Článek
Naším cílem je podpořit odpovědné občanské rozhodování a zvýšit volební účast prvovoličů — což potvrzují i výzkumy, podle nichž zapojení se studentů do projektu zvyšuje jejich reálnou volební účast.
Studentské volby tradičně probíhají těsně před skutečnými volbami a školy se mohou přihlašovat online až do 5. září.
Hlasování se uskuteční 17. a 18. září 2025, předchází mu předvolební studentská debata Zavolíme naplánovaná na 9. září.
O smyslu Studentských voleb jsme se bavili s jejich zakladatelem Karlem Strachotou a vyučujícím Janem Kubíčkem.
Pane Strachoto, co vás vedlo k myšlence uspořádat Studentské volby?
KS: Studentské volby jsme v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni poprvé uspořádali v roce 2010.
Naším cílem bylo přispět k rozvoji zodpovědného, sebevědomého a aktivního občanství nejmladší generace.
Chtěli jsme dát středoškolákům možnost seznámit se v praxi s principy zastupitelské demokracie a volebním systémem České republiky.
Karel Strachota, zakladatel projektu Studentské volby
Jaké byly reakce?
KS: Některé politické strany a konkrétní politici se tehdy snažili jejich pořádání zabránit, mimo jiné s odkazem na údajné porušování školského zákona, který zakazuje propagaci politických stran a hnutí.
K ničemu takovému ale nedocházelo a nedochází – žádné materiály týkající se jednotlivých stran do škol neposíláme.
Vyučující mají od nás k dispozici informační materiály, filmy a modelové aktivity s tematikou voleb, předvolebních kampaní, formování politických preferencí atd.
Kritikou jste se tedy nenechali odradit a středoškolákům od té doby dáváte pravidelně možnost volit „nanečisto“ před reálnými volbami…
KS: Ano, od roku 2010 se Studentské volby konaly patnáctkrát a staly se již zavedeným projektem.
Zájem vyučujících i žáků o jejich pořádání je dlouhodobě vysoký, probíhají vždy na několika stovkách středních škol.
Máme také radost, že nezávislé výzkumy potvrdily, že Studentské volby zvyšují účast mladých lidí ve volbách reálných.
Jak na volby reagují sami studenti?
KS: Studenti a studentky v drtivé většině přistupují k volbám na své škole velmi zodpovědně. Chápou je jako příležitost vyjádřit svoje postoje a pohled na politické strany.
Výsledky Studentských voleb se často velmi liší od výsledků voleb řádných, zároveň ale naznačují dlouhodobější trendy ve vývoji preferencí jednotlivých stran.
Pane Kubíčku, vaše Gymnázium Jana Palacha v Praze se Studentských voleb pravidelně účastní. Proč by se podle vás měly do projektu zapojit i další školy?
JK: Studentské volby jsou skvělou příležitostí, kdy žáci středních škol mají možnost volit tzv. „nanečisto“ od 15 let.
Je to způsob, jak si mladý člověk může utřídit myšlenky a nechat svůj názor trochu dozrát tak, aby jeho skutečná volba pak byla co nejvíce kvalifikovaná.
Jan Kubíček z pražského Gymnázia Jana Palacha
Je opravdu potřeba studenty na volby připravovat již od 15 let?
JK: V případě volby do reprezentativního tělesa je třeba se v určitý moment pro nějaký politický subjekt rozhodnout a volbu učinit.
Abychom si svůj politický názor vytříbili, musíme nejen číst programy politických stran, ale také po nějakou dobu sledovat a kriticky posuzovat jejich činnost.
Volby nejsou jen aktem, ale především procesem – je zapotřebí kultivovat jisté návyky, jako je vedení diskuse nebo naslouchání názorům druhých.
Jsou Studentské volby přínosem i pro vyučující?
JK: Pro mě, jako pro vyučujícího, je to dobrá příležitost, protože můžu výsledky s žáky analyzovat a následně rozebírat.
Diskuse o volbách, kterých se žák ve své věkové kategorii zúčastnil, pak má pro něj ještě větší hodnotu.
■
Autorkou článku je Aneta Šebková.
