Článek
Tak moc kopali Motoristé okolo sebe, až se kopli sami přímo do rozkroku. A premiér Andrej Babiš jim šlápl přímo na krk. Proč? Důvody jsou naprosto jednoduché.
Vše začalo ještě daleko předtím, než vůbec Petr Macinka začal vydírat prezidenta. Problémy okolo jmenování Filipa Turka skrze jeho kauzy, to bylo něco, co Motoristům vzalo vítr z plachet. Koneckonců, průzkum posléze potvrdil jejich klesající trend. Motoristé by se nyní nedostali do parlamentu a nelze opomenout fakt, že to bylo ještě předtím, než přišla kauza s Macinkou. Přestože Motoristé opakovaně brojili proti nejmenování Turka, sám Petr Macinka tento postup chválil po volbách v roce 2021 u Miloše Zemana, když odmítal jmenovat Jana Lipavského.
A zde přišlo první ponížení od premiéra Andreje Babiše. Zatímco Petr Fiala si Lipavského po náročném vyjednávání nakonec prosadil, Babiš v tom nechal Motoristy vykoupat. Neopomíjím fakt, že Babiš při obědě na Hradě Turka prezidentu Pavlovi navrhl. Nicméně dle jeho dosavadních to spíš vypadalo jako něco, co Babiš dělá nuceně, aby Motoristy nenaštval proti sobě. Nikoli jako to, že by za Turka skutečně chtěl bojovat.
Motoristé si útoky na prezidenta vybrali nejhoršího možného soupeře. Prezident Petr Pavel je dlouhodobě nejoblíbenějším politikem v zemi. Dle nejnovějších průzkumů jeho podpora osciluje někde mezi 56-58 procenty. Potěšující a zároveň demotivující může být to, že z úplného celku takřka polovina občanů je váhajících, zda-li má prezident jejich důvěru nebo ne. Nicméně na rozdíl od Miloše Zemana Pavel je konzistentní ve svých postojích, co je v prezidentském křesle, umí oslovit voliče obou táborů a jeho osoba nepolarizuje společnost.
Co je pro Motoristy zničující, tak polovina jejich voličů má právě v Petra Pavla důvěru. A tady se musím Motoristů zastat, neboť i když cílí na mladé voliče, tak jejich voličský elektorát se skutečně neskládá jen z lidí, co jezdí rychle autem nebo se tváří jako alfa samci. Jejich ambiciózní ekonomický program se zalíbil mnoha lidem včetně mě, který s touto stranou nesympatizuje. A právě taková ta konzervativní část voličů je pro Motoristy dost významná. A pokud tato část voličského elektorátu vidí, že předseda strany vydírá prezidenta a jejich čestný prezident se chová jako malé dítě, tak to snadno voliče odradí.
To, že nejmenší strana svým jednáním dostala do mrazivého počasí do ulic sto tisíc lidí, to je něco neuvěřitelného. A co víc, zmobilizovala masu lidí, kteří podepsali petici Stojíme za prezidentem. Aktuálně je v petici již přes sedm set tisíc podpisů. Jen tak namátkou, vznikly i petice na podporu Petra Macinky a vlády ČR. A zatím obě petice mají méně podpisů, než získalo hnutí Generace ve volbách minulý rok. To jen, aby se nezapomnělo.
Navíc, Filip Turek je dlouhodobě pro lidi nepřijatelný nejen jako ministr, ale i jako zmocněnec. A já souhlasím. Na politiky bychom měli mít mnohem přísnější nároky, kór na ty vládní. Jejich chování a jednání má celospolečenský přesah a následná bagatelizace či relativizace tohoto chování vytváří nebezpečný precedens. Chceme žít ve společnosti, kde je normální hajlovat na ulici, útočit nevybíravě na sebe, vydírat se vzájemně nebo kde je normální mlátit ženy? Ne, většinově tohle rozhodně nechceme.
Ale ven z filosofického okénka. Proč vlastně Andrej Babiš dal Motoristům finální direkt a co z toho vyplývá dlouhodobě? Je špatně, že premiér ve snaze nepoštvat si koaličního partnera, neodsoudil Macinkovo vydírání. Na druhou stranu, ukázkově Motoristy hodil přes palubu. V rozhovoru potvrdil, že Turek ministrem nikdy nebude a co hůř, v otázkách zahraniční politiky bude Babiš jednat pouze s prezidentem. Koordinace ústavních činitelů končí, takže nejen Tomio Okamura se stal zbytečným, nyní se do klubu zbytečných přidal právě i Petr Macinka.
Otázkou tedy je, na co nám nyní je ministerstvo zahraničí? A kdo si spálil mosty? Mosty si spálili zejména Motoristé a to sami sobě. A nejen to, pálí si mosty i ve vztahu k Andreji Babišovi. Ten navzdory všemu, co v politické i podnikatelské kariéře zažil a pronesl, působí v tomto panoptiku jako vyrovnaný chlap. A co tímto dlouhodobě sleduje? No, zřejmě asi už ztrácí nervy s Motoristy a tímto jim, laicky řečeno, zatnul tipec. A Macinkova slovo o tom, že ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta, tomu vůbec nepřidalo.
Babiš totiž bude potřebovat Motoristy a SPD jen do doby, než bude mít jistotu nevydání k trestnímu stíhání. Ale jinak? Potřebuje korektní vztahy s prezidentem. A Babiš počítá s tím, že Pavel bude kandidovat podruhé a je velkým favoritem. Proto si úspěšně staví cestu ke korektním vztahům s hlavou státu. A pokud by ANO vyhrálo i další volby a složilo vládu, Petr Pavel by rovněž vyhrál volby, tak dlouhodobé korektní vztahy mezi vládou a prezidentem budou víc než nezbytné.
Motoristé zároveň mají ve vládě člověka, který drží pomyslný klíč k bráně zaplněné Letenské pláně. A tím není ani Macinka, ani Turek, ale agent StB Oto Klempíř. Ten dostal školu od ministryně Martiny Šimkovičové a dláždí cestu k ovládnutí veřejnoprávních médií. Navíc se vyjádřil i k umělcům, kteří vystoupili na demonstraci Milionu chvilek. A pokud vám bývalý agent StB řekne, že bude s vámi jednat za zavřenými dveřmi, kde si máte vše vyříkat z očí do očí, je to spíš výhrůžka, než výzva k dialogu. A věřím tomu, že pokud Klempíř bude sahat do kultury i médií, může nás potkat větší krize v ČT než v roce 2000. A zaplněná Letná? To v kontextu dalších událostí nemusí být žádnou utopií.
Tato šestiprocentní strana míří do stejné záhuby jako svého času Věci veřejné. A nutno říct, že dobře jim tak. Filip Turek se musí prát se skutečností, že přišel o podstatnou část svého původního čtvrtmilionového platu z Bruselu a musí se smířit s křeslem zmocněnce pro Green Deal. Petr Macinka si rozházel vztahy s prezidentem i premiérem. A navzdory tomu všemu se tito alfa samci z Wishe (řečeno nadsázkou) neodhodlali doteď ke kompetenční žalobě. Jedinou žalobu má v plánu podat Filip Turek, aby se mu prezident Pavel omluvil. Jenže i tam se pustil do předem prohraného boje.
Motoristé tak de facto skončili ještě dřív, než vůbec začali. A dost možná se vláda obmění ještě dříve, než v mém stabilně predikovaném roce 2027.
Přejeme šťastnou cestu do politického hrobu.
