Článek
Do Bernu jsem se vydal s jediným očekáváním – že si odškrtnu hlavní město Švýcarska na svém cestovatelském seznamu. Jenže hned po prvních krocích ve Starém Městě mi došlo, že to nebude jen další „hlavní město“. Úzké dlážděné uličky, barevné domy s arkádami a řeka Aare, která se kolem centra vine jako zelenomodrá stuha, působí tak pohádkově, že máte chuť nechat mapu v batohu a prostě se toulat.
Z Prahy je to autem kolem devíti hodin jízdy, ale pokud chcete cestu zkrátit, stačí hodina a půl letadlem do Curychu a pak něco přes hodinu vlakem. Já zvolil kombinaci auta a vlaku – a nelituju, protože už samotná cesta švýcarskou krajinou byla zážitek.
Středověké uličky a hodinová věž
Srdcem Bernu je Staré Město, které je na seznamu UNESCO. Procházet se tady znamená pořád dokola zvedat hlavu – nad vámi barevné štíty domů, pod nohama klenuté arkády a na náměstích kašny se sochami, které vypadají, jako by vyprávěly příběhy z dávných časů. Nejvíc mě zaujala Zytglogge, stará hodinová věž. Před každou celou hodinou se tu rozehraje malý mechanický divadelní kousek – medvěd, šašek a rytíř se dají do pohybu a dav turistů jen tiše kouká.
Řeka, ve které se koupou i politici
Bern by nebyl Bernem bez řeky Aare. Nikdy jsem si nepředstavoval, že v hlavním městě se dá plavat přímo v řece. V létě to tady funguje tak, že si sbalíte plavky, skočíte do proudu a necháte se unášet vodou kolem celého centra. Jen musíte vědět, kde do vody vlézt a kde zase vylézt, protože proud je silný. Já to zkusil u Marzilibadu – místního koupaliště s trávníkem a přístupem k řece – a musím říct, že nic osvěžujícího jsem v parném létě nezažil.
Když jsem pak seděl na terase restaurace Schwellenmätteli, přímo u vody s výhledem na staré město, měl jsem pocit, že Bern má všechno – historii, přírodu i dokonalou atmosféru na večerní drink.
Medvědi a Einstein
Co by to bylo za Bern bez medvědů? Město má totiž svůj Bear Park, kde můžete zdarma pozorovat hnědé medvědy – symbol města – v rozlehlém přírodním výběhu. Odtud je to jen kousek do Rosengartenu, růžové zahrady, kde jsem poprvé uviděl Bern shora. Panoramatický výhled na střechy starého města s řekou v popředí a horami v dálce stojí za každý krok do kopce. A ano, narazíte tu i na sochu Alberta Einsteina, který v Bernu kdysi žil.
Čokoláda, festivaly a malé radosti
Švýcarsko bez čokolády by nebylo Švýcarsko. V Bernu se vyplatí zastavit u Läderachu na Marktgasse – regály plné obrovských tabulí čokolády, které vám nakrájí na váhu, mě donutily odejít s plným batohem sladkostí. K tomu fondue v malé restauraci v centru a člověk rychle pochopí, že v Bernu se jí i cestuje s láskou k detailu.
Město žije i kulturou – já měl štěstí na letní trh s řemesly, kde stánky s výrobky a jídlem lemovaly celé náměstí. Ale pořádá se tu i festival růží, vánoční trhy nebo koncerty přímo pod širým nebem.
Bern mě překvapil tím, jak snadno v sobě spojuje středověké kouzlo a moderní život. Ráno jsem se toulal po UNESCO uličkách, odpoledne plaval v řece, večer pil víno s výhledem na nasvícenou katedrálu. Je to město, které vás nechá chvíli věřit, že pohádky opravdu existují – a přitom je z Česka dostupné během jediného dne cesty. Pokud hledáte místo, kde si odpočinout a přitom zažít něco výjimečného, Bern je trefa do černého.
