Článek
Lehněte si a uvolněte se
Magická věta, kterou by člověk velice rád splnil, ale nějak se mu to nedaří. Ono si snad většina lidí myslí, že se žena dole ,,zatne“ a dokud se sama neuvolní, nedá se nic dělat. Ale ani ženě samotné to není příjemné, kor když ví, že v minulosti již lékařské vyšetření absolvovala a nikdy neměla problém. Spousta lékařů se snaží pacientky povzbudit, ptá se jich i na jejich pracovní život, popř. zda se s něčím léčí. Jakkoliv odvést pozornost, aby se žena uvolnila a nevnímala to, že každou vteřinou bude následovat nepříjemné gynekologické vyšetření, u kterého nastanou komplikace, ovšem ona s nimi nepočítá, protože ,,to vždycky šlo“. A vysvětlujte svému lékaři, aby šel i přes bolest, protože těch několik vteřinek prostě musíte zvládnout.
Kdo nezažil, nepochopí. Pánevní svaly mají neskutečnou schopnost se zatnout, když to nejméně potřebujete. Jsou i ženy, které si nedokážou zavést nejmenší velikost tamponu, protože svaly se napnou a nepropustí ani malíček, když na to přijde. Ať už je příčinou strach z proniknutí cizího tělesa do těla, bolest z možného většího otevření nebo nějaký traumatický zážitek z minulosti, ženy se mohou snažit sebevíc, ale tělo si povede svou. A můžete donekonečna vysvětlovat, že jste opravdu nezažily žádné trauma, nebojíte se bolesti (vždyť přece dolejškem musí projít i hlavička dítěte, tak proč se bát zrcátka nebo tamponu) a už jste zažily leccos, takže byste měly zvládnout i toto. No, hlava ví své, tělo také.
,,Anežka šla na pravidelnou roční preventivní prohlídku na gynekologii. Neměla to v lásce, radši by šla dvakrát k zubaři než na gynekologii, ale vždycky si říkala, že těch několik minut nepříjemného vyšetření zvládne a pak bude mít klid. Vždycky při vyšetření zažívala tlak a lehce bolest, ale nikdy se jí nestalo, že by ji lékařka nebyla schopná vyšetřit. Zrcátka obvykle lehce chladila, ale dalo se to zvládnout. Jediné, co ji vždy dohánělo k šílenství mimo ten tlak, byl pocit, že v nejbližších několika vteřinách bude potřebovat na toaletu.
U tohoto vyšetření nečekala nic neobvyklého. Prostě odpověď na typ vyšetření, jestli,,klasika, hrazená pojišťovnou“ nebo ,,specializovanější vyšetření“, ručník na lehátko, nohy od sebe a nechat lékaře dělat svou práci. Ideálně ve zrychleném režimu. Ale tentokrát se vůbec nedařilo. Už když se paní doktorka pokoušela zavést zrcátka, věděla Anežka, že to nedopadne podle představ. Nejdřív byla vyzvána, aby se uvolnila. Takže ,,vydechněte“ a…. nic. Zkusila to znovu, ale bez úspěchu. Joo, kéž by se dalo uvolnit na pokyn, vždyť víc už to Anežka nezvládla. Lékařka se ihned zeptala, zda Anežka trpí vaginismem. Ta se nezmohla na nic jiného na překvapený pohled a odpověď, že na to netrpěla, nebo že aspoň neví, že by to měla. S malou bolestí člověk počítá vždy a jinak tato vyšetření Anežka už několikrát v minulosti podstoupila. Lékařka tedy zkusila zrcátka znovu zavést, ovšem cítila Anežčino napětí těla, takže s vyšetřením skončila s tím, že to nelze provést. Nechtěla, aby Anežka kvůli vyšetření trpěla bolestí, ačkoliv Anežka se snažila ji přesvědčit, ž trochu té bolesti zvládne. Když jí však lékařka oznámila, že je Anežka natolik sevřena, že by jí neprošlo vůbec nic, překvapilo ji to. Nikdy si tak stažená nepřišla. Lékařka zkusila ještě ultrazvuk, ale povedlo se jí zavést stěží dva tři centimetry. Anežka cítila lehké pálení a bolest, chtěla to vydržet, ale nebylo jí to umožněno. Navíc ještě tím ,,šmátráním“ ultrazvuku v ní byl vyvolán pocit, že teď už tu toaletu opravdu potřebuje, občas to je pocit, jak když vám tam dole vevnitř mávají kouzelnou hůlkou. Nakonec lékařka vysvětlila, že bude potřebuje ještě jedno vyšetření, aby bylo možné vyloučit závažná onemocnění a vysvětlila, co zatím lze s takovým stavem dělat."
Gynekologické vyšetření - ilustrace
Nepříjemný stav, se kterým se ale dá něco dělat
Možná se některé dívky/ženy v Anežčině situaci poznaly. Možná samy zažily ten pocit, kdy se snaží sebevíc uvolnit a nedaří se to. A vysvětlovat, že opravdu děláte všechno možné i nemožné, abyste byly uvolněné, ale tělo si vede svou, je bez účinku. Ono opravdu víc dělat nemůžete. Vaginismus je mimovolní stažení svalů v oblasti pánve a poševního vchodu a i kdybyste se rozdvojily, svalstvo lusknutí prstem neuvolníte. Můžete mít v sobě (resp. vaše tělo) zafixováno, že s proniknutím něčeho nového vám hrozí nebezpečí, nebo bolest. Nebo jste prodělaly infekci, či opakovaný zánět. Anebo v horším případě máte za sebou mikrotrauma, a jakýkoliv podobný zážitek je pro vaše tělo obrovským vykřičníkem a stopkou, ačkoliv vy samy byste nejradši dál pokračovaly a užívaly si intimitu.
I když se může zdát pro některé ženy potupné, tak je několik možností, jak s tímto problémem naložit, aby se ho zbavily a udělaly si intimní život opět krásným. Chce to jen klid, čas, trpělivost a péči o vlastní tělo. A hlavně přijmout fakt, že se není za co stydět, i když to je asi při výčtu možností to první, co by některé napadlo, hlavně když s tím dosud neměly jediný problém.
A jak že tedy nespáchat společenskou popravu a začít řešit tuto intimní nepříjemnost? Mezi možnosti řešení patří fyzioterapie, v rámci které žena posiluje svalstvo pánevního dna. Dále dilatační pomůcky, díky kterým sama postupně ověřuje, že velikost nehraje roli, ale je to bezbolestná zkouška. Součástí léčby může být i psychoterapie. Výraznou roli hraje také terapeutické elektromagnetické křeslo, které se používá při stimulaci hlubokých svalů pánevního dna a umožňuje opětovné získání kontroly. Je poněkud dražší, ale částečně na to přispívají některé pojišťovny. A taky v rámci intimity je možné zapojit partnera do něžnějších praktik, než se žena zcela uvolní.
Máte osobní zkušenost s vaginismem? Jaká by byla vaše rada pro ženy, které s tím bojují?
Zdroje:
Příběh známé, převyprávěn s jejím souhlasem
