Hlavní obsah
Lidé a společnost

Havárie letu SU-141: smrti neuniklo 66 cestujících do Prahy včetně známých muzikantů

Foto: Foto: Kambui, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Tupolev Tu-154 byl v roce 1973 novinkou a chloubou sovětského průmyslu

Historie letectví má ve svých análech zapsánu i řadu havárií na území České republiky nebo bývalého Československa. Jednou z nich je i nehoda sovětského letu SU-141 z Moskvy do Prahy.

Článek

Osudná havárie

Dne 19. února 1973 odstartoval z Moskvy tehdy moderní třímotorový Tupolev Tu-154 společnosti Aeroflot s registrací CCCP-85023. Na palubě bylo přesně 100 osob, konkrétně 87 cestujících a 13 členů posádky. Mezi nimi byli i členové hudební skupiny doprovázející Evu Pilarovou na turné na Kubu. Sama zpěvačka však letadlem necestovala.

Letadlo Tu-154 bylo v té době nejmodernějším sovětským dopravním strojem a v ostrém provozu létalo necelý rok. Posádka byla velmi zkušená, druhý pilot měl nalétáno 14 tisíc hodin, kapitán dokonce téměř 45 tisíc hodin.

Letadlo odstartovalo z Moskvy v 6:50 ráno a nabralo směr na Prahu. Let probíhal zcela klidně a bez jakýchkoliv patrných problémů. Letoun podle plánu začal nad územím Polska s klesáním a ve výšce 2450 m započal finální přiblížení na dráhu Ruzyňského letiště. Ani počasí nenasvědčovalo tomu, že by měl nastat jakýkoliv problém. Viditelnost byla dobrá, žádný silný vítr nefoukal, nebyla námraza…

Těsně před prahem dráhy převzal pilot řízení od autopilota a hodlal dosednout. V tu chvíli ale ztratil nad strojem kontrolu, resp. stroj na jeho řízení nereagoval. Asi půl kilometru před prahem dráhy proto Tupolev zavadil vysunutým podvozkem o travnatou plochu, a samozřejmě následovalo utržení podvozku a jednoho z křídel. Letoun se začal točit, a především došlo ke vzniku požáru leteckého paliva.

Požár, zásah hasičů a vyšetřování

Trup byl narušený, především do něj ale pronikl požár. Právě ten se stal bezprostřední příčinou smrti 66 lidí včetně československých hudebníků. Hasičské vozy byly na místě nehody již dvě minuty po vyhlášení poplachu, samotné hašení ale začalo až 20 sekund po jejich příjezdu a později bylo právě toto zdržení kritizováno a označeno za jednu z příčin velkého množství obětí.

Pilot letounu byl mezi přeživšími a podle jeho výpovědi byla příčinou nehody závada znemožňující mu řízení. Následná analýza trosek a přístrojů však ukázala, že měl špatně nastavený tzv. horizontální stabilizátor. Ve zkratce řečeno, zůstával v horizontální poloze, a proto nereagoval na jeho snahy o řízení.

Havárie byla poměrně hodně sledovaná, především díky spojení s Evou Pilarovou. Navíc šlo v té době o druhou nejhorší leteckou nehodou na území Československa. Na druhou stranu se ale režim do informování veřejnosti příliš nehrnul. Šlo o sovětské letadlo, chyba byla na straně pilotů, a navíc byl Tupolev Tu-154 nejmodernějším výkřikem sovětské techniky.

Chyba posádky nebyla dokonce uvedena ani v závěrečné zprávě, byť v pracovních verzích je jasně konstatováno, že přepínač byl v poloze nastavené posádkou. Loajalita k Sovětskému svazu ale byla důležitější…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz