Článek
Naše každodenní zkušenost nám říká, že žijeme v trojrozměrném světě: máme výšku, šířku a hloubku. Fyzikové ale přišli s teorií, která tento intuitivní pocit staví na hlavu. Podle tzv. holografického principu by mohl být náš vesmír ve skutečnosti jen „projekcí“ informace zakódované na dvourozměrné hranici vesmíru. A zatímco fyzika používá jazyk matematiky a kvantových polí, duchovní tradice už tisíce let hovoří o akašických záznamech – univerzální paměti vesmíru, kde je uloženo vše, co se kdy stalo. Mohlo by jít o dvě různá slova pro totéž?
Holografický princip: vesmír jako projekce
Myšlenka holografického vesmíru vznikla z výzkumu černých děr. Jacob Bekenstein a Stephen Hawking v 70. letech zjistili, že entropie černé díry, tedy množství informace, kterou obsahuje, je úměrná ploše horizontu událostí, nikoli jejímu objemu. To bylo překvapivé – čekali bychom, že více prostoru pojme více informací.
Na tuto stopu navázali Gerard ’t Hooft a Leonard Susskind, kteří vyslovili obecnější princip: vše, co se odehrává uvnitř vesmíru, by mohlo být zakódováno na jeho hranici. Stejně jako hologram – na dvourozměrné desce je uložen trojrozměrný obraz.
Matematický důkaz této myšlenky poskytl v roce 1997 fyzik Juan Maldacena, když formuloval tzv. AdS/CFT korespondenci. Ta ukázala, že teorie gravitace v prostoru se zakřivením může být přesně ekvivalentní teorii bez gravitace definované jen na jeho okraji. Jinými slovy: náš trojrozměrný svět může být projekcí něčeho dvourozměrného.
Akašické záznamy: paměť vesmíru
V hinduistické a teosofické tradici se objevuje pojem Akaša – jemnohmotná „látka“ nebo prostor, který uchovává všechny události, myšlenky a činy. Podle této tradice je možné do akašických záznamů nahlédnout, protože představují kosmickou kroniku existence.
Mystici a duchovní učitelé je popisovali jako univerzální knihovnu, kde je zaznamenána nejen minulost a přítomnost, ale i možné budoucí cesty. Ať už se k nim přistupovalo meditací, vizí nebo hlubokými transovými stavy, pointa byla vždy stejná: vesmír má dokonalou paměť.
Paralela mezi holografií a Akašou
Na první pohled jde o dva zcela odlišné světy – přísná fyzika a duchovní mystika. Přesto je tu překvapivá shoda:
Informace na okraji reality
Holografický princip: všechno, co se odehrává ve vesmíru, je zakódováno na jeho hranici.
Akaša: všechno, co se kdy stalo, je uchováno v univerzálním poli.
Úplnost záznamu
Holografie: informace na hranici stačí k úplné rekonstrukci vesmíru.
Akaša: záznam obsahuje každý čin, myšlenku i emoci.
Projekce do trojrozměrné reality
Holografie: 3D vesmír je projekce z 2D kódu.
Akaša: naše fyzická realita je odrazem jemnohmotného „plánu“.
Jinými slovy, fyzici a mystici možná popisují totéž – jen jiným jazykem. Zatímco vědci mluví o kvantové informaci, duchovní tradice mluví o vědomí.
Co to znamená pro nás?
Pokud je holografická teorie pravdivá, pak je naše realita v jistém smyslu „projekcí“, založenou na informacích, které se nacházejí jinde – na hranici vesmíru. Pokud existují akašické záznamy, pak je lidská zkušenost mnohem víc než pouhý sled náhodných událostí – jsme součástí většího příběhu, který je uchován navždy.
Ať už se na to díváme očima fyziky, nebo spirituality, poselství je podobné: svět kolem nás je vícevrstvý a nese v sobě mnohem více, než co vidíme očima.
Zdroje:
Bekenstein, J. D. – Black holes and entropy. Physical Review D, 1973.
Hawking, S. W. – Particle Creation by Black Holes. Communications in Mathematical Physics, 1975.
’t Hooft, G. – Dimensional Reduction in Quantum Gravity, 1993.
Susskind, L. – The World as a Hologram. Journal of Mathematical Physics, 1995.
Maldacena, J. – The Large N Limit of Superconformal Field Theories and Supergravity. Advances in Theoretical and Mathematical Physics, 1998.
Hutton, R. – The Stations of the Sun: A History of the Ritual Year in Britain.
Blavatsky, H. P. – Tajná nauka (The Secret Doctrine).
Leadbeater, C. W. – The Astral Plane.
Chopra, D. – The Akashic Experience.
