Článek
Ženy si prý mohou uchovávat živou DNA od každého muže, se kterým kdy měli pohlavní styk ve svém těle. V mozku, krvi, kostní dřeni. To odhadují odborníci na základě studie provedené vědci z Univerzity v Seattlu a Fred Hutchinson Cancer Research Center. Buňky nesoucí živou DNA muže v těle ženy údajně mohou žít i desítky let. Nejdelší dobu odhadli vědci na 50 let. Živé DNA buňky muže našli i v mozku ženy, která se dožila 94 let.
Objev učinili vědci náhodou
Na propojení týkající se přenosu mužské DNA do mozku ženy přišli američtí vědci více méně náhodou, protože jejich původní studie se snažila zjistit, jestli ženy, které porodily syna, mohou mít větší předpoklady k specifickým neurologickým onemocněním. Nemocem, které se u mužů vyskytují častěji než u žen.
Když zkoumali ženský mozek, objevili něco převratného, co vůbec nečekali. Zjistili, že ženské mozky v sobě často skrývají tzv. „mužský mikrochimérismus“. Jinými slovy řečeno, v mozku ženy objevili přítomnost mužské DNA, která byla geneticky odlišná od ostatních buněk ženy.
Těhotenství, starší bratr i pohlavní styk
Na počátku se jako nejlogičtějším vysvětlením zdálo těhotenství, kdy se v těle ženy vyvíjí mužský plod, tj. syn. Jenže výzkum, při kterém američtí vědci zkoumali i mozky žen, které ještě nikdy nebyly těhotné, přinesl velké překvapení. I tyto ženy měly v mozku buňky s DNA cizího muže. Bylo tedy zřejmé, že těhotenství nemůže být jediným důvodem. Pokračovali tedy v dalším výzkumu mužského mikrochimérismu, protože se ukázalo, že je velmi rozšířený.
Ukázalo se, že vedle těhotenství, kdy se ženě narodí syn, může být důvodem přenosu mužské DNA do jejího mozku i nerozpoznaný spontánní potrat, zmizelé mužské dvojče, starší bratr, jehož DNA se přenesla krevním oběhem matky do těla mladší dcery, anebo pohlavní styk.
Význam pohlavního styku
Vědci zjistili, že 63 % žen mělo mužské DNA buňky umístěné v zákoutích jejich mozku a jako možné zdroje této cizí DNA stanovili
1) potrat, o kterém žena nevěděla
2) mužské dvojče, které „zmizelo“ během těhotenství
3) starší bratr, jehož DNA zůstala v krvi matky
4) pohlavní styk
Vzhledem k tomu, že první tři možnosti se prokázaly pouze u statisticky bezvýznamného množství zkoumaných žen, vědci došli k závěru, že nejčastějším zdrojem objevených mužských DNA buněk je zřejmě pohlavní styk.
Cizí DNA buňky žily v ženách i padesát let
Studie, kterou vědci z USA překvapili svět, je založena za zkoumání těl zemřelých žen při pitvě. To znamená, že většina z nich měla už pokročilý věk. Velkým překvapením proto bylo zjištění, že živé buňky s DNA cizího muže ženy ve svém těle nosily i padesát let.
Tato studie byla prezentována ve velmi vysoce hodnoceném vědeckém časopise PLOS One, který má vysoký tzv. impakt faktor a v oblasti multidisciplinary science, umístil se sekci v Q1, a je vědci neuznávanějším 33 časopisem ze 135 v daném oboru a navazuje na studii započatou už v r. 2005 autorkou Dr. J. Lee Nelson, která je spoluautorkou i vědecké studie publikované v r. 2012.
Tisková agentura Reuters zpochybnila závěry studie
Další ze šesti spoluautorů této převratné vědecké studie publikované v r. 2012, William F. N. Chan, na dotaz tiskové agentury Reuters v lednu u 2024 uvedl, že předpoklad přenosu mužské DNA při pohlavním styku do mozku ženy nebyl dále vědecky testován. Jedná se zatím jen o odborný předpoklad vědců. Ze studií publikovaných v letech 2005 a 2012 vyplývá, že přenos mužské DNA do těla ženy výše uvedenými důvody, a sice:
1) potrat, o kterém žena nevěděla
2) mužské dvojče, které „zmizelo“ během těhotenství
3) starší bratr, jehož DNA zůstala v krvi matky
byl vědecky rozsáhle testovaný. Potvrzených případů prokazujících tyto tři způsoby přenosu DNA bylo ale velice málo, jen statisticky bezvýznamné množství. Předpoklad vědců, že se DNA muže do mozku ženy dostává také pohlavním stykem, proto nadále trvá. Pouze nebyl dosud dostatečně testován samostatným výzkumem zaměřeným na tuto možnost.
Dívky a ženy, vybírejte dobře, s kým máte sex
Z této převratné studie lze tedy dovodit, že by si každá žena měla velmi dobře rozmyslet, s kým bude mít sex. Může to nepříjemně ovlivnit její život na desítky let, když si bude vybírat nevhodné partnery, nebo je bude střídat jak ponožky. DNA všech sexuálních partneru se může projevovat nejen na fungování jejího mozku, ale zřejmě se krevním oběhem může jednou přenést i do jejích dětí.
Amor vincit omnia
Američtí vědci objevili, ale dosud exaktně nepotvrdili samostatným výzkumem, něco, co zřejmě znali i naši předci, kteří doporučovali celoživotní věrnost jednomu partnerovi. Vědci na pokračování této studie nadále pracují. A my všechny, milé dívky, ženy, dámy, máme o čem přemýšlet. A nezaměňovat skutečnou lásku za pouhý pudový sex. Láska je totiž nejvyšší vibrace emocí a s ní vždy přichází jen to nejlepší do našeho života. Amor vincit omnia = Láska vítězí nade vším. Pokud tedy někomu dovolíme, aby nás doživotně poznamenal svojí DNA, pak ať je to někdo, s kým nás spojuje opravdová láska.
