„Mumie, magie a monumenty: Fascinující svět faraonů“

Starověký Egypt patří mezi nejstarší a nejzajímavější civilizace v dějinách lidstva. Vznikl kolem roku 3100 př. n. l. a trval více než tři tisíce let. Tato vyspělá kultura se rozvíjela podél řeky Nil, která byla zdrojem života, potravy i dopravy. Egypťané vytvořili složitý stát, náboženství, umění i techniku, která fascinovala i mnohem pozdější generace.

Nil hrál v životě Egypťanů klíčovou roli. Každý rok se rozléval a zavlažoval okolní půdu, což umožňovalo pěstování obilí, ovoce i zeleniny. Zemědělství bylo základem ekonomiky. Kromě toho Egypťané stavěli zavlažovací kanály, lodě a rozsáhlé městské komplexy.

Egypt byl řízen faraony – králi, kteří byli považováni za bohy na zemi. Mezi nejznámější patří Ramses II., Tutanchamon nebo Kleopatra VII. Faraon měl obrovskou moc, vládl armádě, zákonům i náboženství.

Egyptské náboženství bylo polyteistické – věřili v mnoho bohů, například Ra (bůh slunce), Anubis (bůh smrti), nebo Eset (bohyně magie). Velkou roli hrála víra v posmrtný život. Mrtví byli balzamováni a ukládáni do hrobek se vším, co by mohli v záhrobí potřebovat.

Nejslavnějším symbolem Egypta jsou pyramidy, zejména ty v Gíze – Cheopsova, Chefrenova a Mykerinova. Pyramidy sloužily jako hrobky pro faraony. Stavba pyramid byla technicky velmi náročná a ukazuje na vysokou úroveň egyptského inženýrství. Další slavné stavby jsou chrámy v Luxoru, Karnaku nebo chrám v Abú Simbelu.

Egypťané používali písmo zvané hieroglyfy. Zapsané texty se dochovaly na papyru, kameni i zdech chrámů. Věnovali se také matematice, astronomii a medicíně. Znali např. složité operace nebo kalendář založený na slunečním cyklu.

Egypt byl po tisíce let samostatnou a mocnou říší, ale postupně začal slábnout. Nejprve jej ovládli Peršané, později Alexandr Veliký a nakonec Římané. Roku 30 př. n. l. se stal Egypt součástí Římské říše po smrti Kleopatry VII., poslední egyptské panovnice.