Článek
Média jsou už několikátý měsíc plná aféry „Kam upíchnout Turka?“, v posledních dnech se Turek dostal naprosto mimo a v reflektorech médií je prezident Pavel a předseda Macinka. A premiér Babiš se ve stínu z celé situace snaží vytřískat politický kapitál.
Podívejme se na to celé trochu v souvislostech.
Motivace strany Motoristé sobě
Ta je naprosto jasná - ve volbách uspěli, díky takové plichtě mezi populistickým a oportunistickým ANO a hodnotově postavenými stranami předchozí vlády získali naprosto zásadní vydírací potenciál stran na jazýčku vah. A chtějí ho náležitě využít, a tak hlavní osobnost celého projektu Motoristé sobě, poslance Turka, prosazují na ministerskou funkci.
Motivace premiéra Babiše
Babiš udělal s Motoristy a SPD obchod. Teď ho chce co nejrychleji realizovat a věnovat se svým plánům. Věřím, že Turka mít ve vládě nechce, ale bylo to součástí obchodu, a tak nemohl couvnout. Teď to celé už chce mít za sebou, je jedno jak, hlavně nerozhodovat.
Motivace prezidenta Pavla
Prezident Pavel je zásadový člověk a záleží mu na České republice. Nesnese pomyšlení na to, že člověk typu poslance Turka bude zastávat vysokou funkci v exekutivě a reprezentovat Českou republiku navenek. Vyzbrojil se judikaturou Ústavního soudu a pevně stojí na své pozici a věří, že pro Českou republiku dělá jen to nejlepší.
A teď ta fatální chyba prezidenta Pavla
Většina veřejnosti tak ještě zkousla a víceméně souhlasila s tím, že přerostlé narcistické dítě Turek nemá co dělat v roli ministra zahraničí a že by to pro ČR byl průšvih.
U ministra životního prostředí už ale až tak jednoznačné, navenek pověsti státu moc neublíží a k věcem, které Motoristé plánují, stejně dojde, ať tam bude Turek a nebo někdo jiný od nich.
Ve výsledku teď nálepku trucovitého monarchy dostává Pavel, zatímco Babiš se v ústraní potichu směje jak na úkor prezidenta získává na popularitě.
A ostatní 7 a méně procentní strany? No ty tuhle záležitost bohatě využívají k podrývání důvěry prezidenta Pavla („drží s Fialovou vládou“, „nedodržuje Ústavu“, „nerespektuje hlas voličů“, …) a celkově k rozbíjení důvěry v demokracii a právní stát („k Ústavnímu soudu to nedáme, rozhoduje politicky“, „my víme že Petr Pavel porušuje Ústavu“, …).
Co měl prezident udělat?
To je poměrně jednoduché - klasickou transformaci problému na problém někoho jiného. Přesně jako to předvedl Andrej Babiš, když ani brvou nehnul a nechal spor o Turka alibisticky na boji mezi prezidentem a Motoristy.
Petr Pavel měl udělat to samé - uznat, že největší a naprosto zásadní problém je vyřešená (tj. riziko že Turek totálně rozseká naše mezinárodní vztahy ve světě), prohlásit, že z jeho pohledu je tam stále zásadní problém, ale že plně respektuje zodpovědnost, kterou Andrej Babiš jako premiér za vládu má, a že tento (už redukovaný) problém plně vkládá do Babišových rukou a bude přísným okem sledovat, jak se situace vyvíjí.
Škoda. Prezident Pavel na to bohužel Babišovi skočil a do Turka se, s plně nabitými zbraněmi, nebojácně pustil. Hru mu zkazilo to, že Motoristé ani Babiš nepodají kompetenční žalobu (moc dobře ví, jak by dopadla - a to po právu, ne v důsledku „politického rozhodování“ Ústavního soudu).
Ve výsledku je to teď v rovině slovo proti slovu. A to se všem, kromě samotného prezidenta, náramně hodí.
A pár dalších postřehů na závěr
Je také hodně zajímavé sledovat reakce různých politických komentátorů a podcasterů - kteří adresují typicky 2 témata:
- spor samotný a role jednotlivých aktérů včetně potencionálních zisků a ztrát do budoucna
- rovinu zveřejnění nátlakové komunikace mezi předsedou Macinkou a prezidentovým poradcem
Jaká to náhoda, že se typicky neshodnou v názoru na obě tyto otázky současně - ten kdo spíše vyznává politiku a správu země založenou na jasných hodnotách a dlouhodobém, predikovatelném směrování, oceňuje zveřejnění zpráv, koneckonců jde o zprávy pracovního charakteru mezi lidmi, kteří pracují pro nás a za peníze vybrané z našich daní.
Ti, kteří preferují transakční přístup a pohled takový, že vše je vždy jen obchod, současně také odsuzují zveřejnění, protože přeci politika je špinavá věc, vše je dovoleno a metody „šikovných obchodníků“ by se neměli ukazovat té části společnosti, které ještě alespoň trochu záleží na nějakých hodnotách.
Přesvědčte se sami a poslechněte si např. Půra, Kecy a politika anebo Šťastné pondělí na toto téma…
Co si z toho odnést?
Ke sporům, konfliktům, vyjednávání a nátlaku v politice dochází. Stejně tak je v tom, co je nám, publiku, předkládáno, skutečnost často velmi zkreslená.
Nevím, nakolik si tohle lidé uvědomují.
Nevím, nakolik si uvědomují to, co neopodstatněné podrývání důvěry v soudní systém, včetně Ústavního soudu, ze strany vrcholných představitelů státu, pro nás v budoucnosti bude znamenat.
Já si tohle uvědomuji, a proto vyznávám spíše chytrou hodnotovou politiku oproti té transakční populistické. Proč? Protože u většiny lidí časem poznáte, jaké mají hodnoty a uvidíte, jestli jim můžete věřit nebo ne. U těch transakčních s jistotou víte jen to, že když budou mít lepší nabídku, s klidem vás hodí přes palubu.
Hezký den a pevné nervy!
Zdroje:
Půr: https://www.datarun.cz/p/sms-z-hradu-politicka-valka-nebo-ztrata-soudnosti
Kecy a politika: https://www.youtube.com/channel/UCDlviqJwAFEmcDKTivZIm3g
Šťastné pondělí: https://www.stream.cz/stastne-pondeli
