Článek
Jsou chvíle, kdy se na dovolené cítíte jako král. Vysluněný balkon, drink s deštníčkem a pocit, že máte svět pod nohama. A pak jsou chvíle, kdy si přejete, aby vás pohltila zem. Třeba když vaše vlastní manželka bez mrknutí oka osloví cizího chlapa s větou: „Můžeme si na chvilku půjčit váš pokoj?“ A vy stojíte vedle jako solný sloup, rudnete až za ušima a přemýšlíte, jestli tohle není skrytá kamera.
Přiletěli jsme na víkend do přímořského letoviska, hotel čtyři hvězdičky, všechno vypadalo dokonale. Jenže když jsme dorazili, recepční nám s omluvou oznámila, že náš pokoj není připraven. Prý housekeeping nestíhá. Měl být za půl hodiny.
Já navrhl, že si zatím sedneme do lobby, dáme si kafe a počkáme. Moje žena ale začala nenápadně těkat očima kolem. Pak uviděla chlapa – něco mezi pětatřiceti a čtyřiceti, s batohem přes rameno, který právě dostal klíče od svého pokoje. Očividně cestoval sám. A tehdy přišla ta osudná věta.
„Promiňte,“ oslovila ho, „můžeme si na chvíli půjčit váš pokoj? Jen se osprchujeme a převlékneme. Náš není připravený.“ Mluvila s naprostým klidem, jako by žádala o cukr u sousedů.
Chlápek ztuhl. Upřel na ni pohled, pak na mě. Já už jsem byl rudý jako paprika. „Omlouvám se, ale necítím se úplně komfortně,“ odpověděl slušně, ale rázně.
A tady to začalo. „Ale no tak, jsme přece hosté jako vy. Nechceme nic špatného, jen dvacet minut,“ naléhala. V tu chvíli jsem ji chytil za paži a tiše pronesl: „Prosím tě, přestaň.“ Jenže škoda už byla napáchaná.
Chlápek odešel s výrazem, jako by právě čelil nevyžádanému pokusu o invazi. Já měl chuť zmizet z povrchu zemského. A moje žena? Ta jen pokrčila rameny: „Co je? Přijde mi to úplně normální. Přeháníš.“
Je fascinující, jak rozdílně lidé vnímají hranice. Pro moji ženu šlo o praktické řešení. Pro mě o absolutní faux pas. A pro onoho cizince? S největší pravděpodobností o historku, kterou teď vypráví svým přátelům: „Představ si, že si mě cizí ženská chtěla půjčit na hotelový pokoj.“
Poučení? V životě vás někdy víc než rozbouřené moře zaskočí vaše vlastní manželka. A pokud se ocitnete v podobné situaci – zachovejte chladnou hlavu, klidně se omluvte za někoho jiného a nezapomeňte, že ne každý problém potřebuje netradiční řešení. Někdy stačí počkat na svůj pokoj. I když trvá jen půl hodiny.
Zdroj: Autorský článek / Vlastní zkušenost
