Článek
Sedmnáctiletá královna Kateřina, provdaná za padesátiletého, tlustého a cholerického Jindřicha VIII., a mladý Thomas Culpeper, jeden z králových nejbližších, člen jeho domácnosti.
Láska předem odsouzena k záhubě a tragickému konci obou milenců. Bylo tomu ale tak?
Traduje se Kateřinin zoufalý, smutný výrok nad popravčím špalkem, než ji setli hlavu - Umírám jako královna, ale raději bych umírala jako Culpeperova žena.
Jenže tento výrok je vysoce pravděpodobně jen smyšlenkou pro dotvoření obrazu královny - nevěrnice, a vyšperkování tragédie.
Kateřina Howardová byla souzena za smilstvo s Francisem Derehamem a Thomasem Culpeperem. Francis byl jejím milencem dávno předtím, než kdy stačila Kateřina poznat krále - ale Jindřich VIII. byl hluboce uražen tím, že Kateřina do manželství nevstoupila jako panna. Ona i její příbuzní si dobře spočítali, že králův zájem o Kateřinu by velmi rychle ustal, kdyby prozradili, že Kateřina už tělesně poznala jiného muže - takže mu všichni svorně lhali.
A pak tu byl poměr s Thomasem Culpeperem - nebo ne?
Jako důkaz posloužila svědectví Lady Rochfordové, dvorní dámy Kateřiny, že dělala Kateřině garde při tajných schůzkách s Thomasem.
Dále přiznání Thomase Culpepera, že chtěl s Kateřinou uléhat.
A dopis Kateřiny pro Thomase. Ovšem právě dopis se o mnoho později stal předmětem spekulací, jestli nešlo místo lásky spíše o vydírání:
Pane Culpepere, srdečně Vás zdravím a prosím Vás, abyste mi dal vědět, jak se máte. Dozvěděla jsem se, že jste nemocný, což mě velmi trápilo, dokud jsem od Vás nedostala zprávu, ve které mě žádáte, abych Vám napsala, neboť nikdy jsem po ničem netoužila tak moc, jako po tom, abych Vás viděla a mluvila s Vámi, což, jak věřím, bude brzy. Velmi mě těší, když na to pomyslím, a když si uvědomím, že mě opět opustíte, mé srdce umírá při pomyšlení, jaké mám štěstí, že nemohu být vždy ve vaší společnosti. Vždy věřím, že dodržíte, co jste mi slíbil, a v tu naději stále doufám. Prosím vás, abyste přišel, až tu bude lady Rochfordová, protože tehdy budu mít nejvíce času, abych vám byla k dispozici… Vaše po zbytek mého života, Katheryn.
Dopis je trochu zvláštní - nezapomínejme, že Kateřina nepocházela z královského prostředí, nebyla příliš vzdělaná.
Co je ale důležitější - dopis vyznívá spíš formálně než něžně.
Tradičně byl podpis Kateřiny „vaše po zbytek mého života“ interpretován jako vzkaz věčné lásky, tudorovské dopisy zcela obvykle končily větou „tvou nejvěrnější po celý můj život“ nebo něčím podobným.
Změnou formulace na „po zbytek mého života“ Kateřina mohla naznačovat své utrpení, úzkost a obavy, že Culpeper prozradí její tajnou minulost králi, jelikož Culpeper o Derehamovi věděl.
V tomto dopise nebyly žádné známky lásky, vášně nebo touhy; žádné zmínky o dotýkání, líbání, laskání atd.
Přítomnost Lady Rochfordové u každé schůzky také naznačuje, že Kateřina rozhodně s Thomasem netoužila být sama, neboť to ona na přítomnosti své dvorní dámy vždy trvala. Možná také myslela na to, že by někdy potřebovala svědka, který by o takových schůzkách mohl něco v její prospěch říci, či jednoduše na sebe nechtěla vrhnout stín podezření, proč se sama schází s pánem královy domácnosti - ale dopadlo to pro ni jen špatně.
Thomas Culpeper, dobře si vědom zdravotního stavu krále, který na tom byl velice zle, si mohl snadno spočítat, že pokud by si vydíráním Kateřiny získal její loajalitu a poslušnost - a třeba i slib, že se po králově smrti, která nemusela být daleko, stane jeho ženou - rázem by po skonu Jindřicha VIII. získal obrovskou moc.
A kdoví - třeba je pravda někde uprostřed. Culpeper mohla Kateřinu vydírat, a ona, mladičká a naivní, k němu přesto něco mohla cítit. Kateřina se přiznala, že pana Thomase Culpepera nazývala malým sladkým blázínkem a dávala mu dárky.
Byly to city, nebo touha se zavděčit a lehké ženské intriky?
Francis Dereham, dřívější prokázaný milenec zemřel smrtí zrádců. Oběsili ho, na poslední chvíli odřízli, vykastrovali, vyvrhli orgány které před ním pálili, a pak ho finálně sťali.
Thomas Culpeper byl sťat. Jejich hlavy byly pro výstrahu vystaveny na hradbách.
A Kateřina, sotva dvacetiletá, byla druhý den po jejich smrti též sťata. Doufala, že si zachrání život tvrzením, že ji Dereham zneužíval a znásilňoval, a s Culpeperem nikdy nespala, ale zmíněné poměrně liché důkazy a svědectví stačila. Ego Jindřicha VIII. její minulost, a případnou platonickou lásku k jinému prostě neuneslo, a Kateřina musela i s pány zemřít.
Zdroje:
