Článek
Silný hlas umlčované většiny, tak se profilovalo hnutí Stačilo. Antisystémové proruské hnutí, které sesbíralo na kandidátku dezinformátory, komunisty, radikální levici i sociální demokraty, zřejmě definitivně končí s totálním debaklem. A jeho předseda Daniel Sterzik jak by smet. Nejenže po volbách má finanční potíže, on dostal do finančních problémů i komunisty a sociální demokracii.
Právě tyto dvě strany financovaly kampaň, komunisté ručili za třicetimilionový úvěr svými nemovitostmi a dopadli jak sedláci u Chlumce. Aniž by si uvědomili, nebo možná slepě věřili, že se dostanou do poslaneckých lavic anebo že z příspěvků za volby dostanou taktéž nějaký ten milion. Chyba lávky. Daniel Sterzik poslal nejnebezpečnější antisystémové hnutí ke dnu. A ulevil tak spoustě prozápadně a demokraticky smýšlejícím občanům.
Jak bude zřejmě vypadat dál život Daniela Sterzika? Jaká je budoucnost komunistů a Stačilo? Proč je v tomto případě věnováno méně pozornosti sociálním demokratům? A co bude s tradiční levicí? Sledujte.
Daniel Sterzik zůstane už jen Vidlák
Než vůbec stačil Daniel Sterzik vyplout směrem do aktivní politiky, působil jako blogger pod pseudonymem Vidlák. Na svém profilu různě komentoval politické dění, kde se to hemžilo jednou dezinformací za druhou. Od roku 2024 se v politice začal aktivně angažovat, kdy dělal europoslanci Ondřeji Dostálovi asistenta. V říjnu 2024 zaregistroval subjekt Stačilo jako hnutí, které v eurovolbách kandidovalo jako koalice stran KSČM, ČSNS a SD-SN. Tím pádem se tak vyhnul vyššímu volebnímu kvóru pro koalice a hnutí tak stačilo pět procent ke zvolení. Teda, vzhledem k výsledkům voleb nestačilo…
Po volbách pak Sterzik své příznivce prosil o peníze, aby se mu skládali na uhlí, hodiny klavíru i na účty za elektřinu. Otázkou je, zda-li skutečně Sterzikovi peníze došly. Jeho velmi dobrým kamarádem je miliardář podnikající v Rusku Ján Sabol, navíc Sterzik si nežil úplně špatně, o čemž svědčí i jeho dvě auta značky Toyota, které koupil za 1,1 milionu korun. Navíc jeho hnutí získalo okolo 24 milionů korun za volby. Kde je skutečná pravda, zůstane zřejmě záhadou.
Daniel Sterzik prohlásil, že zůstane už jen Vidlákem. Bude tedy i nadále své moudra publikovat na sociální sítě a zřejmě i nadále vybírat peníze od svých příznivců. Zda-li Sterzik půjde i normálně pracovat, zůstane taktéž záhadou. Ale tady perfektně zafungovaly boží mlýny, které Vidláka za jeho úmysly s Českou republikou, od znárodňování až po spojení s dezinformátory, semlely dokonale.
Komunisté zřejmě končí, Konečná zůstane v Bruselu
Kateřina Konečná, stále ještě předsedkyně KSČM, nemůže mít rozhodně klidné spaní. Což o to, je mi ji líto v tom, jak dlouho zápasí s vážnou nemocí v podobě roztroušené sklerózy. Ale neúspěch ve volbách a následná likvidace komunistické strany, to mi líto není a nebude. Konečná se minimálně do roku 2029, pokud jí to zdraví umožní, může konejšit tím, že si přijde na pohádkový plat z Evropské unie. Ale co bude potom a co bude s komunisty?
Konečná končí jako předsedkyně komunistů, podle všeho nebude obhajovat svůj post. Pokud bych si měl tipnout, jako budoucího předsedu komunistů bych viděl Milana Krajču nebo Petru Prokšanovou. Ovšem nějaké zmrtvýchvstání nečekám. Komunisty potká podobný osud jako sociální demokraty a ten, kdo bude vést stranu příště, bude jen nečinně přihlížet tomu, jak míří komunistická strana do propadliště dějin.
Tak snad to Kateřině Konečné za to stálo. Zlikvidovat tradiční stranu a prakticky si odstřelit zbytek politické kariéry po konci mandátu europoslankyně, to by si člověk musel vymyslet, pokud by toto nezažil. Komunisté, neděkujeme vám. Už bylo na čase odejít. A to se právě stalo.
Jana Maláčová pouze dorazila SOCDEM a skončila
Kdekdo útočí na bývalého předsedu sociálních demokratů Michala Šmardu, že on potopil stranu. Ale vůči němu by toto fér nebylo. Pád SOCDEM započal už za Jana Hamáčka, který v roce 2021 stáhl ve volbách stranu pod pět procent. A ten pád se pak jen dále prohluboval. Neúspěchy v komunálních volbách, v senátních volbách i eurovolbách byly tak obrovské, že snad nikdo nemohl čekat, že by spojení se Stačilo nějak sociální demokraty vzkřísilo.
Jana Maláčová, stále ještě předsedkyně strany, dala straně poslední knokaut. Poštvala si proti sobě výrazné tváře, které v SOCDEM zbyly. Odešli Jiří Dienstbier mladší, exposlanec Václav Votava, jediný senátor Petr Vícha a také poslední hejtman v barvách SOCDEM Martin Netolický. Nejasné je i budoucí působení starosty Náchoda Jana Birkeho. Maláčová ve spolupráci s Lubomírem Zaorálkem využila stranu, aby jim pomohla k návratu do poslaneckých lavic. Nestalo se a Jana Maláčová ihned po volbách oznámila odchod z politiky.
Maláčová navíc podobně jako Konečná trpí vážnou nemocí, konkrétně rakovinou. Stejně jako Konečné ji přeji uzdravení anebo alespoň, aby s nemocí úspěšně bojovala. Oběma je teprve 44 let, mají desetileté syny a už jen kvůli jejich dětem jim přeji úspěšný boj. Osobně se divím, že Maláčová se rozhodla dobrovolně ztratit zbytky lidské integrity spojením s antisystémem, znemožnit se v debatách, namísto léčby. Odchází tak jako člověk, který sociální demokraty definitivně dorazil.
Závěr: Mají levicové strany šanci na záchranu?
Když se podíváme do jiných zemí, tak snad v každé zemi jsou ryze sociálně-demokratické nebo tradičně levicové strany. Ať už třeba SPD nebo Die Linke v Německu, SPÖ v Rakousku, Labouristé ve Velké Británii, Lewica a Razem v Polsku nebo třeba PSD v Rumunsku. V Česku se poměrně dost rozdělila společnost i ideologie stran a dnes se vybírá prakticky jen mezi třemi směry. Buď to jsou konzervativně umírněné strany jako ODS nebo STAN, progresivní strany typu Pirátů, Generace nebo Volt anebo populistické a ukřičené strany jako SPD, ANO nebo Motoristé.
Liberální směr sice u nás pomalu nabírá na síle, ovšem není tak liberální, aby bylo třeba ve frakci Renew Europe. Mnohem větší problém je pak absence stran typu SOCDEM. Levicová, umírněná a proevropská strana tady zkrátka chybí. Být nějakou umírněnou alternativou mezi světy, kde to je jen mezi Antifiala a Antibabiš. Strana, jejíž členové nabídnou rozumná řešení a věcně je debatovat. A to si myslím, že v aktuálním Česku nemá šanci obstát, neboť aktuálně víc slyšíme na laciná hesla a zběsilý řev.
Nezbývá nám než věřit, že někdo tuto hozenou rukavici zvedne a oživí skoro mrtvou levicovou politiku v Česku. A to říkám jako člověk, co se pohybuje na ideologickém kompasu na pravém středu. Tak držme umírněným levičákům pěsti. I když v aktuální situaci nemají šanci obstát, mají toho dost důležitého co říct.
