Článek
Maminka strávila půl roku po nemocnicích a následné péči po amputaci nohy {cukrovka}. Je 100% inkontinentní a 3× denně ji ve všední den přebaluje, myje a krmí sestry Červeného kříže, který ovšem nemá licenci na dny pracovního klidu. Služba je placená. Kromě toho ji léky a inzulín podává Sociální zdravotní služba města, kterou aktivuje obvodní lékař, hrazeno Zdravotní pojišťovnou. Nepamatuje si totiž jestli si Pichla a nebo vzala léky.Tedy včetně rodiny se kolem maminky denně pohybuje 6 až 8 lidí.
Mě, jako synovi je přes 70 let a rozhodně bych takovou péči nechtěl, raději bych byl v kolektivu v domově důchodců s nepřetržitou zdravotní službou.
Maminka do domova důchodců prostě nechce. Všichni jsme jejími rukojmími. Je velmi obtížné najít volné dny a psychicky se se situací vyrovnat. Sociální dávky již dnes nepokrývají maminčiny potřeby a důchod stačí na bytové náklady, léky a stravu. Tento stav se plíživě zhoršuje už 20 let.
Tedy nejde o nic jiného než o to vyrovnat se s tím, že tvrdohlavost maminky vám nedá jinou volbu… Už se nemůžete svobodně rozhodovat co uděláte se svým životem.
A tak jsem nějak předešlý článek nepochopil.
TMateřská
eB
