Článek
Klášter Vyšší Brod
Založen byl již v roce 1259 Vokem z Rožmberka, příslušníkem významného rodu Vítkovců. Založení kláštera bylo součástí snah o osídlení a kultivaci pohraničních oblastí. Procházela tudy sice významná obchodní stezka, která spojovala Jižní Čechy a rakouský Linec, přesto bylo na místě založit zde cisterciácké opatství a pozdvihnout tak kraj na vyšší kulturní a vzdělanostní úroveň. Klášter stál poblíž vltavského brodu a měl proto všechny předpoklady k tomu, aby se stal skutečným centrem celé oblasti.
Klášter se stal mimo jiné pohřebním místem řady Rožmberků včetně bývalé české královny Violy Těšínské, manželky Václava III. Ve 14. století zde vznikl obrazový cyklus vyšebrodského oltáře, který je jednou z nejvýznamnějších gotických památek u nás. V dalším průběhu historie se střídaly úspěšná léta s roky problematickými, například za husitských válek, nebo za války třicetileté.
Klášter a druhá světová válka
Klášter ve Vyšším Brodě prosperoval i za první republiky i přesto, že jej pozemková reforma připravila o rozsáhlé statky. Pak ale přišla německá okupace a vše bylo jinak. Gestapo společně s německou armádou klášter na podzim roku 1938 obsadily a vyhnaly přitom i všechny zdejší mnichy. Někteří z nich skončili v koncentračních táborech, jiní třeba na východní frontě (týkalo se to těch mnichů, kteří byli německé národnosti).
Klášter se stal také jedním ze skladišť uměleckých předmětů, které měly po vítězné válce spočinout v plánovaném muzeu umění v Linci. To mělo zastínit všechna další umělecká muzea v Evropě. Tento plán měl velkou pozornost samotného Hitlera, neboť ten se považoval za znalce a obdivovatele umění. Ve třicátých letech, kdy vydělal poměrně značné peníze prodejem knihy Mein Kampf, nakupoval poměrně značné množství uměleckých děl. Minimálně tři sochy z této „Hitlerovy sbírky“ byly uloženy právě v klášteře ve Vyšším Brodě. Šlo o sochy Veslaře, Afrodity a Rozsévače. Hitler je zakoupil někdy v polovině třicátých let. Umělecká díla přímo z Vyššího Brodu byla zase odvážena do Německa.
Klášter ve Vyšším Brodě u starého brodu přes Vltavu
V roce 1945 se několik vyšebrodských památek objevilo v rakouském Altausse. Současně byly ve Vyšším Brodě objeveny americkými vojáky tři zmíněné sochy a pravděpodobně i řada dalších uměleckých děl. O jejich osudu nebylo dlouho nic známo. Mluvilo se o tom, že předměty odvezli právě Američané, ale chyběl jak soupis, tak jakékoliv důkazy. Tři Hitlerovy sochy byly výjimkou, neboť již od 50. let stály v zahradách zámku Hluboká nad Vltavou. Nikdo ale nevěděl o tom, že se jedná o součást Hitlerovy osobní sbírky.
Když na to v roce 2009 upozornil historik Jiří Kuchař, byly sochy přemístěny do depozitáře. V roce 2013 se sochy vrátily do Vyššího Brodu a byl zde učiněn pokus o jejich vystavení na nádvoří. To, co mělo sloužit jako upozornění na krutý osud obyvatel kláštera za druhé světové války a obecně nelidskost nacistického režimu, ale paradoxně lákalo také neonacisty. Z tohoto důvodu byly sochy opět přemístěny do depozitáře a je velmi pravděpodobné, že tam ještě nějakou dobu zůstanou. Někdy v budoucnu se asi druhá světová válka stane natolik vzdálenou vzpomínkou, že přestane budit tak silné emoce, neměli bychom si ale přát, aby se to stalo příliš brzy.
Nakonec je třeba ještě zmínit, že na nejrůznějších místech tehdejšího Československa, v nejrůznějších sbírkách apod., byly nalezeny předměty, které velmi pravděpodobně byly také za války uloženy v klášteře Vyšší Brod. Žádný z nich ale nebude vzbuzovat takové emoce jako sochy zakoupené přímo Adolfem Hitlerem.
