Alej cynismu: jak Rusko zabíjením dětí ospravedlnilo ještě více teroru

Pomník „Alej andělů“ je prezentován jako důkaz osmileté „genocidy“ páchané Ukrajinou na ruskojazyčném obyvatelstvu, posloužil jako jeden z hlavních morálních pretextů k plnohodnotné invazi v únoru 2022. Obraz dětí zabíjených „kyjevským režimem“ se stal klíčovým nástrojem informační války, který měl legitimizovat agresi jako akt ochrany a pomsty. Hloubková analýza dat mezinárodních pozorovatelů – především Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), UNICEF a Speciální monitorovací mise OBSE (SMM) – však odhaluje dramaticky odlišnou realitu.

Tento článek je rekonstrukcí zrůdnosti ruského režimu a jeho smrtícího cynismu, který opakovaně vlastní zločiny přehazuje na oběť a neštítí si ani zločinů na dětech.

Data všech mezinárodních organizací potvrzují, že drtivá většina dětí v Donbasu v letech 2014–2021 nezemřela v důsledku cíleného ukrajinského ostřelování. Forenzní důkazy a statistická data ukazují na jiného viníka: miny a nevybuchlou munici, které na okupovaná území dodala Ruská federace a které tam chaoticky a bez evidence rozmístily jí podporované separatistické síly.

Ruští mužíci tak nejdříve zapříčinili zmrzačení a smrt více než sto padesáti dětí, aby to následně využili k plnohodnotné invazi, kde pod jejich bombami umírají děti po stovkách.

Pomník „Alej andělů“, odhalený v Doněcku v roce 2015, je oficiálně věnován dětem zabitým během konfliktu. Ruská federace a její představitelé jej však od počátku aktivně využívají jako klíčový nástroj informační války. Analytici identifikují pomník jako „propagandistický trik“ (propagandistic ploy), jehož jediným účelem je sloužit jako „vizuální potvrzení teze, že ‚Ukrajinci zabíjejí děti‘“.

Tento nástroj je využíván systematicky. Pomník slouží jako platforma pro každoroční vzpomínkové akce (zejména 27. července), které jsou přetvářeny v politická shromáždění obviňující „kyjevský režim“ a Západ z osmileté agrese. Pro zesílení narativu byla v roce 2022 vytvořena i stejnojmenná propagandistická webová stránka. Objevily se také zprávy, že ukrajinští váleční zajatci jsou k pomníku nuceně přiváděni, aby zde byli natáčeni, jak projevují „lítost“ nad svými údajnými zločiny. Právě tento narativ o „genocidě“ byl následně použit Vladimirem Putinem jako hlavní ospravedlnění plnohodnotné invaze v únoru 2022.

Analýza dat OSN jasně rozděluje dětské oběti na Ukrajině do dvou naprosto odlišných fází. Porovnání těchto čísel samo o sobě rozbíjí ruský narativ o „záchranné operaci“.

Fáze 1: Konflikt v Donbasu (duben 2014 – prosinec 2021)

Během téměř osmi let konfliktu nízké intenzity, který následoval po úvodních bojích v letech 2014–2015, zaznamenal OHCHR celkem 152 zabitých dětí. Ačkoli je každá smrt tragédií, tento celkový počet za osm let je v příkrém rozporu s tvrzeními o probíhající „genocidě“, která byla použita jako záminka k invazi.

Fáze 2: Plnohodnotná invaze (únor 2022 – prosinec 2024)

Během necelých tří let plnohodnotné války, kterou Rusko údajně zahájilo na „ochranu“ těchto dětí, OSN ověřila smrt nejméně 669 dětí a dalších 1 833 zraněných. Všechny mezinárodní organizace se přitom shodují, že skutečný počet je „pravděpodobně mnohem vyšší“. Invaze ospravedlňovaná ochranou dětí tak prokazatelně způsobila více než čtyřnásobný nárůst jejich úmrtí.

Klíčem k pochopení lži „Aleje andělů“ není jen kolik dětí zemřelo, ale především jak zemřely. Zatímco ve Fázi 2 (po roce 2022) je příčina smrti jednoznačná – 89 % dětských obětí způsobily ruské „výbušné zbraně - rakety, drony, bomby, se širokým dopadem v obydlených oblastech“ – v Fázi 1 byla situace zcela odlišná.

Důkaz č. 1: Příčina smrti (Miny a ERW)

Jak se konflikt v Donbasu měnil v zákopovou válku, dominantní příčinou smrti dětí se staly miny a nevybuchlé pozůstatky války (ERW). Zpráva UNICEF z roku 2018 je kategorická: „Incidenty s minami a ERW přispěly k téměř dvěma třetinám všech hlášených dětských obětí v roce 2017“. Nebylo to tedy ostřelování domovů, ale pasivní hrozba číhající v trávě.

Důkaz č. 2: Demografie obětí (Chlapci vs. Dívky)

Nejpřesvědčivější behaviorální důkaz poskytuje demografie. Z dětí zabitých specificky minami a ERW (za období 2014–2021) bylo 42 chlapců a pouze 2 dívky. Pokud by děti umíraly při ostřelování civilních čtvrtí, poměr pohlaví by byl statisticky vyrovnaný. Drtivá převaha dospívajících chlapců (věk 14–17 let) potvrzuje zprávy UNICEF a OBSE: k tragédiím docházelo při rizikovém chování, kdy si děti hrály „v zahradách nebo na polích“ nebo při „zkoumání oblastí“, jako jsou opuštěné vojenské pozice.

Důkaz č. 3: Geografická poloha (NGCA)

Ruský narativ obviňuje Ukrajinu. Zprávy Speciální monitorovací mise OBSE (SMM) však systematicky potvrzovaly přítomnost min a nevybuchlé munice „převážně v oblastech nekontrolovaných vládou (NGCA)“. Logický klam ruské verze je zřejmý: dítě žijící v okupovaném Doněcku by muselo bez úhony projít minovými poli separatistů, překročit linii dotyku a zemřít až v minovém poli ukrajinské armády. Occamova břitva vede k jedinému závěru: děti umíraly tam, kde žily – v NGCA.

Důkaz č. 4 „Forenzní otisk prstu“ (Miny PMN-2 a PMN-4)

Nejpřesvědčivější důkaz odpovědnosti je forenzní. Dron OBSE SMM zdokumentoval v NGCA (mezi Stylou a Petrivske) pytel naplněný protipěchotními minami typu PMN-2. Význam tohoto nálezu je zásadní:

Tento nález je přímým „forenzním otiskem prstu“, který spojuje minovou kontaminaci zabíjející děti s dodávkami výzbroje z Ruské federace. Tuto skutečnost dále potvrzují nálezy Human Rights Watch, která identifikovala i miny PMN-4, které byly vyvinuty Ruskem po roce 1991 a „nikdy nebyly ve výzbroji Ukrajiny“.

Chaotická praxe a absence práva

Tragédie nebyly způsobeny jen přítomností min, ale způsobem jejich použití. OHCHR popsalo situaci v separatistických oblastech jako „úplnou absenci právního státu“. Zprávy OBSE SMM potvrzují, že separatistické síly nevedly evidenci ani neprováděly značení minových polí. Mise OBSE dokonce musela „upozorňovat ozbrojené formace v NGCA… na konkrétní umístění min… a žádat o jejich odstranění“. Tato nezodpovědná praxe vytvářela smrtelné pasti pro místní civilisty.

Zatímco Rusko cynicky zneužilo památku dětí zabitých převážně minami, které samo dodalo, jeho současná invaze aktivně kontaminuje Ukrajinu miliony nových, zákeřnějších výbušných zařízení. Ruské síly masivně nasazují kluzákové moduly (UMPK) na staré sovětské kazetové pumy RBK-500.

Tento 500kg kontejner se ve vzduchu otevře a rozsype stovky menších bombiček (submunicí) typu ShOAB-0.5. Jde o malé, sférické bomby („kovové míčky“), jejichž jediným účelem je fragmentace a ničení živé síly. Matematika této zbraně je děsivá:

Největší hrozba pro děti však přichází po útoku. Kazetová munice je notoricky známá vysokou mírou selhání (tzv. „dud rate“), která u ruské submunice dosahuje až 40 %. Každá shozená bomba RBK-500 tak může zanechat na polích, vesnicích a v lesích více než 220 nových, nevybuchlých pastí. Tyto malé, kulaté „míčky“ jsou pro zvědavé děti vizuálně atraktivní. Rusko tak nejenže aktivně zabíjí děti přímým bombardováním, ale zároveň na průmyslové škále opakuje tragédii z Donbasu a zasévá smrt, která bude na Ukrajině zabíjet po desítky let.

Přestože jsou data v tomto článku odborné veřejnosti široce známá, na sociálních sítích tento typ informací zaniká. Přehlušují je výkřiky proruských dezinformačních serverů a řetězovými emaily se šíří zvěsti o kyjevském režimu, který se živí krví panen a živý se lidským masem.

Je velmi snadné si představit, že důchodce vidící fyzický důkaz v podobě památníku obětem se začne přiklánět k názoru, že Rusko není nepřítel - je zachránce. To je lež, kterou je třeba stále vyvracet. Protože tato lež dnes stojí životy stovek dětí ročně a je naší velkou chybou, že jsme ji nedokázali dostatečně vyvracet.

Odminování celé Ukrajiny, která je nyní považována za největší minové pole světa, potrvá desítky let. Jedinou okamžitou a účinnou ochranou pro děti není technologie, ale znalost. Platí to, co bylo řečeno v zadání této zprávy: „Jen když budou vědět, jak vypadají, nebudou si s nimi chtít hrát.“

Můžeme ale okamžitě vyzbrojit děti informacemi, které jim zachrání život. Proto vzniká iniciativa a sbírka „Pexeso života“. Nejde o klasické pexeso. Jde o sadu profesionálně navržených vzdělávacích paměťových karet, které učí děti hravou, ale naléhavou formou vizuálně rozpoznat nejběžnější a nejnebezpečnější typy min a submunicí, se kterými se mohou setkat..

Bezprostřední cíl je konkrétní a okamžitě dosažitelný: Vybrat v první fázi 40 000 Kč. Tato částka pokryje tisk těchto preventivních balíčků, do kterých budou přidány drobné vánoční dárky. Tyto balíčky budou doručeny dětem v nejvíce postižených oblastech – v Charkovské, Doněcké, Chersonské, Záporožské a Sumské oblasti – společně s vánočními dárky.

Zatímco ruská armáda nadále masivně rozsévá po Ukrajině miliony smrtících „míčků“ a min, my můžeme zasít prevenci. Každá karta, kterou pomůžete vytisknout, je lekcí, která může zachránit dětský život. Čím více se vybere, tím více život zachraňujících preventivních materiálů a vánočních dárků doručíme.

Zapojit se můžete zde: https://donio.cz/pexeso-zivota