Článek
Píše se rok 1270. Na návrší nad řekou Úpou začíná růst pevný gotický hrad. Stojí na důležité cestě, která spojovala české vnitrozemí se Slezskem, a brzy se stává oporou mocného rodu Trčků z Lípy. Vízmburk má všechno, co má středověký hrad mít, obranné věže, hradby, nádvoří i obytný palác. Odtud šlechta ovládá okolní vesnice, vybírá cla a žije v dostatku.
Jenže žádná sláva netrvá věčně. V 15. století se krajina stává dějištěm válek a nepokojů. Hrad je dobyt, vypleněn a postupně ztrácí význam. Opuštěné zdi se začínají rozpadat, kameny mizí ve staveních okolních obcí a kdysi mocný Vízmburk se mění v bezejmenný pahorek. Lidé už jen vědí, že „tam nahoře býval hrad“, ale nikdo nezná jeho podobu.
Až o několik staletí později, v 70. letech 20. století, nastává zlom. Archeologové se pustí do výzkumu a brzy zjistí, že pahorek ukrývá víc, než se čekalo. Pod vrstvami hlíny a sutin se dochovaly celé části hradeb, základy paláce i nádvoří. To, co se zdálo jako navždy ztracené, se začíná vynořovat zpět na světlo.
Nálezům se začíná říkat „podkrkonošské Pompeje“. Všichni jsou překvapeni, v jak dobrém stavu hrad pod zemí přežil. Dobrovolníci a nadšenci se pouštějí do práce a s podporou obcí vzniká projekt záchrany a postupné obnovy.
Dnes hrad znovu stojí, i když ne v celé své někdejší podobě. Zpevněné zdi vystupují z pahorku a návštěvníci se mohou projít po lávkách nad odkrytým nádvořím. V informačním centru jsou vystavené originální nálezy, střepy keramiky, kovové nástroje, zbraně i předměty denní potřeby, které lidé užívali před staletími.
---
Pověsti a tajemství
S každým hradem jsou spjaty příběhy a Vízmburk není výjimkou. Místní pověsti vyprávějí o zazděných pokladech, o rytířích, kteří hlídají hradní zdi i po své smrti, a o podzemních chodbách vedoucích až do Ratibořic. Starší obyvatelé okolí si mezi sebou předávají historky o tajemných světélkách, která se prý v noci objevují nad hradem, prý duše těch, kdo zde zahynuli.
Jedna z pověstí mluví o bílé paní, která se zjevuje poutníkům, aby jim ukázala správnou cestu k hradu. Jiní zase vyprávějí o zlatém pokladu ukrytém ve skále pod hradbami, který však podle legendy najde jen ten, kdo má čisté srdce.
Ať už je na těchto vyprávěních pravdy kolik chce, přidávají návštěvě hradu kouzelnou atmosféru. Když stojíte na vyhlídce a díváte se do údolí Úpy, je snadné si představit, jak tu před staletími duněla kopyta koní a ozýval se hovor rytířů.
---
Výlet na Vízmburk
Pěší trasa (cca 6 km, nenáročná)
Start: Červený Kostelec – náměstí.
Po žluté turistické značce vyrazíte k Havlovicím, cesta vede loukami a lesy s krásnými výhledy.
U Havlovic překročíte Úpu po lávce a krátkým stoupáním dorazíte k hradu.
Cíl: hrad Vízmburk – s vyhlídkou a odpočinkovým místem.
Cyklotrasa (cca 20 km, středně náročná)
Start: Náchod.
Sledujte cyklostezku 4096 podél Metuje na Červený Kostelec.
Dále pokračujte přes Slatinu nad Úpou do Havlovic a vystoupejte k hradu.
Cíl: hrad Vízmburk – ideální zastávka na odpočinek a občerstvení.
---
Co spojit s cestou
Havlovice - vesnice známá svým sportovním areálem, kterému se přezdívá „vesnický olympijský stadion“.
Ratibořice – malebné Babiččino údolí s mlýnem, Starým bělidlem a romantickým zámkem.
Červený Kostelec – město s živou kulturní tradicí a krásným náměstím.
---
Závěrem
Vízmburk není jen hromada kamenů, je to příběh o zániku a znovuzrození. Místo, které se na staletí ztratilo z paměti lidí, dnes znovu žije díky práci archeologů, dobrovolníků a obcí. Kdo k němu vystoupá, odmění se mu nejen pohledem do historie, ae i klidem podkrkonošské přírody.
Pokud hledáte výlet, který kombinuje tajemství, legendy i dotek dávných časů, vydejte se nad řeku Úpu. Vízmburk čeká, až odhalíte jeho příběh – a možná i některé z jeho dávných tajemství.
Zdroje.
https://www.vizmburk.cz/kopie-z-dejiny-hradu/?utm_source
https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/splneny-sen-hrad-vizmburk-tahne-stredoveke-nalezy-maji-nove-misto-upice.html?utm_source
