Článek
Přiznám se – do Priessnitzových lázní jsem jel původně jen kvůli pár procedurám na záda. Unavený z práce, z města a možná i trochu sám ze sebe. Nečekal jsem zázrak, ale to, co mě tam potkalo, změnilo můj pohled na to, co vlastně znamená „odpočinout si“.
Jeseník vás už po příjezdu obejme jiným rytmem. Žádné hlučné promenády ani pobíhající davy. Jen vůně lesa, výhledy, co vás zastaví uprostřed věty, a areál lázní zasazený tak citlivě do svahu Studničního vrchu, že máte pocit, že jste v jiném světě.
Místo, kde voda opravdu léčí
Tady se neléčí jen tělo. Priessnitzovy lázně mají něco, co vám běžné wellness nenabídne – historii, která se dá cítit v každém záhybu zábalů. Vincenz Priessnitz tu v 19. století založil první vodoléčebný ústav na světě. A doteď se tu jeho metoda používá.
Nečekejte zázračné vany s bublinkami. Tady se jde na podstatu. Ledová sprcha na nohy, zábal na hrudník, procházka do lesa. Procedury jednoduché, ale účinné. Po dvou dnech jsem spal jako medvěd. Po třech mi zmizelo napětí v ramenou, které jsem nosil měsíce.
Nejen léčba – i zážitky
Co mě překvapilo nejvíc? Že to tu není jen pro lidi s doporučením od doktora. Lázně nabízejí i klasické relaxační pobyty, kde si můžete procedury vybrat podle nálady – třeba dechový restart pro lepší dýchání nebo Kneippovy koupele.
A pokud vezmete rodinu, děti nebudou trpět nudou. Hřiště, balneopark, stezky lesem, cestičky vodou i bylinkové zahrady s vůní levandule jako v Provence. Každý den jsem si dal kávu s výhledem, který by zasloužil vlastní pohlednici.
Co mělo zaznít jako první
Ceny? Překvapivě dostupné. Ubytování s procedurami vyjde levněji než víkend v hotelu v Praze. A navíc tady dostanete něco, co se koupit nedá – klid. Čistý, tichý vzduch, žádný signál, který vás tahá zpátky do světa povinností.
A víte, co je zvláštní? Že většinu hostů, které jsem potkal, tvořili cizinci. Němci, Poláci, dokonce i Rakušané. Češi jako by netušili, že právě tady – na severu Jeseníků – vznikl způsob léčby, který obletěl svět.
Tady se budete chtít vrátit
Odjížděl jsem s čistou hlavou, protaženým tělem a rozhodnutím, že se vrátím. Nejen kvůli zádům. Ale kvůli sobě. A když se mě dnes někdo ptá, kam na skutečný odpočinek – ne na Instagramový víkend – odpovídám bez váhání: Jeseník. Priessnitz. Tam.
Zdroje: Autorský článek / Vlastní zkušenost
www.jesenik.cz - jesenik.cz/cz/volny-cas-v-jeseniku/397-priessnitzovy-lecebne-lazne.html
