Článek
Její Scarlett O’Hara v Jihu proti Severu a Blanche DuBois v Tramvaji do stanice Touha patří k nejikoničtějším ženským postavám všech dob. Jenže za těma uhrančivýma zelenýma očima se skrýval vnitřní chaos, který ji celý život ničil.
Vivien Leigh působila, jako by byla stvořená pro kameru. Každý její pohled, každé gesto mělo neobyčejnou sílu. Režiséři i diváci v ní viděli ideál krásy – křehké, ale nebezpečné ženy. Sama Vivien si však často připadala jako vězeň svého zevnějšku. Toužila po uznání kvůli svému herectví, ne kvůli tváři, kterou obdivoval celý svět.
Bouře za oponou
Za jejím šarmem se skrývala bipolární porucha, dříve označována jako maniodepresivní psychóza, tehdy ještě špatně pochopená a neléčená. Její nálady se střídaly s děsivou rychlostí – euforické výbuchy, kdy okouzlovala všechny kolem, se měnily v hluboké propady, kdy se uzavírala do sebe, trpěla halucinacemi a destruktivními výbuchy zlosti. Pro její okolí to bylo jako žít po boku živlu – fascinujícího, ale nebezpečného.
Příčiny vzniku bipolární poruchy nejsou dodnes jasné, nicméně vědci se domnívají, že kromě genetických predispozic může být spouštěčem prožité trauma. U Vivien Leigh to mohl byt spontánní potrat, který prodělala v roce 1945. Od té doby se její sklony k melancholii, hysterii a depresím stupňovaly a prohlubovaly. Nicméně jimi trpěla i dříve, potrat sám jen symptomy prohloubil.
Tehdy jsme to nevěděli, ale jak bychom to mohli vědět? Ale bylo to tam. Vivien se s tím pár týdnů, pár měsíců prala dobře - byla naprosto normální, přátelská a zapojená do svých aktivit. Pak se ale náhle všechno změnilo. Někdy to trvalo je pár hodin, jindy de nebo i déle. Ale když se to stalo, viděli jsme úplně jinou dívku - náladovou, tichou, protivnou, hrubou, často hysterickou. Nikdo to nechápal, ani učitelky.
Vivian_Leigh_Laurence_Olivier_That_Hamilton_Woman
Láska, která bolela
Její vztah s hercem Laurencem Olivierem, se kterým se seznámila v roce 1937, byl považován za román století. Dva geniální herci, dva silné charaktery – spojeni vášní i bolestí. Milovali se do krajnosti, oba ukončili manželství, aby spolu mohli být, ale Leighina nemoc a jejich kariérní rivalita jejich manželství pomalu rozleptaly. Olivier později přiznal, že ji nikdy nepřestal milovat, i když s ní bylo nemožné žít.
Sir_Laurence_Olivier_and_Vivien_Leigh_on_holiday_in_Queensland_(3190855694)
Cesta k sebezničení
Leigh bojovala nejen s duševní nemocí, ale i s následky tuberkulózy, jež jí byla diagnostikována v roce 1943 v levé plíci, která nakonec způsobila její smrt v pouhých 53 letech v roce 1967. Její život byl jako plamen – oslnivý, ale krátký. Mnozí ji popsali jako „ženu, která žila naplno v každé minutě, i když ji to ničilo.“
Její popel byl rozptýlen na jezeře v letním sídle Tickerage Mill ve východním Sussexu tak, jak si přála.
Narodila jsem se ve znamení Štíra. Štíři požírají sami sebe, ubodávají se k smrti. Totéž se děje se mnou.
Odkaz krásy a bolesti
Vivien Leigh zůstává symbolem tragické krásy – herečky, která dokázala přetavit své utrpení v umění. V jejích rolích je něco, co nelze naučit – syrová pravda, křehkost i síla. Byla ženou, která dokázala ovládnout svět, ale ne vlastní mysl.
*
Zdroje použité k tvorbě článku:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bipol%C3%A1rn%C3%AD_afektivn%C3%AD_porucha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vivien_Leighov%C3%A1
https://www.biography.com/actors/vivien-leigh
www stránky vivien-leigh.info
