Článek
Každý rok k nám chodil Mikuláš s čerty a andělem. Byla to stará tradice, kterou jsme se s manželkou rozhodli dodržovat i v dnešní moderní době. Vždy k nám ale chodili v převlečení naši známí, takže jsme se nemuseli ničeho bát. Letos jsme se na začátku prosince dozvěděli, že na to ti naši známí letos nebudou mít čas.
A tak jsme narychlo začali shánět, kdo by nám Mikuláše, čerta a anděla udělal. Nakonec jsme však před vchodem u našeho panelového domu našli vylepený leták, který poměrně levně nabízel návštěvu těchto pohádkových stvoření. Zavolali jsme tedy na uvedené číslo. Objednávka proběhla v naprostém pořádku a už nezbývalo nic jiného, než se těšit na příchod Mikuláše, čerta a anděla.
Když u nás v podvečer 5. prosince Mikuláš zazvonil, hned nám bylo divné, že slibovaný anděl s nimi není. Přišel jen Mikuláš a dva čerti. Už u dveří jsme ale poznali, že jsou všichni podnapilí. No jinou možnost jsme neměli, a tak jsme je pustili dál. Jenže byli opilí víc, než se na první pohled zdálo. Jeden z čertů vyjekl na našeho malého syna, který začal hned recitovat báseň, že žádnou slyšet nechce a že stejně půjdou oba do pekla. Začali chrastit řetězy a než jsme se z toho šoku vzpamatovali, začali si cpát naše děti do připravených čertovských pytlů, aby je pořádně vyděsili.
To už jsme ale museli zakročit. Všichni se na mě dívali naprosto nechápavě, jako když právě tohle jsme si objednali. Děti brečely a řvaly tak nahlas, že to musel slyšet celý vchod. Manželka začala děti uklidňovat a já jsem s Mikulášem a čerty sehrát divadlo, ve kterém jsem je vyprovodil z bytu s tím, že naše děti jim rozhodně dát nehodláme.
Venku jsem je pěkně sjel, protože takhle vystrašit naše děti bylo moc. V objednávce jsem jasně zadával, že nechci děti postrašit a že chci hodné čerty. Bylo jim to ale jedno jedno, sotva se potáceli a chtěli pouze zaplatit. Peníze jsem jim dal, nehodlal jsem se s nimi ještě hádat. Vyčítal jsem si, že jsem je vůbec pustit dovnitř, jenže v těch převlecích jsem jen těžko mohl odhadnout, jak moc toho vypili.
Večer byl naprosto zkažený. Děti byly v šoku a vyděšené až do momentu, než je žena uložila. Když konečně usnuly, těšili jsme se ženou na chvíli klidu. Jenže ta netrvala zase tak dlouho. Za chvíli se z pokoje našich děti začal ozývat řev a pláč. Probudily se a chtěly světlo. Ve snu se jim prý zdálo, jak si je čerti nesou do pekla.
Nepřikládali jsme té první noci velkou váhu, ale situace se od té doby opakuje každou noc a my už jsme z psychického stavu našich dětí zoufalí. Každou noc se alespoň jeden z nich vzbudí s pláčem. Tím vzbudí toho druhého a musíme jim chodit do pokoje rozsvicet, nebo je dokonce brát do naší ložnice. Manželka už mi naznačila, že možná bude třeba s dětmi zajít k psychologovi.
Tak to nám ten letošní Mikuláš opravdu pěkně vyšel.
