Přestaňme démonizovat auta. Na tvorbě CO2 se podílí zanedbatelně

Tato problematika je bruslení na tenkém ledě. Kdokoli se dnes odváží zpochybnit všeobecně přijímanou „pravdu“ o tom, že člověk je devastátorem planety a že auta (hlavně ta drahá luxusní se silnými motory) způsobují globální oteplování (nově moderně nazývané změna klimatu), je hned označen za ultrapravicového extrémistu a konspirátora, který zpochybňuje vědecký konsenzus a věří, že Země je placatá a že na odvrácené straně Měsíce mají nacisté vojenskou základnu.

Ačkoli mám na téma souhrnně označované výhružným termínem „změna klimatu“ vlastní názor, který zrovna nekoresponduje s obecně přijímaným narativem, tak vynechám ideologické úvahy a společně se podíváme jen na čísla. Zajímavé je ale už to, že mnohé, veřejně dostupné studie, se na přesných číslech neshodnou a přehazují gigatuny CO2 a procentuální podíl jednotlivých sektorů lidské činnosti sem a tam. Tak už to ale u těch totalitních ideologií bývá. Hlavní je opakovat furt to samé dokola, až se z toho stane pravda. Myslím, že už to kdysi říkal jistý pan Goebbels.

Pojďme se podívat na dopravu, právě tu osobní individuální, kterou nám soudruzi evropského eurosojuzu předhazují jako největší zlo na Zemi, se kterým je potřeba za každou cenu zatočit, i kdybychom si museli všichni omezit svoji svobodu, mobilitu a ekonomickou výkonnost. Jen se zeptejte soudruha Niedermayera z TOP09 a soudruhů Gregorové, Kolaji a Peksy z Pirátů, kteří hlavní balíček směrnic omezujících osobní mobilitu kdysi pomohli v evropském parlamentu prohlasovat.

Čísla, která uvidíte dále v textu, nejsou nějaký výmysl pisálka vyzobaný z podezřelých konspiračních teorií tak, jak se mu to hodí. Stačí si to zadat do vyhledávání a podobná čísla na vás vylezou. Dokonce i ze spíše levicově a „protimotoristicky“ orientovaných studií.

Musíme si uvědomit, že oxid uhličitý na Zemi nevzniká jen ve výfuku auta, kterým jezdíte za zábavou nebo do práce. Je to přirozený produkt energetické přeměny živých organismů, neboť na uhlíku je založen celý život na Zemi. Oxid uhličitý všichni vydechujeme, stejně tak zvířata. Vzniká v mnoha přírodních procesech a mnoho přírodních procesů ho zase potřebuje k tomu, aby mohly probíhat procesy jiné. Například něco, co se jmenuje fotosyntéza.

I když to podle populárních scénářů, vysílaných s oblibou hlásnou troubou klimatické ideologie Českou televizí, může vypadat, že člověk devastuje planetu a každý spálený litr benzínu (nebo lopata uhlí v elektrárně) nás zase o krok přibližuje ke klimatické katastrofě a jisté smrti uhořením, nemá člověk dominantní podíl na tvorbě globálních emisí CO2.

Ano, člověk využívá přírodní zdroje a s tím jsou spojené nějaké celospolečenské náklady. Ale naprostou většinu oxidu uhličitého si Země vyrobí sama, ať člověk chce nebo ne. Na lidskou činnost připadají jen asi 4 % (někde se uvádí jen 3 %) vzniklého CO2. Příroda vytvoří ročně asi 750 Gt CO2, člověk zhruba 30 Gt CO2 (někde se uvádí 27 Gt, někde 32 Gt, ani v tomhle se ti médii citovaní „experti“ neshodnou).

Oxid uhličitý vytvořený lidskou činností ale nevzniká jen při ježdění auty. Elektřina se přirozeně nebere v zásuvce, ale v elektrárně. A většina elektráren je rovněž na fosilní paliva, tedy hlavně na uhlí a plyn. Velkým producentem oxidu uhličitého je také zemědělství a samozřejmě i stavebnictví, neboť oxid uhličitý je například produktem chemických reakcí při výrobě cementu.

Veškerá doprava se na lidských emisích CO2 podílí jen z asi 23 % (uvádí se obvykle čísla v rozmezí 20 až 25 %). A tam počítáme i lodě, letadla, auta, vlaky a další prostředky. V Evropě se v oficiálních statistikách EU udává podíl veškeré silniční dopravy na emisích z dopravy 72 % s tím, že na osobní auta připadá 60 % této hodnoty, což je tedy asi 43 % emisí CO2 z dopravy. Jsou ale i studie, které osobním autům připisují jen asi 20% podíl na emisích z dopravy.

Jenže Evropa není jediný globální producent emisí oxidu uhličitého. Dominantním hráčem je Čína se svým více než třetinovým podílem globálních emisí CO2 zejména z energetiky, těžkého průmyslu a stavebnictví. Evropa se na veškerých lidmi vytvořených světových emisích oxidu uhličitého podílí z necelých 10 %. Aktuálně se dokonce objevují čísla jen asi 8 až 9 %, neboť rozvojové země svou produkci emisí rychle zvyšují, jak se zvyšuje jejich životní úroveň. Evropa vedle toho průmyslově spíše upadá.

Když to tedy spočítáme (4 % x 23 % x 43 % x 10 %), tak nám vyjde, že evropská osobní individuální automobilová doprava se na globálních emisích CO2 podílí z 0,0396 % (dobře, zaokrouhleme to na 0,04 %). Vážně si někdo pořád myslí, že tím, že si v Evropě zakážeme auta, něco na klimatu změníme?

Ano, auta smrdí, hlavně ta stará. Stát v koloně za elektromobilem nebo hybridní Toyotou je lepší než za starým dieselem Euro 2. Jenže měli bychom rozlišovat emise škodlivé (pevné částice, nespálené aromatické uhlovodíky, oxid uhelnatý, oxidy dusíku a síry) a emise přirozené netoxické (oxid uhličitý). Zákazem (či spíše plánovaným úmyslným finančním znepřístupněním) aut kýžené obnovy vozového parku na mladší, bezpečnější a ekologičtější vozy nelze dosáhnout. Když si chudý člověk nebude moci dovolit novější auto, tak prostě tím starým smradlavým nafťákem pořád jezdit bude.

Trestání motoristů za to, že vypouštějí svou činností oxid uhličitý, je totalitní praktika. Jak jsme si ukázali, na globálních emisích CO2 se osobní automobilová doprava podílí naprosto zanedbatelnou měrou. Ano, člověk klima svou činností zřejmě nějak ovlivňuje, ale ježdění auty a vypouštění CO2 na tom zas takový podíl nemá. Ale klima se vždy měnilo a měnit se vždy bude, ať s tím člověk něco dělá nebo ne. Zeptejte se dinosaurů. Za nich byla koncentrace CO2 v atmosféře asi trojnásobná proti současným hodnotám. A dokud nepřiletěl desetikilometrový meteorit, tak se jim dařilo docela dobře.