„Škola by nás měla naučit kriticky myslet,“ říkají středoškoláci v průzkumu JSNS

Více než polovina žáků je s kvalitou vzdělávání na své škole spokojena. Ti nespokojení vidí problém hlavně v tom, že výuka neodpovídá reálnému životu a látka není podávána zábavně.

Gymnazisté uvádí výrazně větší míru spokojenosti (69 %) než studující odborných škol (54 %) nebo učilišť (40 %).

„Kdybych měl z výsledků výzkumu vybrat ten nejvíce potěšující, na prvním místě bych uvedl výrazný nárůst procenta studujících, kteří od školy očekávají, že je bude učit kritickému myšlení. Spolu s finanční gramotností jej zmiňují vůbec nejčastěji. Ukazuje to, že si uvědomují, jak důležité je umět pracovat s informacemi, a chtějí svoji informační gramotnost zlepšovat,“ říká Karel Strachota, ředitel JSNS.

„Bohužel platí, že české školství v této oblasti dlouhodobě selhává. Pro JSNS jsou mediální vzdělávání a podpora kritického myšlení již několik let prioritními tématy a jsme rádi, že se naše zaměření potkává s očekáváním studujících. Zároveň přibývá vyučujících, kteří se mediálnímu vzdělávání věnují a při tom využívají materiály z webu jsns.cz. To potvrzuje i zjištění, že se s programem JSNS již někdy setkaly dvě pětiny středoškoláků. Za ještě větší úspěch považujeme to, že 79 % středoškoláků zná Studentské volby,“ dodává Strachota.

Oproti poslednímu šetření, které JSNS realizovalo v roce 2023 s agenturou Median, stouplo procento středoškoláků, kteří cítí spokojenost se svým životem (51 % vs 42 %).

Míra spokojenosti je ale výrazně vyšší u gymnazistů (66 %).

Čtvrtina učňů se dokonce cítí nespokojeně. Spokojení jsou častěji chlapci a starší studenti.

Mírně ale klesl počet těch, kteří nahlíží do budoucna s nadějí.

Na úrovni obcí a měst studenti vnímají jako největší problémy především:

Oproti minulým šetřením častěji zmiňují i nezaměstnanost.

Gymnazisty trápí také pasivita obyvatel, učni akcentují drogy, migraci a rasismus. Ti, kteří uvedli jako problém soužití s cizinci nebo Romy, vidí častěji odpovědnost na straně menšin.

Oproti minulému šetření ale vzrostl podíl těch, kteří si myslí, že za problémy může česká majorita, i když stále jde o menšinovou odpověď.

Na celorepublikové úrovni je jednoznačně největším problémem dostupnost bydlení, uvádí ji 52 % studujících.

Jako závažné problémy dále mladí lidé označují zadluženost země (29 %), politickou reprezentaci (29 %), ekonomickou situaci v zemi (25 %), drogy (23 %) nebo nekvalitní školství a vzdělávání (22 %).

„Mezi studujícími různých typů škol jsou ale v pohledu na problematické oblasti života v naší zemi významné rozdíly. Studenti a studentky gymnázií akcentují především dostupnost bydlení, ale také působení politiků nebo nepříznivý demografický vývoj. Naopak žáci a žákyně odborných učilišť citlivě vnímají problém užívání drog nebo situaci na trhu práce. Tyto rozdíly upozorňují na rozdílnou situaci mladých lidí v naší společnosti,“ uvádí Jitka Uhrová z analytického ústavu STEM.

Za největší problém současného světa studenti jednoznačně nejčastěji označují válečné konflikty (63 %), dále změnu klimatu (34 %), dezinformace (27 %), terorismus (25 %), stav životního prostředí (24 %) a rychlý rozvoj umělé inteligence (23 %).

Dívky citlivěji vnímají klimatickou změnu, životní prostředí a AI, chlapci častěji akcentují terorismus a migraci.

Učni a učnice méně často zmiňují války či globální oteplování, více naopak drogy, nemoci a chudobu v rozvojových zemích.

Necelá polovina žáků a žákyň (44 %) věří, že může ovlivnit řešení problémů ve svém okolí, avšak jen menšina se skutečně aktivně zapojuje.

Nejběžnější formou zapojení je podpis online petice (třetina studujících). Účast na demonstraci nebo diskusi uvádí přibližně pětina.

Hlavním důvodem malé angažovanosti mladých lidí je podle studujících nejčastěji přemíra vlastních problémů, nedostatek času a obavy z reakce vrstevníků.

Kariéru politika si neumí představit 78 % studujících, členství v politické straně odmítá dokonce 82 %, dívky kategoričtěji než chlapci.

Ochota středoškoláků jít k volbám je vysoká (68 %) a dlouhodobě roste. Deklarovaná účast je nejnižší na učilištích (53 %).

Mezi studenty, kteří by k volbám nešli nebo s účastí váhají, nejčastěji zaznívá nezájem o politiku (42 %) a neschopnost vybrat si stranu (37 %).

Mezi stranami jednoznačně dominují STAN a Piráti, kteří mezi deklarovanými voliči získávají dohromady nadpoloviční většinu hlasů.

Gymnazisté se přiklánějí k liberálně a progresivně laděným stranám, zatímco na učilištích jsou nejsilnější Motoristé sobě a ANO.

Napříč výsledky průzkumu lze pozorovat rozdíly mezi jednotlivými typy škol – gymnázii na jedné straně, středními odbornými školami a zejména učilišti na straně druhé. Ředitel JSNS to považuje za nejznepokojivější závěr celého šetření.

„V mnoha oblastech, které výzkum sleduje, je rozdíl mezi typy škol až propastný. Není to pro nás překvapivé, sami na tuto skutečnost v JSNS již několik let upozorňujeme. Vzdělávání na středních odborných školách a odborných učilištích představuje obrovskou výzvu. Bez nadsázky lze říci, že zlepšování jeho kvality přispívá k ochraně demokracie a k budování odolné, sebevědomé, tolerantní a svobodné společnosti,“ říká Karel Strachota.

„V JSNS jsme v posledních letech realizovali na několika desítkách středních odborných škol a odborných učilišť pilotní projekt. Právě v těchto dnech vydáváme publikaci ‚Jak zlepšit vzdělávání na středních odborných školách a středních odborných učilištích‘, která pojmenovává specifika těchto škol a okolnosti, které vzdělávání na nich komplikují, a především shrnuje naše zkušenosti, doporučení a další strategii,“ uzavírá Strachota.