„Měla jsem po povodni výbuchy pláče.“ Lidé na Jesenicku potřebují kromě otopu i psychologickou pomoc

Dlouhodobá zátěž, únava a finanční problémy se negativně podepisují na jejich duševním zdraví, proto ve spolupráci s dalšími organizacemi poskytujeme v regionu psychologickou pomoc.

Kromě toho pomáháme lidem s topením, nezbytnými stavebními úpravami, podporujeme postižené spolky a kluby a také chystáme pomoc těm nejpostiženějším s obnovou bydlení.

Ihned po povodních začali odborníci z řad integrovaného záchranného systému a organizací z celé ČR poskytovat krizové intervence a psychosociální pomoc na Jesenicku.

Ukázalo se, že kapacita psychologické péče je v regionu nedostatečná a musíme ji rozšířit. Část sbírky jsme proto vyčlenili na poskytování odborné pomoci jak prostřednictvím naších terénních týmů, tak prostřednictvím organizací, které v regionu trvale působí.

„Dlouhodobá zátěž a únava, nedostatek financí nebo nevyhovující plnění pojišťoven se u lidí podepisuje na jejich psychickém zdraví. Díky konzultacím s odborníky můžou zpracovat své negativní zážitky, které často vedou k obtížím se spaním, dlouhodobé únavě či vracejícím se negativním prožitkům,“ říká Petra Vrbová, která za Člověka v tísni koordinuje psychosociální pomoc na Jesenicku.

Její slova potvrzuje i paní Hana z Písečné na Jesenicku, které terénní tým Člověka v tísni poskytl akutní psychologickou pomoc po tom, co její dům zasáhla ničivá povodeň.

„Chtěla jsem se o svém stavu pobavit s nějakým odborníkem. Dům zůstal po povodni neobyvatelný a já měla výbuchy pláče. Rodinu mám daleko a byla jsem na to sama,“ říká paní Hana.

V zaměstnání paní Hany mívají tři měsíce dlouhou provozní přestávku, kdy ukončují smlouvy všem zaměstnancům, takže se navíc ocitla na úřadu práce.

„Zaměstnavatel jí alespoň poskytnul místnost ve služebním bytě, kde bydlí doteď se psem a kočkou. Nemá tady ale žádné sociální vazby, chyběl jí kontakt s lidmi. Nabídly jsme jí psychologickou pomoc, kterou ráda přijala,“ dodávají terénní pracovnice Člověka v tísni Kristýna Krutilová a Alexandra Púpalová.

V zaměstnání paní Hany mívají tři měsíce dlouhou provozní přestávku, kdy ukončují smlouvy všem zaměstnancům, takže se navíc ocitla na úřadu práce.

„Zaměstnavatel jí alespoň poskytnul místnost ve služebním bytě, kde bydlí doteď se psem a kočkou. Nemá tady ale žádné sociální vazby, chyběl jí kontakt s lidmi. Nabídly jsme jí psychologickou pomoc, kterou ráda přijala,“ dodávají terénní pracovnice Člověka v tísni Kristýna Krutilová a Alexandra Púpalová.

V případě potřeby dlouhodobé psychologické péče byla zájemcům nabídnuta možnost psychologické pomoci od organizací, které jsme finančně podpořili a které v regionu trvale působí.

Tuto pomoc často využili lidé, kteří se s psychickými obtížemi potýkali dlouhodobě, opakovaně se jim vracely myšlenky na povodně, neměli sociální vazby nebo je tížila samota.

Tito lidé také často vnímali změny ve svém chování, zhoršení psychického i fyzického stavu, dostavily se u nich pocity selhání, úzkost, podrážděnost nebo pocit vyhoření.

„Potřeba psychosociální pomoci byla po povodních obrovská. Jezdili jsme k demolicím, dělali jsme krizové intervence. Psychologickou pomoc v regionu poskytujeme i nadále, chceme se teď zaměřit na monitoring již obsloužených klientů a pracovat s nimi dlouhodobě. Zároveň bohužel očekávám, že se příchodem jara situace ještě může zhoršit. Lidé zatím jenom vysoušejí, ale následná rekonstrukce domů může způsobit další nápor na jejich psychiku,“ říká sociální pracovnice Petra Svobodová z terénního programu Darmoděj.

Na Jesenicku, Bruntálsku a Krnovsku pokračujeme v distribuci dřevěných briket a suchého dřeva. Minulý týden byly uzavřeny objednávky, které probíhaly prostřednictvím obcí.

„Pro domácnosti, do který brikety a dřevo zavážíme, je to alespoň prozatím primární zdroj tepla. Jsou to většinou lidé, kterým jejich vlastní zásoby uplavali, tím, že jim ho poskytneme, tak můžou bydlet doma a pomáhá jim to zároveň i vysoušet dům,“ říká vedoucí povodňové pomoci člověka v tísni Aleš Souček.

O dřevo je obrovský zájem, rozpočet na něj se navyšoval z původních 3 až na 23 milionů korun. Dřevěných briket a pelet máme objednaných 3 079 tun, k tomu 1150 krychlových metrů volně sypaného suchého dřeva (pracujeme na další objednávce 1785 metrů).

Na dodávkách topiva spolupracujeme s firmou Biomac. Poskytuje ho za sníženou cenu a distribuuje do domácností na vlastní naklady.

„V současné době evidujeme 360 žádostí v grantech na výměnu kotlů a vytápěcích systémů poničených povodněmi. Je to velká pomoc, lidé můžou díky tomu i zpětně získat až polovinu pořizovacích nákladů,“ upřesňuje Souček.

Vyplavily vás loni v září povodně? Do 30. dubna 2025 se můžete přihlásit do programu pro nové úsporné vytápění

Momentálně probíhá hodnocení 120 připravených žádostí a vyplácení prostředků až do výše 70 000 korun proběhne v průběhu několika příštích týdnů.

„Chceme, aby byl program, co možná nejjednodušší. Požadujeme fotodokumentaci zatopeného kotle, fakturu a fotku nového kotle a štítku. Dále to ověřujeme, pokud některé informace chybí,“ dodává Souček. Zapojit se do programu je možné až do 30. dubna 2025.

Těm nejzranitelnějším domácnostem také pomáháme s nezbytnými drobnými stavebními pracemi, konktrétně s osekáním zdí, vyvezením stavebního odpadu a po vysušení i s nahozením osekaných zdí novou omítkou.

„Na Krnovsku a Bruntálsku máme zatím 15 žádostí o tuhle pomoc, na Jesenicku přes 40. Je to pomoc opravdu jen pro ty, kteří to sami nezvládnou a některé z žádostí pravděpodobně neschválíme. Bojujeme také s nedostatkem řemeslníků, obzvlášť na Jesenicku je to problém,“ vysvětluje Souček. Pomoc poskytujeme jednotlivě a průběžně, zatím proběhla ve čtyřech domácnostech.

Zásadní je pro nás podpora jednotlivým domácnostem i mimo vyjmenované programy. Na konci minulého roku jsme u poškozených zjišťovali, jakou dodatečnou pomoc ještě potřebují.

„Máme třeba pána, ten sice neměl zatopenou obytnou plochu a nedostal tak plošnou pomoc, kterou jsme s ostatními nevládkami poskytovali. Ale ve sklepě mu povodeň zničila nový invalidní vozíček, takže jsme mu přispěli na nový,“ doplňuje Souček.

Velká vlna pomoci pro ty nejvíce zasažené se teprve chystá na jaře pro lidi s domy určenými k demolicí, se zásadně zdevastovaným bydlením.

O pomoci se bude rozhodovat na základě vyplacených prostředků, které postižení obdrží např. od pojišťoven nebo od státu v rámci programu Živel 3.

„Poté lidem podle jejich potřeb a našich možností přispějeme na obnovu bydlení. Fungujeme v tomhle jako taková poslední instance. Na tuto pomoc máme zatím vyčleněných přes 110 milionů korun,“ říká Souček.

Na Jesenicku, Bruntálsku a Krnovsku se také intenzivně nabízíme postiženým dluhové poradenství.

Exekuce, insolvence a podobně blokují zapojení do programu Živel 3, pomoc od státu je přitom v obnově bydlení pro mnoho lidí zásadní.

Oslovili jsme také obce s nabídkou pomoci pro místní vyplavené sportovní kluby a lokální sdružení, které nedosáhli na poskytovanou podporu. „Zatím evidujeme 40 žádostí o finanční podporu. Jsou to sportovní kluby, Sokol, malí šachisti, kterým to vyplavilo klubovnu a podobně,“ dodává vedoucí povodňové pomoci Aleš Souček.

Na pomoc postiženým povodněmi jsme zatím využili 204 milionů korun: největší část 180 milionů korun na plošnou finanční pomoc pro 3500 domácností s vyplavenou obytnou plochou, další na pomoc obcím, materiální a potravinovou pomoc v prvních měsících od povodně a nákupy paliva před zimou.

V dalších fázích se zaměříme na tyto oblasti:

Celkový plán budeme přizpůsobovat aktuálním potřebám a alokované částky se mohou ještě měnit.