Poslední val Východu: Maginotova linie Donbasu temnotu věčně neudrží

Chápeme, že se mnoha lidem nelíbí naše kritika nedostateční reakce Západu z posledních týdnů, ale je potřeba si na rovinu říct – tímto tempem Ukrajina směřuje k porážce. Prostě to nevydrží. Když vidíte masivní nárůst čísel u padlých a raněných Rusů, na jednu stranu se můžete radovat, ale neměli byste to dělat. Ne kvůli lítosti nad jejich smrtí, ale nad krví obránců.

Je potřeba si uvědomit, jaká jsou v tomhle kontextu čísla na naší straně. Uvádí se, že teď jsme na tom lépe než dříve a máme poměr ztrát 1 : 8. Analytické modely zohledňující demografickou asymetrii a opotřebovávací strategii však jasně prokazují, že i tento vysoce příznivý poměr je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Absolutní čísla obětí na ukrajinské straně rostou úměrně s neustálým tlakem agresora, který je ochoten akceptovat extrémní ztráty, o čemž svědčí i aktuální data hovořící o 1480 eliminovaných ruských vojácích za pouhých 24 hodin a dosažení hranice 1,5 milionu celkových ztrát lidských sil nepřátelské armády.

I pokud budete pracovat s tímto údajem (nebudeme ho rozporovat), nyní umírá každý den stejně, nebo dokonce více obránců než v nejtěžších bitvách roku 2023. A to se vedly masivní krvavé ofenzivní operace – Cherson, Záporoží, Bachmut – a obráceně již probíhala bitva o Avdijivku.

Dnes tolik lidí umře každý jeden den – když nám nebe přeje. Problém je vysoká smrtnost, která přebije i lepší poměr ztrát.

Dobře peklo fronty ilustruje statistika sestřelených ruských FPV dronů – je to naprostý zlomek reálně sestřelených dronů. Většina vojáků tohle vůbec nereportuje. Natož čísla vypuštěných nebo těch, které zasáhnou cíl. O těch se nemluví. Tento stav je přímým důsledkem strukturální saturace frontové linie bezpilotními prostředky. Jak ukazují nejnovější svodky zaznamenávající neuvěřitelných 1879 sestřelených nepřátelských fpv dronů za jediný den, bojiště se proměnilo v transparentní „kill zone“, kde konvenční přesuny okamžitě končí pod palbou levné, ale smrtící technologie.

Pak je tu ještě faktor politické blbosti typu protiofenzivy u Lymanu, kterou analytici často předkládají jako potvrzení celkové slabosti ruských sil. Je to omyl. Stejně chybný závěr jaký vyvodili při stažení Rusů u Chersonu.

Hlavní problém celé té operace ale je, že vytlačujeme nepřítele z pro něj nevýhodných pozic, které jsou ale zároveň smrtící pastí pro nás. Není to poprvé, co takovou blbost děláme, jen abychom potěšili politiky na Západě a veřejnost, která si neustále žádá dobré zprávy. Do takto nesmyslných pozic už nás vrhali v roce 2023. Důležité je ale říci jedno - žádné z takto získaných pozic jsme do dnešních dní neudrželi.

Proto tu operaci taky vedou Syrského silovici, kteří podobný typ úkolů prostě plní, na logiku a ztráty nehledě. Jsou to tvrdí hoši. Nelze říct, že by ta operace neměla žádný význam, ale jde o cenu, kterou platíme.

Rusové zde měli obří ztráty, proto nepostupovali. Hlavní problém pro ně byly a jsou docela malé říčky Žerebec, Krasna, Nytrius… Už se ale neřeší, že to jsou doslova potůčky oproti řekám, které musíme překonávat při bojích o pozice my – velké řeky Oskil a Doněc. Bez mostů. Bez pontonů, lodě jako jednorázovky. Na březích se to hemží ruskými drony, které tu sedí a vyčkávají až připluje další.

Logistika překonávání těchto geografických bariér se v moderní válce ukazuje jako fatální slabina ofenzivních ambicí. Zatímco řeka Oskil a Siverský Doněc tvoří přirozené bariéry částečně izolující lymanský sektor, jakýkoliv pokus o udržení vybojovaného předmostí naráží na nepřetržité údery ruských klouzavých pum a bezpilotních rojů, které cíleně likvidují týlové zásobování, pontony i plavidla. Vojáci kteří překonají řeku se ocitají ve smrtící pasti.

Takže se nějak přebrodíte, vylodíte a pak si to štrádujete promočení pěšky 10–15 km, abyste obsadili po Rusech pozice, kde oni umírali po stovkách. A co myslíte, že tam budete dělat vy? V místech, odkud není možné dělat evakuaci, mít dostatečné bojové zásoby, a už vůbec odsud neodnesete těla padlých bratrů. Ano, leží tam a hnijí i Češi. To jen tak na okraj. Jen další „bitva o Krynky“ - místo odkud není návratu.

Ta operace vyžaduje nesmírnou odvahu. Ukazuje naši taktickou převahu v bojích na blízko – bez pochyb. Ale odhaluje naši největší slabinu – stupiditu.

Samozřejmě, Rusové jsou ještě stupidnější. O tom taky žádná. To je naše veliké štěstí. Jenže mají maso. Hodně masa. Nám chybí i lidi, co by vás odvezli alespoň k té řece. I cesta tam je o život. Chybí operátoři, kteří by vás hlídali a vyčistili vám cestu.

Winter is coming

Rusové nyní chystají u Rostova drtivou sílu na zimní ofenzivu. Tisíce Severokorejců již netvoří pěchota, ale operátoři dronů, obsluha raketových odpališť a dělostřelectvo, které se zde stmeluje s ruským válečným systémem. A z Evropy nás pořád umravňují, že to Ukrajina určitě vydrží. Zapojení severokorejského personálu, odhadované na desítky tisíc, doplněné o masivní dodávky dělostřelecké munice a čínsko-íránskou produkci dronů, zásadně mění operační rovnováhu. Přítomnost stovek elitních severokorejských operátorů dronů integrovaných do specializovaných center jako Rubicon v Kursku a Rostovu umožňuje Ruské federaci uvolnit vlastní mechanizované a pěchotní zálohy k frontálním útokům v Donbasu, čímž kompenzuje vlastní masivní ztráty.

Politici na Západě sázejí na klam „šťastné ruky“. Myslí si, že fakt že to Ukrajina vydržela pět let jí zaručuje, že to vydrží dalších pět. Jenže tohle není basketball a ani tam to nefunguje.

Může to Ukrajina vydržet? Možná ano. Pokud nám ale Západ nedá zdroje na mobilizaci, nedá vlastní lidi, nezavře nebe… jak můžeme vůbec přežít? O udržení současných pozic nemůže být řeč.

Tohle píšeme hlavně proto, že tolik umírání prostě ještě nikdy nebylo. Vojáků i civilistů. Je to nejsmrtonosnější válka v historii. S úmrtností přes 60 % z počtu raněných jde o spolehlivě nejsmrtonosnější konflikt, který předčí i peklo Vietnamské války u které byla úmrtnost astronomických 16 %. Optikou dnešní války na Ukrajině to byl pouze čajíček.

Pro srovnání u Druhé světové války se uvádí číslo úmrtnosti 4.5 %. Je to těžko představitelný rozdíl, dokud nejste na místě.

Donbas je naše Maginotova linie, obří obranný „donbaský kanál“ – nejlepší obranné dílo v celé Evropě. Kryté obřím pevnostním pásem.

Tento padesátikilometrový urbanizovaný obranný štít, rozkládající se kolem měst Slovjansk, Kramatorsk, Družkivka a Kosťantynivka, představuje klíčový pilíř, na kterém závisí celistvost východní fronty.

Pevnostní systém budovaný více než dekádu je geograficky i demograficky nejvhodnějším terénem pro uplatnění asymetrické obrany. Jeho prolomení by pro ukrajinské síly znamenalo nutnost ústupu do rovinatých, a tedy takticko-strategicky zcela nevýhodných stepí na západě. Jak dlouho ještě vydrží, není dnes vůbec jisté. Půl roku vydrží. Rok možná. Čas se ale krátí.

Když se podíváme na výhled ztrát do konce roku, i pokud zůstanou na současné úrovni, začne Ukrajině kriticky docházet živá síla. Na jaře roku 2027 není vůbec jisté, že bude koho poslat do stále smrtonosnějších zákopů. A to i za předpokladu, že udržíme poměr ztrát 1:8.

Evropa doufá v další ukrajinské zázraky na počkání. V další vlnu garážových inovací, které nám pomohou zastavit další ničivou vlnu ruské mobilizace. A samozřejmě – my se budeme dál snažit, pracujeme (stejně jako mnozí další) na inovacích, které mohou hordu zastavit. Snad brzy budeme moci říct víc. Ale chybí zdroje. A ten nejcennější – to je čas. Můžeme tedy říct, že obránci se nevzdávají. Po pěti letech mají zpravidla překvapivě velké odhodlání a morálku. Nesloží zbraně jen tak, nebudou sedět se založenýma rukama.

Ale zároveň prostě musíme jedním dechem dodat: připravte se na válku. Na pořádnou velkou válku, protože Maginotova linie tu nebude věčně. Kozáci udělali, co bylo v jejich moci, aby temnotu války udrželi daleko od vašich domovů.

Teď je ale potřeba, aby se zapojily další udatné národy. Připravte se. Evropské válčení totiž stojí za to a pocítí ho celý svět. A to hřmění v dáli… to jsou válečné bubny nepřítele.

VÝZVA EDITORA: Nechcete jen doufat a čekat až problémy vyřeší jiní? Podpořte efektivní dalekonosné sankce. Přímá podpora týmů, které mohou Vladimíra Putina nakonec donutit zasednou k jednacímu stolu. Jejich podpora zůstává i nadále klíčová.

Pomáhejte dál. Třeba zde: https://www.darujme.cz/vyzva/1205541

Dovětek editora: Veškeré uvedené informace jsou v závěru ozdrojovány veřejnými zdroji. Článek však vychází z rozhovorů s přímými účastníky bojů. V jejich slovech je stále častěji cítit jedna emoce - frustrace. Frustrace z nepochopení skutečné vážnosti situace. Celý neupravený manifest bez vložených zdrojů najdete brzy na našem X.