Článek
To, co ještě před pár lety vypadalo jako problém vzdálených moří, je dnes realitou i v Chorvatsku. Pod hladinou Jadranu se tiše odehrává bitva, která může změnit tvář tohoto oblíbeného koutu Evropy. Místo pestrobarevných rybek a podmořské vegetace tu vědci nacházejí jedovaté vetřelce a dusivou hnědou řasu. Změna klimatu, lodní doprava a globální propojenost udělaly z Jadranu hřiště pro tropické druhy, které tu nemají přirozené nepřátele. A začínají se tu cítit až podezřele jako doma.
Co se vlastně děje pod hladinou?
Možná si to při pohledu z pláže neuvědomíme, ale změny jsou dramatické. Například u ostrova Vis roste řasa, která tam dřív neměla co pohledávat – Stypopodium schimperi. Vypadá možná nenápadně, ale jakmile se usadí, vytváří husté porosty, které dusí všechno kolem. Vyžene původní řasy, zamezí světlu a zlikviduje celé miniaturní světy pod hladinou.
„Najednou máte místo rozmanitého podmořského života jen jednolitý koberec. Vypadá to mrtvě,“ říkají potápěči, kteří lokalitu kolem Komiže dobře znají.
A nejde jen o řasu. V Chorvatsku byla nedávno poprvé zaznamenána i ryba, před kterou se varuje už léta – čtverzubec stříbrnopruhový. Nejenže je extrémně jedovatý (a ne, vařením se ten jed opravdu nezničí), ale dokáže i pořádně kousnout. Na některých místech už došlo i k vážným poraněním rukou při neopatrné manipulaci.
Jiný přírůstek? Lionfish, tedy trnuchovec. Krásná ryba s dlouhými ostny, která ale bodá jako čert a její jed způsobuje bolest, otoky a někdy i závažnější reakce.
Proč se to děje právě teď?
Jednoduše řečeno – protože moře je teplejší než kdy dřív. Oteplování vody vytváří ideální podmínky pro tropické druhy, které dřív nepřežily ani do konce srpna. Dnes tu zůstávají i přes zimu. K tomu přidejme lodě, které s sebou ve svých nádržích neúmyslně přivážejí larvy, vajíčka i dospělé mořské živočichy. A recept na ekologickou změnu je hotov.
Vědci tomu říkají „biologická invaze“. Pro běžné turisty to ale může znamenat něco mnohem jednoduššího – že se při šnorchlování potkají s rybou, která je schopná jim paralyzovat ruku. A že místa, která dřív lákala svou krásou, budou působit spíš jako měsíční krajina.
Co se s tím dá dělat?
Dobrá zpráva? O problému se ví. Špatná zpráva? Zatím se toho moc nezměnilo. Chorvatští mořští biologové se snaží situaci monitorovat, sbírat data, upozorňovat veřejnost a testovat způsoby, jak invazní druhy potlačit. Mluví se o fyzickém odstraňování řas, o cíleném lovu některých ryb i o větší ochraně přirozených mořských luk, které tvoří základ potravního řetězce.
Turisté mohou pomoci třeba tím, že budou nahlášení neobvyklých ryb nebo porostů brát vážně. Anebo že si uvědomí, že pod mořskou hladinou je svět, který není samozřejmý – a že jeho rovnováha je mnohem křehčí, než se zdá.
Jadran už není, co býval. Mění se – a rychle. Invazní řasy, jedovaté ryby a tropičtí vetřelci jsou realitou, se kterou se musí vypořádat vědci, vláda i samotní turisté. Pokud chceme, aby zůstal krásný a bezpečný i pro naše děti, je nejvyšší čas jednat. Zatím to ještě jde. Ale příroda většinou nečeká.
Zdroje:
