Článek
Jde totiž o komplex monumentálních kamenných kruhů, které vznikly už kolem roku 9600 př. n. l., tedy o 7 000 let dříve než Stonehenge a egyptské pyramidy.
Chrám starší než civilizace
Až do objevu Göbekli Tepe panovalo přesvědčení, že chrámová architektura vznikla až s usedlým zemědělským způsobem života. Jenže tento komplex je mnohem starší – postavili jej lovci a sběrači, kteří ještě neznali kolo ani keramiku. To znamená, že potřeba víry, rituálů a sdíleného duchovního života předcházela samotnému zemědělství.
Kamenné obrysy mýtů
Dominantou areálu jsou obrovité kamenné pilíře ve tvaru písmene T, vysoké až 5,5 metru a vážící 10 tun. Na jejich povrchu jsou vytesána zvířata – lvi, hadi, škorpioni, ptáci či divoká prasata. Tyto reliéfy nejsou jen dekorací: pravděpodobně představují mýty, totemy a symboly, které sdílela tehdejší komunita.
Také je to jistá známka dokonalé spolupráce již na počátku civilizace. Vytvořit něco tak monumentálního prostě potřebuje určitou souhru :-)
Záhada zasypání
Ještě tajemnější než stavba samotná je fakt, že Göbekli Tepe bylo záměrně zasypáno zeminou kolem roku 8000 př. n. l. Dodnes není jasné proč. Mohlo jít o posvátný akt, ochranu před nepřáteli nebo o rituální ukončení éry. Právě díky tomu se však místo dochovalo v unikátním stavu.
Přepisování učebnic
Göbekli Tepe ukazuje, že naše představy o vývoji civilizace byly příliš zjednodušené. Nejdřív totiž přišla víra a teprve pak zemědělství a města. Vědci dnes zkoumají, zda právě potřeba stavět svatyně a setkávat se na rituálech nebyla hlavní hnací silou lidského pokroku.
Co všechno ještě skrývá?
Dosud je odkryta jen část komplexu – většina pahorku stále čeká pod zemí. Každý nový nález tak může přinést další překvapení. Göbekli Tepe je nejen archeologickou senzací, ale i symbolem toho, že lidská historie je mnohem starší a složitější, než jsme si mysleli.
Zdroje:
Klaus Schmidt: Göbekli Tepe: A Stone Age Sanctuary in South-East Anatolia (2010)
National Geographic: „The World’s First Temple?“ (2008)
UNESCO World Heritage Centre: Göbekli Tepe – whc.unesco.org
