Článek
Olympiáda v Berlíně
Olympijské hry v Berlíně v roce 1936 se měly podle Adolfa Hitlera a dalších předních nacistů stát ukázkou německé nadřazenosti. Nakonec to dopadlo úplně naopak, když se nejúspěšnějším sportovcem her stal Afroameričan Jesse Owens. Nebyl ale jediný, kdo Hitlerovi „naboural plány“. Další zklamání připravil „Vůdci“ i gymnasta Alois Hudec z Račic.
Kdo byl Alois Hudec?
Alois Hudec se narodil v roce 1908 a v dětství nic nenasvědčovalo, že se stane špičkovým sportovcem. Ve věku čtyř let prodělal obrnu, po které mu zůstala ochrnutá tvář a také jedna kyčel (v dětství měl namále i při záškrtu). Budoucí nejlepší gymnasta světa tak kulhal. K tomu měl navíc postavu, která pro gymnastiku není nejvhodnější. Byl poměrně malý a měl krátké paže i nohy. Jenomže právě fyzický handicap byl pro něj tou nejlepší motivací. Měl navíc přísného trenéra, který neodpustil vůbec nic. Tím trenérem nebyl nikdo jiný, než jeho starší bratr, legionář a skvělý gymnasta.
Alois Hudec docházel do Sokola a postupně se začal prosazovat i na soutěžích. Díky neuvěřitelné píli a zarputilosti se vypracoval na reprezentanta. Občanským povoláním byl soustružník, současně reprezentoval Československo na světových šampionátech a dalších velkých soutěžích.
Alois Hudec na kruzích.
Berlínská olympiáda
V roce 1936 odjížděl Alois Hudec již jako mistr světa ve sportovní gymnastice z roku 1934 (druhý titul přidal i v roce 1938 v Praze). Jako řada ne-německých sportovců se ale musel potýkat s nepřízní rozhodčích. Na bradlech i ve víceboji skončil na čtvrtém místě a poslední šanci na medaile pro něj o celou československou výpravu představovala další náročná disciplína: kruhy.
Před zraky Adolfa Hitlera a stovek dalších diváků nejprve předvedl svoji povinnou sestavu, ale cítil, že hodnocení neodpovídá jeho výkonu. Vyžádal si proto podle pravidel o možnost opravy. Bez ohledu na obrovskou únavu, kterou po prvním pokusu cítil, dal do sestavy všechno. Aby nedal rozhodčím sebemenší možnost ubrat mu hodnocení, každou figuru držel nikoliv předepsané 3 vteřiny, nýbrž 5 vteřin. A pak přišlo i jeho vrcholné číslo: rozpor střemhlav. Rozhodčí nemohli jinak než Hudcovi udělit rekordní známku, konkrétně 9,8.
Celá gymnastická hala tleskala ve stoje a Adolf Hitler znechuceně opustil své místo…
Věra Čáslavská, sedminásobná olympijská vítězka, o něm prohlásila, že je pro ni největším českým sportovcem historie. Jeho vítězství v Berlíně mělo nejen sportovní, ale i mnohem hlubší význam. Koneckonců, o tom sama Věra Čáslavská také něco věděla…
Alois Hudec závodil do roku 1947, poté se věnoval trénování mladých gymnastů. Prakticky až do své smrti v roce 1997 cvičil a snažil se udržovat v dobré fyzické kondici.
