Pražská stavba mezi nejhoršími na světě. Předběhla ji už jen KLDR a Montreal

Architektura má zvláštní schopnost vyvolávat silné reakce. Zatímco gotické katedrály nebo skleněné mrakodrapy obvykle sklízí obdiv, existují budovy, které svět spíš rozdělují. Jedni je považují za architektonický omyl, druzí za odvážné umění.

Každý nový žebříček „nejnehezcích budov světa“ tak rozpoutá stejnou debatu. Je to opravdu ošklivé? Nebo jen jinak krásné?

Velká část kritizovaných staveb pochází z éry brutalismu. Styl založený na surovém betonu, masivních tvarech a důrazu na funkci. Architekti chtěli poctivost a autenticitu. Veřejnost často viděla chlad a neosobnost.

Jedním z nejslavnějších příkladů je Boston City Hall. Pro někoho betonová pevnost bez šarmu, pro jiného symbol moderní občanské architektury.

Podobná debata se nevyhnula ani Česku. V mezinárodních přehledech bývá zmiňován bývalý Hotel InterContinental Praha. Monumentální brutalistní stavba z 70. let dlouho rozdělovala veřejnost. Někteří ji považovali za necitlivý zásah do historického centra, jiní oceňovali její architektonickou kvalitu a práci s detailem.

Zajímavé je, že s odstupem času se pohled mění. Po rekonstrukci a novém názvu získává budova větší respekt než dříve. Co bylo dřív „ošklivé“, dnes působí jako autentický otisk své doby.

Jednou z nejčastěji diskutovaných staveb je Habitat 67 v Montrealu. Experimentální obytný komplex navržený architektem Moshe Safdiem vznikl pro světovou výstavu Expo 67. Skládá se z prefabrikovaných betonových modulů naskládaných na sebe jako obří kostky.

Na první pohled působí jako neuspořádaná betonová hromada. Kritici ho označovali za „nejdražší stavebnici světa“. Jenže právě tenhle projekt předběhl dobu. Nabídl koncept městského bydlení, který kombinuje hustotu sídliště s terasami a soukromím rodinného domu.

Dnes je Habitat 67 architektonickou ikonou. To, co bylo kdysi považováno za ošklivé, se stalo symbolem vizionářství. A právě to ukazuje, jak relativní pojem „ošklivost“ vlastně je.

Podobně kontroverzní je severokorejský Hotel Ryugyong nebo londýnská budova Lloyd’s s technickými prvky přiznanými na fasádě. Tyto stavby často vyvolávají víc emocí než klasická architektura.

Možná právě proto se dostávají do žebříčků. Ne proto, že by byly špatné, ale proto, že nenechají nikoho chladným.

Nejošklivější budovy světa nejsou jen přehlídkou architektonických přešlapů. Jsou důkazem, že architektura není jen o líbivosti, ale i o odvaze experimentovat. A když se mezi nimi objeví Praha nebo ikonický Habitat 67, ukazuje to, že i kontroverze má svou hodnotu.

Možná bychom si příště měli položit jinou otázku. Ne jestli je budova hezká, ale jestli má příběh. Protože právě ten z ní může udělat legendu.

Zdroje:

www.telegraph.co.uk - https://www.telegraph.co.uk/travel/lists/worlds-ugliest-buildings/

www.businessinsider.com - https://www.businessinsider.com/the-ugliest-most-hated-buildings-in-the-world