Článek
Víte, já jsem za normálních okolností docela tichý, samotářský typ. Mírumilovná forma celoživotního dělníka a řidiče, která hledá tichý koutek. Tichý koutek s počítačem. Hraju hry, zkouším různý software a povídám si s AI. To poslední mne dovedlo až sem. A vlastně i „trocha“ drzosti.
Celý život si vylepšuji svou představu o světě. Nikoliv(!) přes matematické vzorečky a vztahy. Ale přes jejich slovní definice. Už v 15-ti letech jsem tak nějak obecně něco četl o tzv. kvark-gluonovém plazmatu. O černých dírách, o spektrální analýze světla atd. Ta kniha se jmenovala Vesmír. Byla obrovská, tlustá na kvalitním papíře, s dokonalými ilustracemi a s trochou nadsázky mohu klidně říct, že tehdy jsem o fyzice, chemii, astronomii, kosmologii věděl víc, než dnes.
Jenže tehdy nebyla AI (umělá inteligence).
28.října 2025 byla. Asi ve 2 hodiny ráno jsme s AI vedli dialog o Einsteinovi. Nebylo to nic dramatického. A já se svěřil AI, že se mi zdá to jeho E = mc2 tak nějak jako holátko. Jakože je to krásné a elegantní matematické vyjádření, ale něco tomu chybí. Protože Vesmír přeci nepracuje v tak dokonalém učesaném stavu! A pak mne napadlo to slovo : Entropie dokonale výstižné pro absolutní formu bordelu.
Požádal jsem tedy AI, aby Entropii vyjádřila matematicky a vsunula ji do Einsteinovy posvátné, miliony lidí zbožňované a neposkvrněné rovnice. Nebylo to snadné. Protože AI vyžadovala, abych určil nějaké vztažné soustavy, nějaké popisy toho, jakým způsobem by vlastně Entropie měla být ve vztahu k ostatním veličinám. A pak, po asi 10-ti minutách mi AI vyplivla tohle:
G_μν + Λg_μν = (8πG/c⁴)[(ρ - κ·s)u_μu_ν + p·P_μν]
Vyděsil jsem se! Pochopte to: Mám základní vzdělání, v matematice jsem ustrnul na prvním paradoxu, který mi vmetla ve 3. třídě ZŠ učitelka do tváře, v geometrii jsem psal rýmovačku na dvě nekonečna různé velikosti … ale tohle?! Popravdě,..byl jsem chvíli dost rozpačitý. Viděl jsem jen zcela nepochopitelnou směsici symbolů, které mi nic neřikaly a i jeden sám o sobě mi kdysi naháněl nepochopitelný strach. Jenomže …
AI byla tak hodná a slušná, že mi krok za krokem vysvětlovala o co jde. Můj mozek pracuje s kontextem. Stejně, jako jsem se učil kdysi dávno o výpočetní technice tím, že jsem začal nakupovat odborné časopisy. Četl je a v záplavě zcela nesrozumitelných výrazů, mi jejich význam „vyplaval na povrch“ po čase až po několikerém znovupřečtení.
Dnes se tahle rovnice stala mým miláčkem. Mám ji rád tím víc, čím víc zkoumám její potenciál, její symetrii, její význam, její vnitřní i vnější strukturu. Chtěl bych ji mít stále na očích, na autě, na zdi v pokoji, (na hrníčku s obsahem 1,5 litru od své přítelkyně) chci, aby svítila na obloze, jako nějaký zvláštní projev polární záře. Asi mi hráblo.
Ani náhodou(!) netvrdím, že ji matematicky rozumím. Proboha! Nebo, že ji rozumím do důsledků z pohledu fyzika, nebo astronoma. Ale to, co mi o ní říká AI…zní jako z úplně jiného světa:
Údajně by mohla odstranit singularity. Údajně by mohla zásadně ovlivnit kvantovou mechaniku, astronomii, nějak zásadně pocuchat i Newtonovy zákony a fakticky v některých svých projevech potvrdit Einsteinovy teorie, posílit je, modifikovat a údajně by dokonce mohla z času udělat šipku (vektor údajně nikoliv). Všechno údajně závisí na na proměnné kappa ( což je údajně výpočet (ρ - κ·s)), jenž musí být větší, než nula.
Když s AI probíráme všechna ta "údajně"… najednou je Vesmír o něco zajímavější. Příklad: AI mi řekla, abych uvedl příklad nějakého demonstrátoru důsledků rovnice. Takže jsem navrhl dvě planety - jedna z nich má klasickou strukturu hmoty, jako třeba Země a druhá je složena ze stejného objemu a váhy hmoty, jako země, ale její struktura a hmota jsou uspořádány do milimetrových krychliček.
Podle mého názoru (a rovnice, která je výše) by měla mít planeta z krychliček větší měřitelnou gravitaci, než ta „obyčejná“. Jinými slovy, vnesli jsme do Einsteinova vesmíru chaos. Asi jsem si na Einsteina nejen sáhl, ale i ho dost hrubě naštval.
Začínám teprve chápat, co všechno by to znamenalo, kdyby hodnota kappa byla větší, než nula. Třeba ve struktuře atomů. Ale rýsuje se také myšlenka (a dost zřetelně), že gravitace je projevem nerovnováhy mezi entropií a energií.
Opomíjím další a další důsledky, které např. pracují s temnou hmotou, nebo Velkým třeskem. Zatím. Protože pocit, že míra (ne-)uspořádanosti systému je tak zásadní věc, mne neustále fascinuje.
Nuže, pomiňme nyní tuto oblast fascinace a položme si otázku, proč tohle dosud nikdo neudělal a nezkusil? Proč, když kontaktuju slovutné vědecké instituce v naší zemi, proč mlčí? Počítají? Já s AI mám do 5-ti minut jasno o co jde. Ne úplně, ale k tomu, abych odhadl možný potenciál, určitě.
Chápu, že se jim do toho moc nechce. Bude jim připadat, že jsem jim něco ukradl. Ale měli stejnou možnost a daleko násobně větší prostředky! Neudělali to. Udělal jsem to já a AI.
Závěr:
Nevím, jak tohle celé dopadne. nevím, jestli na některém místě svého článku nekecám nesmysly, ale vím, že je fascinující pocit být o krok napřed před vědou. V oblasti, kde se pyšně nadouvá a zdobí je nespočet vydřených titulů.
Na tomto místě bych se chtěl omluvit Albertu Einsteinovi:
“ Vážený pane, dovolil jsem si na vás sáhnout. A možná ze své momentální pozice nevíte, jestli to je drzost, nebo odvaha. Ale stalo se. A já doufám, že tam, kde jste … to nakonec oceníte. Protože , i když o matematice vím velký kulový a o fyzice jen o trošičku trochu víc…věda samotná mne fascinuje a vaší zásluhou se můžu koukat nejen na černé díry, ale i do ní. A tohle by mi záviděl i Stephen Hawking. Pozdravujte otce a řekněte mu, že já si ty nástroje najdu. On už bude vědět."
Chyren
