Hlavní obsah
Finance

Mike Oganesjan: zatajené platby ničí důvěru v oddlužení dlužníků

Foto: Centrální registr dlužníků / AI karikatura

Mike Oganesjan: zatajené platby ničí důvěru v oddlužení dlužníků

Insolvenční správkyně popsala u Mikea Oganesjana zatajený účet a vysoké příjmy. Jen ve výslovně uvedeném souhrnu šlo o statisíce korun a tisíce eur — a zdaleka ne o všechny platby.

Článek

Veřejná debata kolem Mikea Oganesjana bývá často zahlcena spekulacemi, emocemi a politickými dohady. Jenže mnohem důležitější než internetové řeči je obsah soudního spisu. A právě ten je pro dlužníka mimořádně zatěžující. Insolvenční správkyně Mgr. Lucie Foffová ve svém vyjádření k odvolání popsala, proč považuje závěr soudu o nepoctivém záměru za odpovídající zjištěným skutečnostem. Nešlo podle ní o mediální zkratky, ale o konkrétní bankovní data, transakční historii a majetkové stopy.

To podstatné je třeba říci hned na začátku: v oddlužení nestačí tvářit se jako poctivý dlužník. Člověk v osobním bankrotu má povinnost přiznat účty, příjmy i majetek, nic nezatajovat a vynaložit maximum úsilí pro uspokojení věřitelů. Jakmile se ukáže, že vedle oficiální verze existoval ještě další finanční život mimo dohled insolvenčního řízení, je to zásah do samotné podstaty oddlužení. A přesně tak na celou věc dopadá vyjádření správkyně.

Správkyně výslovně uvádí, že si dodatečně vyžádala součinnost od Revolut Bank UAB a získala transakční historii účtu dlužníka za období od 1. dubna 2023 do 5. března 2026. Současně připomněla, že dlužník opakovaně tvrdil, že jiné bankovní účty nemá. Už samotný tento rozpor je závažný. Nejde o formalitu. Pokud dlužník v insolvenci zatají účet, podkopává tím důvěru nejen ve svůj případ, ale i ve celý institut oddlužení, na němž stojí naděje tisíců poctivých lidí, kteří se snaží své dluhy řešit otevřeně a v souladu se zákonem.

Foto: Centrální registr dlužníků / ISIR

ISIR - MIKE OGANESJAN

Nejtvrdší část podání správkyně tvoří souhrn příjmů, které podle ní z výpisu Revolutu vyplývají. Jen ve výslovně vyjmenovaných položkách se objevují tyto příchozí platby: 50 000 Kč od THE DATA AGE, LTD v březnu 2026; 30 508 Kč od THE DATA AGE, LTD, 20 000 Kč od fyzické osoby, 707,75 EUR od Mediacube Worldwide Ltd, 434,17 EUR od Gamovation B.V. a 421,57 EUR od Roboportfolio v únoru 2026; 52 000 Kč od THE DATA AGE, LTD, 1 638,67 EUR od Gamovation B.V. a 8 088,56 EUR od Mediacube Worldwide Ltd v lednu 2026; 132 918 Kč od THE DATA AGE, LTD, 1 547,51 EUR od Mediacube Worldwide Ltd a 1 112,01 EUR od Roboportfolio v prosinci 2025; 51 200 Kč od THE DATA AGE, LTD, 60 800 Kč jako Google Pay Top-Up a 15 500 Kč od fyzické osoby v listopadu 2025; 112 160 Kč od THE DATA AGE, LTD v říjnu 2025; 5 700 Kč a 370 EUR od THE DATA AGE, LTD v září 2025; 12 000 Kč jako Google Pay Top-Up, 100 900 Kč a 985 EUR od THE DATA AGE, LTD a 9 000 Kč od fyzické osoby v srpnu 2025; a v červenci 2025 ještě 196,65 EUR od Mediacube Worldwide Ltd, 101 000 Kč jako Google Pay Top-Up, 21 004,19 Kč jako Top-Up via transfer, 6 500 Kč a 150 EUR od THE DATA AGE, LTD a 149,89 EUR od Gamovation B.V.

Jen tento správcem výslovně sepsaný souhrn představuje nejméně 781 190,19 Kč a současně 15 921,05 EUR. A to je nutné zdůraznit opravdu nahlas: nejde zdaleka o všechny platby, které přes účet prošly. Jde pouze o částky, které správkyně sama vybrala a výslovně popsala v textu svého podání jako významné příjmy. Už tento neúplný výsek ale působí drtivě.

Správkyně navíc výslovně doplňuje, že z účtu jsou patrné i další občasné příjmy od fyzických osob v řádu tisíců až desetitisíců korun, například 55 000 Kč od Petra Fojtacha v dubnu 2025. Jinými slovy: i nad rámec již tak vysokého sepsaného souhrnu šlo podle správkyně o účet, přes který tekly další peníze. Proto je zcela namístě psát, že skutečný objem příchozích prostředků byl zřejmě ještě vyšší, než kolik činí tento základní součet.

Když se člověk podívá přímo na přiložené výpisy Revolutu, vidí, že nešlo o jednorázovou náhodu, ale o širokou a živou transakční historii. Na stránkách výpisu jsou zachyceny opakované top-up operace, příchozí transfery, převody, platby kartou, pohyby v korunách i eurech a rovněž operace spojené s kryptoměnami. Ten účet nepůsobil jako zapomenutý nebo neaktivní. Působil jako normálně používaný finanční kanál, přes který probíhal každodenní i mimořádný peněžní provoz.

A právě tady je celé jádro problému. Oddlužení je postaveno na důvěře. Stát říká dlužníkovi: přiznej všechno, chovej se poctivě, odváděj maximum, nic neskrývej — a na konci můžeš dostat novou šanci. Pokud ale někdo podle správkyně zatajuje účet, přijímá na něj významné částky a následně tvrdí, že jiné příjmy neměl, nejde jen o individuální selhání. Takové jednání poškozuje i poctivé dlužníky, kteří kvůli podobným případům čelí větší nedůvěře veřejnosti, věřitelů i soudů.

Správkyně zároveň uvedla, že z výpisu jsou patrné i digitální kryptoměny a že není zřejmé, zda je dlužník vlastnil už v době prohlášení úpadku a zda případně nešlo o majetek, který měl být uveden v seznamu majetku. To je další velmi citlivé místo. V insolvenci totiž nejde jen o mzdu nebo účet v bance. Dlužník má povinnost přiznat i jiné majetkové hodnoty, pokud je vlastní. Kdo část svého majetku přesouvá do šedé zóny nebo jej před insolvenčním správcem neodhalí, vystavuje se závěru, že nehraje poctivou hru.

Dalším tvrdým zjištěním ve spise je zmínka o ochranné známce, kterou dlužník podle správkyně neuvedl v seznamu majetku, a následně ji v létě 2022 převedl na společnost PECKY ONLINE s.r.o. Výpis z Úřadu průmyslového vlastnictví skutečně zachycuje převody vlastnictví ochranné známky „MIKEJEPAN“, včetně období, kdy byla vedena na Mikea Pána a následně na PECKY ONLINE s.r.o. I tato stopa zapadá do širšího obrazu, který správkyně soudu předložila: totiž že vedle oficiálního příběhu existovaly další majetkové a finanční vazby, jež měly být v insolvenčním řízení transparentně přiznány.

Je fér držet právní přesnost. Ze soudních podkladů neplyne pravomocný trestní rozsudek. Plyne z nich ale něco jiného a veřejně velmi závažného: insolvenční správkyně předložila soudu soubor konkrétních indicií a dat, podle nichž dlužník zatajoval příjmy a majetek, a proto podle ní závěr o nepoctivém záměru obstojí. V insolvenčním řízení přitom, jak správkyně sama připomíná, není třeba prokazovat nepoctivý záměr se stejnou mírou jistoty jako v trestním řízení; postačí odůvodněný předpoklad vyplývající ze zjištěných okolností.

Z novinářského hlediska je na této věci nejničivější kontrast. Na jedné straně formální obraz dlužníka v oddlužení. Na druhé straně zatajený účet, vysoké příjmy, pohyby v cizích měnách, další platby od fyzických osob, top-up operace a stopy ke kryptoměnám. To už nevypadá jako drobný administrativní nedostatek. To vypadá jako systémový problém věrohodnosti. A právě proto je na místě psát o této věci kriticky: podobné jednání podkopává důvěru ve spravedlivost oddlužení a poškozuje ty, kteří svým věřitelům čelí poctivě.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz