Článek
V loňském roce nám chyběly peníze na Vánoce. Chtěli jsme totiž našim dětem splnit vše, co si přejí. A k tomu jsme potřebovali nějakou tu korunu navíc. A tak jsme se s manželkou dohodli, že nějaká menší půjčka nás přece nemůže nijak zabolet. Nakonec jsme se rozhodli pro dvacet tisíc.
Jenomže bylo těsně před Vánoci a my byli v tom adventním stresu, že už dárky nestihnou přijít, nebudou, nebo budou všude ty hrozné fronty, a tak jsme na půjčku docela spěchali. A protože by schválení takové půjčky u banky trvalo příliš dlouho a možná by nám ji vůbec nedali, rozhodli jsme se pro nebankovní úvěr. Roční úrok dvanáct procent je přece něco, s čím dokážeme žít.
Jenže to byl pouze úrok. A k tomu úroku se nám v průběhu roku začala připočítávat takzvaná RSPN, což je roční procentuální sazba nákladů, o čemž jsme v té době neměli ani ponětí. Ta v sobě zahrnuje jednak úroky a jednak další náklady spojené s úvěrem. RPSN už ale nebyla tak výhodná jako úrok. Činila dvě stě procent. A rázem bylo z dvaceti tisíc šedesát. A to už pro nás byla komplikace.
Přišli jsme na to v lednu, když jsme začali půjčku vracet. Překvapila nás totiž výše splátky. První měsíc jsme to ještě nějak poslepovali, na druhou půjčku už jsme ale neměli dostatek peněz. Opozdili jsme se s její úhradou o několik dnů. A když jsme jí pak konečně zaplatili, přišla nám informace, že splátka nebyla uhrazena celá, neboť nebyl zaplacen úrok z prodlení.
Úrok z prodlení byl samozřejmě nastaven tak, aby byl pro klienta extrémně nevýhodný. V té době už jsme věděli, že jsme naletěli podvodníkům. Jenže všude nám řekli, že s tím nemohou nic dělat, protože takový subjekt má právo na takto vysoké RPSN i na vysoké úroky z prodlení. Je jen nás, zda se u takové firmy chceme zadlužit. A my si samozřejmě nic pořádně nepřečetli, nás zajímal jen ten běžný úrok.
Dnes už jsme moudřejší, ale stále na to doplácíme. Během roku jsme se totiž se splátkou opozdili ještě několikrát, a tak teď momentálně stále dlužíme to, co jsme si na začátku půjčili, tedy oněch dvacet tisíc, přestože sedmdesát tisíc už jsme během roku zaplatili. Náš úvěr tak nakonec přeplatíme více než čtyřikrát.
A právě díky naší neuváženosti to vypadá, že u nás letos žádné Vánoce nebudou a že si budeme muset vystačit jen se společností jeden druhého. Hrozně se stydím, že jsem si tenkrát tu firmu pořádně neprověřil a že jsem ohrozil rodinu. Na druhou stranu přiznávám, že jsem hlupák, který si takovou ránu od života rozhodně zaslouží. Příště budu opatrnější. Jen nevím, co mám letos říci dětem, které čekají, že jim zase splníme všechno, co si přejí. Stejně jako loni.
