Článek
Kdo byl Albert Göring
V březnu roku 1895 se do rodiny Heinricha Göringa, koloniálního úředníka tehdejšího Pruska, narodil Albert coby páté dítě Heinricha a jeho manželky Francisky. Heinrich Göring měl navíc čtyři děti z prvního manželství. Zatímco byl Albert pátým dítětem, tím čtvrtým byl nechvalně známý Hermann. Je však třeba zmínit jednu důležitou věc. Není vůbec vyloučené, že biologickým otcem Alberta byl jistý rodinný přítel židovského původu jménem Epenstein. Jeho dlouhodobý vztah s Albertovou matkou a fyzická podoba obou mužů naznačují, že Albert a Hermann byli ve skutečnosti jen polovičními bratry.
Fyziologicky i povahově byli Albert i Hermann každopádně poměrně odlišní, a i když udržovali korektní a přátelský vztah, nešlo o vztah příliš blízký. Bylo tomu tak i proto, že spolu vlastně mnoho času netrávili. Oba sloužili v armádě v době první světové války. Hermann Göring byl úspěšným leteckým esem, Albert byl zase několikrát raněn při službě u spojařů. V dalších letech se ale začaly jejich životy definitivně rozcházet, alespoň v politické a profesní rovině.
Albert vystudoval techniku a ve dvacátých letech působil na různých pozicích ve firmě na výrobu kotlů. Dotáhl to až na ředitele vídeňské pobočky. To již Hermann Göring mířil společně s Adolfem Hitlerem směrem k uchopení moci k Německu. Jeho bratr Albert se přitom nikdy netajil odporem k nacismu a z Německa se definitivně přestěhoval do Rakouska. Když poté došlo k anšlusu Rakouska, aktivně napomáhal mnoha židům k útěku za hranice. Z doby před válkou pochází i následující Albertův citát:
„V Německu mám bratra, který se zapletl s tím grázlem Hitlerem a skončí špatně, bude-li v tom pokračovat.“
Hermann Göring, součást nejužšího nacistického vedení.
Albert Göring za druhé světové války
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byl Albert Göring jmenován exportním ředitelem Škodových závodů v Plzni. Firmu měl zastupovat především na Balkáně. Je třeba doplnit, že nešlo o jeho dosazení ze strany Němců. Pozice mu byla nabídnuta generálním ředitelem Škodových závodů, kterému byl Göring doporučen jako unikátní kombinace antinacisty a rodinného příslušníka prominenta režimu. Škodovka si od něj slibovala, že svým jménem zaštítí zakázky na Balkáně, čímž bude možné zdržovat zbrojní dodávky pro Wermacht.
V srpnu 1939 se plzeňská Škodovka stala společně se Zbrojovkou Brno součástí Velkého koncernu Reichswerke Hermann Göring. Albert tak působil ve firmě, která nesla jméno jeho bratra. Zcela paradoxně byla ale práce v jeho kolektivu jakýmsi ostrovem svobody a normálnosti. Ve své kanceláři dokonce Albert neměl ani Hitlerův portrét, což bylo v té době na jeho pozici zcela mimořádné. Albert také odmítal hajlovat a mnohdy nacismus veřejně kritizoval. I to vedlo k tomu, že o svou plzeňskou kancelář přišel a byl odsunut na Balkán natrvalo. V Čechách ale i tak pobýval velmi často.
Albert Göring byl známý bohém, který se nevyhýbal alkoholu ani krásným ženám. Na mnoha večírcích pak otevřeně mluvil o jinak zcela tajných informacích, které pozorně poslouchal například ředitel Zbrojovky Brno Karel Staller. Ten byl aktivním členem odboje a tyto zprávy proto končily v Londýně, případně v Moskvě. Albert Göring ale nebyl bojovníkem proti nacismu jen proto, že by v opilosti vyzrazoval tajemství. V mnoha případech napomohl svým vlivem k propuštění politických vězňů, kteří by jinak skončili v koncentračních táborech.
Mezi ty, které Albert Göring zachránil patřil například známý endokrinolog, nebo židovská manželka rakouského skladatele Franze Lehára. Pro tu dokonce zařídil u svého bratra a u Goebbelse doklad o árijském původu. Ve svých snahách byl však často stejně otevřený jako ve své kritice nacismu. Mnohokrát měl proto opravdu namále a gestapo už mělo připravený zatykač. Bratr Hermann jej však vždy z průšvihu vytáhl. V roce 1942 mu také pomohl ve chvíli, kdy se chtěl v Praze oženit s Češkou Mílou Klazarovou. V té době mu to hodlal Reinhard Heydrich zakázat, ale po zásahu Hermanna Göringa musel ustoupit. A ke svatbě skutečně došlo.
Konec války a obhajoba u soudu
Německá kapitulace zastihla Alberta v rakouské nemocnici. Sám se dobrovolně vydal americkým vojákům, kteří jej zatkli. Vzhledem k tomu, že šlo o bratra Hermanna Göringa, předpokládali žalobci norimberského soudu, že šlo taktéž o prominentního nacistu. Jeho výpovědi z počátku vůbec nevěřili, a naopak ji považovali za trapný a naivní způsob, jak uniknout trestu. Postupně ale jedno svědectví za druhým Albertovu výpověď potvrzovaly. V červenci 1946, tedy asi čtvrt roku před sebevraždou Hermanna, byl Albert Američany propuštěn.
V té době už ale o jeho vydání žádaly i československé úřady, kterým byl následně předán. V Československu se opakovalo to, co u soudu v Norimberku, a v březnu 1947 jej pak propustili i v Československu. Následně odešel do Rakouska, kde však kvůli svému jménu nemohl sehnat žádnou práci. Nezměnilo se to ani po krátkém pobytu v Jižní Americe a Albert Göring zemřel v roce 1966 jako nezaměstnaný a v chudobě.
Na rozdíl od svého bratra je však Albert Göring pro českou historii pozitivní osobností, neboť zachránil celou řadu obyvatel protektorátu před smrtí na popravištích, nebo v koncentračních táborech. Kolik přesně jich bylo, je otázkou. Střízlivé odhady mluví o desítkách, jiné o stovkách zachráněných.
Zdroje informací:
