Článek
Neviditelný nepřítel dnes sahá hlouběji, než si kdokoliv dokázal představit, a mění poslední útočiště v past. Nová hrozba se vznáší desítky kilometrů za frontou. Ruské „mateřské drony“ třídy Orlan, operující ve velkých výškách, se staly platformami pro vypouštění menších FPV dronů. Tyto kamikadze stroje, naváděné operátorem v reálném čase, dokáží zasáhnout cíl s děsivou přesností až 50 kilometrů hluboko v ukrajinském týlu. Způsobují chaos, teror a strategické škody, které nelze podceňovat.
Obrana proti nim je noční můrou
Útoky jsou tak náhodné a sporadické, že neustálé stoprocentní krytí je nemožné. Nelze vše pokrýt ochrannými sítěmi a neustálý provoz rušiček elektronického signálu je technicky neudržitelný. Jejich moduly nejsou stavěné na nepřetržitý provoz – přehřály by se a shořely, čímž by jednotky ztratily ochranu i v bezprostřední blízkosti fronty. A i kdyby ne, na scénu vstupuje další technologie: ruské drony vedené po optickém vlákně, které jsou vůči rušení imunní a do týlu zalétávají až na vzdálenost 40 kilometrů.
Skutečný problém je ale jinde
Když se podíváte na mapu, uvidíte obří aglomeraci Slavjansk-Kramatorsk. Toto souměstí není jen domovem pro více než sto tisíc zbývajících civilistů. Je to tepající srdce celé východní fronty. Poskytuje veškerou logistickou podporu, zázemí pro týlové jednotky a místo, kde si vojáci mohou alespoň na chvíli odpočinout. A právě toto srdce se nyní pomalu mění ve smrtící past. Kam se přesunout? Nikam.
V okolí prostě neexistují žádná další města s dostatečnou kapacitou, která by dokázala absorbovat statisíce lidí, vojenské velitelství, sklady a opravárenské dílny. Vytváří se tak strategické dilema bez dobrého řešení.
Pokud se současný trend nezmění, na jaře budeme svědky děsivého paradoxu. Města už nebudou místem odpočinku. Útočištěm se stanou provizorní zákopy a kryty roztroušené v polích kdesi na pomezí Donbasu a Poltavské a Charkovské oblasti.
Vojáci nebudou jezdit bojovat do zákopů, ale naopak – ze zákopů se budou přesouvat do měst, kde se odehrají poslední bitvy o Donbas. A bude to peklo na zemi.
Boj ve městě plném tisíců civilistů, kde se nepřítel stále častěji převléká do civilních šatů nebo ukrajinských uniforem, se promění v brutální řež plnou přepadů ze zálohy, zmatku, chaosu a boje na extrémně krátkou vzdálenost. To je již realita současných bojů ve městech.
Tato situace prostě nemá dobré řešení. Je klíčové soustředit se na jedinou věc: udržet města obyvatelná co nejdéle, udržet Rusa co nejdál, aby byly útoky co nejdéle sporadické. Nejen kvůli civilistům, ale samotné existenci obrany celé východní fronty.
Vypíchnout létající oči
Nevíme kudy vede cesta vpřed. Zřejmě ale už nevede přes budování tisíců krytů (stejně není kým je obsadit), ale skrze aktivní obranu. Musíme zvednout hlavu k nebi. Sestřelovat Orlany a další průzkumné drony. Vypíchnout nepříteli jeho létající oči, bez kterých jsou jeho FPV roje slepé a nedoletí tak daleko. Rovněž se snižuje četnost útoků KABy, pokud se podaří lokálně vyčistit nebe.
To je jediná cesta, jak tuto smrtící hrozbu zpomalit. Boj o Donbas rozhodne třetí dimenze. Bez kontroly nebe nelze udržet zemi. Vzdušná nadvláda, i lokální, je a bude rozhodující.
Pomáhejte dál.
Staňte se Strážcem nebes: https://donio.cz/operace-strazci-nebes
