Článek
Pro většinu lidí je Bulharsko spíše zajímavou turistickou destinací, ovšem jejich politickou situaci sleduje v posledních letech asi málokdo. Zajímavostí je, že země přistoupila ke krokům, které směřují k přijetí eura. Bulharsko se tak stane zřejmě další zemí eurozóny.
Bulharsko se v posledních letech proměnilo v laboratoř politické nestability. Opakované volby, padající vlády a neschopnost vytvořit funkční většinu nejsou náhodným výkyvem, ale projevem hlubší krize, která zasahuje samotné fungování státu. Od roku 2021 země absolvovala několik parlamentních voleb, aniž by se přiblížila stabilnímu vládnutí. Důvodem není jen roztříštěná politická scéna, ale především dlouhodobě zakořeněný systém propojení politiky, byznysu a justice.
Proto vám dnes zkusím situaci v Bulharsku přiblížit tak nějak ve zkratce, aby bylo jasno, s čím země na Balkánském poloostrově bojuje.
Proč má Bulharsko pořád dokola volby? Země, kde se politika zasekla v kruhu
Bulharsko se v posledních letech dostalo do situace, která je v rámci Evropské unie dost výjimečná. Zatímco většina států řeší běžné politické spory, Bulharsko opakovaně selhává v tom úplně základním: vytvořit stabilní vládu. Výsledkem je nekonečný kolotoč voleb, který už trvá několik let.
Na první pohled to může vypadat jako klasický politický chaos. Jenže ve skutečnosti jde o mnohem hlubší problém. A důvodů je hned několik, protože mít v průměru co sedm měsíců nové volby, to už je regulérní politický kolaps. Jediný, kdo z toho může mít radost, jsou členové volební komise, kteří si za to vydělají peníze.
Ale jinak? Lidé nemají motivaci chodit k volbám kvůli manipulaci voleb. V nejchudší zemi v EU je bohužel k vidění volební korupce, kdy za jídlo nebo peníze chudí obyvatelé volí toho, kdo si jejich hlas koupí. Ale pojďme i k dalším důvodům.
Politika, která se neumí domluvit
Jedním z hlavních důvodů je samotný volební systém. Bulharsko má poměrné zastoupení, což znamená, že se do parlamentu dostává větší množství stran. To samo o sobě není problém – podobně funguje třeba Česko. Jenže v Bulharsku je politická scéna extrémně roztříštěná a jednotlivé strany spolu často nejsou schopné spolupracovat.
Výsledek? Po volbách se nedokáže složit většina, vláda buď vůbec nevznikne, nebo vydrží jen pár měsíců. A pak se jde znovu k urnám. K takovému politickému chaosu má extrémně daleko i tak nefunkční země jako je Slovensko.
Stará moc vs. noví hráči
Bulharskou politiku dlouhodobě ovlivňuje Boyko Borisov, bývalý premiér a lídr strany GERB. Pro jedny je to zkušený politik, pro druhé symbol systému, který je prorostlý klientelismem a korupcí.
Jeho jméno se objevilo v několika velkých kauzách. Velkou pozornost vyvolaly například fotografie z jeho ložnice, na kterých byly vidět zásuvky plné hotovosti a zlaté cihly. Ať už byla jejich interpretace jakákoli, důvěře veřejnosti to rozhodně nepomohlo. Podobně rezonovala i aféra „Barcelonagate“, která se týkala podezřelých finančních toků do zahraničí.
Problém je, že většina těchto kauz nikdy neskončila jasným rozsudkem. A právě to je jeden z hlavních důvodů frustrace lidí – pocit, že se věci řeší, ale nikdy nedořeší.
Rumen Radev: Prezident, který jde proti proudu
Do toho vstupuje Rumen Radev. Bývalý prezident a generál letectva se profiluje jako kritik starého systému a snaží se oslovit voliče, kteří už mají současné politiky dost. Po své rezignaci na prezidentský post se stal hlavní tváří nové strany Progresivní Bulharsko. Nepleťte si to, prosím, s Progresivním Slovenskem, protože tyhle dvě strany si jsou ideologicky velmi vzdálené.
Na rozdíl od klasických prozápadních politiků je ale opatrnější v otázkách zahraniční politiky. Kritizuje například dodávky zbraní Ukrajině a zdůrazňuje potřebu diplomacie. Kvůli tomu bývá někdy označován za proruského, realita je ale složitější – spíš se snaží balancovat mezi různými proudy ve společnosti.
A právě to je pro Bulharsko typické.
Země rozdělená i v pohledu na válku
Bulharsko je členem Evropské unie i NATO a oficiálně podporuje Ukrajinu. Zároveň ale část společnosti cítí historickou blízkost k Rusku, což se promítá i do politiky. A v kontextu toho, že země se chystá vstoupit do eurozóny, je tedy Bulharsko až abnormálně rozkročeno. Z toho právě těží i Radev, který navzdory proruským postojům nechce přijít o partnery v EU a NATO.
Výsledkem je dvojí přístup: navenek jasná podpora Západu, uvnitř ale opatrnost a spory. To komplikuje rozhodování a přispívá k celkové nestabilitě.
Proč se to pořád opakuje
Klíčový problém je, že Bulharsko není v krizi jedné vlády, ale celého systému. Politika je dlouhodobě propojená s byznysem a vlivovými skupinami. Oligarchové jako Delyan Peevski mají podle kritiků výrazný vliv na média i státní instituce.
Do toho přidejte:
- nízkou důvěru lidí ve stát
- opakované korupční skandály
- a neschopnost politiků spolupracovat
A máte prostředí, kde se volby sice konají, ale nepřinášejí řešení. I proto není nic neobvyklého, že v zemi jsou už osmé volby za posledních pět let.
Co se stane dál?
Ani případné vítězství nových politických sil nemusí znamenat rychlou změnu. Pokud nevznikne stabilní většina, může se celý cyklus opakovat znovu.
Bulharsko tak zůstává v situaci, kdy:
- změna je potřeba
- ale systém ji zatím neumí doručit
Na tomhle může pohořet právě hvězda exprezidenta Radeva. Efekt příchozího spasitele, který zklame, nedodá řešení a jeho popularita opět klesne. Tohle je bohužel opět ve hře a tak i Radev tady hraje o hodně. Protože v případě vítězství ve volbách ho nečeká jednoduché vyjednávání a už vůbec ne snadné řešení krize.
Bulharsko dnes není jen země, která má často volby. Je to země, kde se ukazuje, co se stane, když se politický systém dostane do bodu, kdy už nedokáže sám sebe opravit.
A právě proto je jeho vývoj důležitý i pro zbytek Evropy. A vzhledem k tomu, kdo je největším favoritem voleb, se tak euforie Evropanů z porážky Viktora Orbána může rázem opět proměnit ve smutek.
Zdroje
2021–present Bulgarian political crisis - Wikipedia
Bulgaria faces turmoil after protests topple government - Reuters
The Political Crisis in Bulgaria (2021–2023) - ResearchGate
Bulgarian government resigns after mass anti-corruption protest - The Guardian
La generación Z estalla contra la corrupción en Bulgaria - El País
Bulgaria's pro-Russian former president leads election race - Reuters
Bulgaria's pro-Russian former president is seen as front-runner - AP News
Rumen Radev, the ex-president vowing to end Bulgaria's political crisis - Reuters
Delyan Peevski - Wikipedia
Rumen Radev - Wikipedia
Boyko Borisov - Wikipedia
Bulgaria - Reuters Institute
Bulharsko má novou vládu, novinkou je ministr pro férové volby - Deník N
Barcagate - Wikipedia
Tsvetan Vasilev - Wikipedia
