Článek
Jak černá díra vzniká?
Když hvězda mnohonásobně hmotnější než Slunce vyčerpá palivo, její jádro se zhroutí vlastní gravitací. Výsledkem je černá díra – objekt, kde je hmota stlačena do tak malé oblasti, že se prostor a čas ohýbají k nepoznání.
Co je horizont událostí?
Je to pomyslná hranice, za kterou už není návratu. Jakmile něco překročí horizont, je navždy pohlceno. Ani světlo se odtud nevrátí, proto černé díry přímo nevidíme – prozrazuje je jen jejich vliv na okolí.
Co se stane, když do ní spadneme?
Podle teorie by se hmota protáhla do nekonečné délky – tzv. „špagetifikace“. Pro pozorovatele zvenčí by ale člověk zpomaloval, až by se zastavil přímo na horizontu. Čas se totiž v blízkosti černé díry chová podivně.
Jsou černé díry skutečné?
Ano – důkazem jsou snímky z teleskopu Event Horizon, který v roce 2019 poprvé „vyfotil“ stín černé díry v galaxii M87. Dalším potvrzením jsou gravitační vlny – drobné chvění vesmíru, které vědci zachytili při srážkách černých děr.
Mohou být portály do jiných světů?
Fyzici spekulují, že černé díry by mohly být spojeny s červími dírami – hypotetickými tunely v časoprostoru. Pokud by existovaly, mohly by vést do jiných částí vesmíru nebo dokonce do paralelních světů. Zatím jde ale o fascinující teorii, nikoli o prokázaný fakt.
Budoucnost studia černých děr
Studium černých děr nám pomáhá pochopit samotnou strukturu vesmíru a možná jednou odhalí tajemství jednotné teorie všeho. Možná jsou černé díry nejen hrobkami hvězd, ale i klíčem k nové fyzice.
Zdroje:
Stephen Hawking: A Brief History of Time (1988)
NASA: Black Holes
Event Horizon Telescope Collaboration: First Image of a Black Hole (2019)
