Článek
Air Algérie v Praze
Mezi lety 1955 a 1962 probíhala v Alžírsku krvavá válka za nezávislost. Francie se v ní marně snažila o udržení kontroly nad touto severoafrickou zemí a výsledkem byl vznik nezávislého Alžírska. Nově vzniklý stát poté navázal přátelské vztahy s východním blokem. V souvislosti s tím se začaly postupně zavádět přímé letecké linky spojující Alžírsko právě se státy socialistického bloku.
Československo nebylo výjimkou a od června 1972 začala fungovat linka Alžír – Praha – Moskva. Pro návštěvníky vyhlídkové terasy pražského letiště byl přílet tohoto letu vždy zajímavou podívanou, neboť letecká společnost Air Algérie na něj nasazovala stroje západní provenience, což bylo v té době zajímavé zpestření. Nejprve to byla francouzská Sud Aviation Caravelle a posléze Boeingy 727 či 737.
A právě druhý jmenovaný typ se stal účastníkem nehody na brněnském letišti. Jedná se o nehodu, která je málo známá a teprve nedávno s jejím poutavým popisem přišel web Czechairliners.
Průběh nehody
K nehodě došlo dne 8. listopadu 1974. Na cestu do Prahy se vydal Boeing 737 s registrací 7T-VEG jménem „Monts des Ouled Neil“. Tento letoun byl mimochodem společností převzat jen nedlouho předtím a pořád „svítil novotou“, konkrétně létal pro Ait Algérie od června 1974. Listopadové počasí dokáže být ale zrádné a toho dne tomu nebylo jinak. Pražské letiště se topilo v mlze. V kombinaci s chybou pilota to vedlo k tomu, že letoun dosáhl země před začátkem dráhy. Bylo obrovské štěstí, že se letadlo odrazilo a mohlo opět začít stoupat.
Bez následků ale Boeing nevyvázl. Jedna podvozková noha byla poškozená, nešla zatáhnout, a navíc byl poškozen jeden z motorů. Piloti se rozhodli přistát v Brně, neboť tam panovalo lepší počasí než v Praze. Riskantní přistání nakonec dopadlo dobře. Stroj sice sjel z ranveje a došlo k utržení jednoho motoru, jako zázrakem ale nebyl nikdo zraněn. Mohl za to i fakt, že při letu z Prahy s vytaženým podvozkem vyčerpalo letadlo prakticky všechno palivo, a proto bylo minimalizováno riziko požáru.
Zajímavé je, že společnost i přes vážné poškození dokázala letoun opravit, byť do Československa musela vyslat tým mechaniků i nový motor, a přeletět zpět do Alžírska. Tam stroj prošel kompletní opravou a u společnosti létal až do roku 2005.
Nehoda u Brna tak skončila happy-endem. O mnohých jiných se to bohužel říct nedá. O rok dříve např. havaroval v Praze stroj Tu-154 společnosti Aeroflot, na jehož palubě byli i členové kapely Evy Pilarové. O nehodě letu SU-141 jsme psali zde.
