Článek
Pravda je uprostřed a je docela konkrétní: článek 50 o transparentnosti se obecně používá od 2. srpna 2026, zatímco hlavní požadavky na vysoce rizikovou AI odsunula na poslední chvíli novela. Tenhle text to rozplétá podle textu evropské legislativy, ne podle titulků.
Vycházím přímo z nařízení (EU) 2024/1689, aktu o umělé inteligenci (pohodlně se čte konsolidované znění k 27. 7. 2026), z červencové novely a z oficiálních výkladových materiálů Evropské komise: pokynů k povinnostem transparentnosti, otázek a odpovědí k článku 50 a kodexu správné praxe pro AI obsah. A protože nařízení je 150 stran hustého textu, ke každé povinnosti přidávám příklad, jak vypadá v běžné firmě.
Nejdřív rychlá mapa: jak AI Act nabíhá
AI Act vstoupil v platnost 1. srpna 2024 a povinnosti nabíhají postupně:
- Od 2. února 2025 se používají zákazy (článek 5): sociální skórování, rozpoznávání emocí na pracovišti a ve školách, plošné stahování fotek obličejů z internetu pro databáze, cíleně manipulativní techniky. A také obecná povinnost AI gramotnosti.
- Od 2. srpna 2025 se používají povinnosti pro poskytovatele modelů AI pro obecné účely (OpenAI, Google a spol.) a obecný sankční rámec. Modely uvedené na trh před tímto datem mají čas do 2. srpna 2027 a pokuty pro poskytovatele těchto modelů se používají až od 2. srpna 2026.
- Od 2. srpna 2026 se používá většina zbývajících ustanovení, především povinnosti transparentnosti podle článku 50. Právě o nich je většina tohoto článku. Hlavní pravidla pro vysoce rizikové systémy však novela odložila.
- Vysoce rizikové systémy podle přílohy III měly původně také termín 2. srpna 2026. Ten se změnil. Viz další kapitola.
Novela na poslední chvíli: co odložil Digital Omnibus
Několik dní před srpnovým termínem vyšla v Úředním věstníku EU novela známá jako Digital Omnibus on AI, formálně nařízení (EU) 2026/1744. Co konkrétně mění:
- Samostatné vysoce rizikové systémy (příloha III), typicky AI pro nábor a hodnocení lidí, úvěrové skórování nebo přístup ke vzdělání, mají nový termín 2. prosince 2027. Pozor, ne každá AI v těchto oblastech je automaticky vysoce riziková: rozhoduje konkrétní zamýšlené použití z přílohy III a existují výjimky, u úvěrů je například vyňaté odhalování podvodů.
- AI ve výrobcích regulovaných evropským právem (příloha I), třeba ve zdravotnických prostředcích nebo strojních zařízeních, má termín 2. srpna 2028. Týká se AI, která je bezpečnostní komponentou nebo samotným regulovaným výrobkem podléhajícím posouzení shody třetí stranou, ne každého kusu softwaru uvnitř.
- Starší vysoce rizikové systémy uvedené na trh nebo do provozu před novými termíny mají zvláštní režim: pravidla se na ně obecně použijí až při významné změně jejich návrhu, systémy určené k použití veřejnými orgány musí vyhovět nejpozději 2. srpna 2030.
- Povinnost států mít provozuschopný regulatorní sandbox se posouvá na 2. srpna 2027.
- Povinnost AI gramotnosti novela formulovala mírněji: poskytovatelé a zavádějící subjekty mají přijímat opatření na podporu jejího rozvoje a nemusejí zaručit konkrétní úroveň gramotnosti každého jednotlivce.
- Do zákazů přibylo vymezené vytváření nebo manipulace s nekonsenzuálními intimními snímky či podobným materiálem a s materiály sexuálního zneužívání dětí. Zákaz se začne používat 2. prosince 2026.
- U strojového značení AI obsahu dostali poskytovatelé generativních systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 čas na splnění do 2. prosince 2026.
A teď to podstatné: obecný termín článku 50, tedy transparentnosti, novela nezměnila. Používá se od 2. srpna 2026. Jedinou výslovnou přechodnou lhůtou pro systémy je strojové označování výstupů generativních systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026. Obsah vytvořený a již zpřístupněný před tímto datem není nutné označovat zpětně. Stejný závěr výslovně uvádějí také oficiální pokyny a otázky a odpovědi Evropské komise. Na úrovni EU jde o sankcionovanou povinnost. Jak rychle se rozběhne vymáhání v Česku, závisí na českém prováděcím zákonu a určení dozorových orgánů. Kdo si ale z titulků o odkladu odnesl „nemusím řešit nic“, odnesl si špatnou zprávu.
Co tedy platí od 2. srpna 2026: článek 50 v lidské řeči
Článek 50 se netýká jen vysoce rizikové AI a povinnosti rozděluje podle role. Část nese poskytovatel, tedy ten, kdo systém vyvíjí nebo si ho nechá vyvinout a pod vlastním jménem ho uvádí na trh nebo do provozu, část zavádějící subjekt, který systém ve firmě používá. Důležitý detail: poskytovatelem se můžete stát i vy, když si necháte systém vyvinout a provozujete ho pod svým jménem. Pouhé používání cizího nástroje z vás ale poskytovatele nedělá. Článek má čtyři hlavní povinnosti. Přesné znění najdete v oficiálním AI Act Service Desku Evropské komise, tady je převyprávím s příklady.
1. Chatbot se musí přiznat, že je AI
Systémy určené k přímé interakci s lidmi musí být navržené tak, aby člověk věděl, že mluví se strojem. Výjimka platí, jen když je to zjevné „rozumně informovanému a pozornému“ člověku.
V praxi: chatovací okno výslovně pojmenované AI asistent tím v zásadě plní samotné informování. Spoléhat jen na robotickou ikonu bych nedoporučil, informace má být jasná a přijít nejpozději při první interakci. Realisticky znějící voicebot na zákaznické lince se nemůže bezpečně spoléhat na to, že je jeho povaha zjevná, proto se má představit hned na začátku hovoru. Totéž platí pro AI, která vaším jménem sama odpovídá na e-maily nebo zprávy. Pokud AI jen připraví návrh a člověk ho zkontroluje a odešle jako vlastní odpověď, o přímou interakci člověka se strojem zpravidla nejde. A pozor, povinnost se vztahuje na lidi obecně, ne jen na zákazníky. Interní chatbot pro zaměstnance ji řeší jednoduše tím, že je jasně pojmenovaný jako AI nástroj.
2. AI obsah musí nést strojově čitelné označení
Poskytovatelé systémů, které generují audio, obrázky, video nebo text, musí výstupy označovat ve strojově čitelném formátu, aby šlo poznat, že jsou umělé. Výjimku mají standardní asistenční úpravy, které podstatně nemění vstup ani jeho význam, třeba ořez nebo korekce barev. Generativní doplnění scény nebo výměna obličeje už výjimka není.
V praxi: tahle povinnost leží na poskytovatelích nástrojů. Běžný firemní uživatel cizího nástroje ji zpravidla nenese, má ale vlastní povinnosti u deepfake obsahu a textů pro veřejnost, viz čtvrtý bod. Pokud si ovšem necháte generativní systém postavit a nabízíte ho pod svým jménem, jste poskytovatel se vším všudy. U cizích nástrojů je namístě se dodavatele zeptat, jak značení řeší. Starší systémy mají na splnění čas jen do 2. prosince 2026.
3. Rozpoznávání emocí a biometrie: lidé o tom musí vědět
Kdo nasazuje systém rozpoznávající emoce nebo třídící lidi podle biometrických údajů, musí dotčené osoby informovat a dodržet pravidla ochrany osobních údajů.
V praxi: typicky callcentrum, které rozpoznává emoce volajících z hlasu, tedy z biometrických údajů. Volající to musí vědět. Hranicí je právě práce s biometrikou. Pouhá analýza sentimentu z významu slov pod tuhle povinnost spadat nemusí. A připomínám kapitolu o zákazech: rozpoznávání emocí zaměstnanců na pracovišti je s výjimkou lékařských a bezpečnostních důvodů zakázané už od února 2025. To není povinnost transparentnosti, to je stopka.
4. Deepfaky a AI texty pro veřejnost se musí přiznat
Kdo pomocí AI systému vytváří nebo manipuluje obrazový, zvukový nebo video obsah, který se podobá existujícím osobám, objektům, místům, subjektům či událostem a mohl by se nepravdivě jevit jako autentický nebo pravdivý (deepfake), a zpřístupňuje ho lidem, musí uvést, že byl uměle vytvořen nebo manipulován. U zjevně uměleckých, tvůrčích, satirických nebo fiktivních děl může mít označení vhodnou formu, která nebrání zobrazení nebo užívání díla, stále ale musí být jasné a rozlišitelné. A kdo publikuje AI text, který informuje veřejnost o věcech veřejného zájmu, musí ho označit, ledaže text prošel lidským přezkumem nebo redakční kontrolou a redakční odpovědnost za něj nese fyzická nebo právnická osoba, typicky vydavatel nebo sama firma.
V praxi: reklamní vizuál s AI obrazem reálné budovy nebo osoby potřebuje označení tehdy, když by mohl působit jako autentický záběr. Zjevně stylizovaná ilustrace deepfake není. Firemní blog psaný s pomocí AI označení nepotřebuje, pokud ho před publikací věcně přezkoumá člověk s odpovídajícími znalostmi a fyzická nebo právnická osoba převezme redakční odpovědnost. Pouhá jazyková korektura podle výkladu Komise nestačí. Takový redakční proces je nejjednodušší cesta, jak tuhle povinnost splnit, a mimochodem je to i jedna z nejdůležitějších ochran proti tomu, aby vám AI do textu napsala nesmysl.
Co hrozí za porušení
Sankční rámec běží už od srpna 2025. Porušení zákazů z článku 5 může stát až 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového obratu. Porušení povinností transparentnosti z článku 50 až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového obratu. U podniků, které nejsou malými nebo středními podniky ani malými podniky se střední tržní kapitalizací, je maximem vyšší z pevné částky a procenta obratu. U obou zvýhodněných kategorií se uplatní nižší z těchto hodnot. Reálná praxe vymáhání se teprve rozběhne, ale spoléhat na to, že dozorové orgány začnou pomalu, je strategie, ne compliance.
Checklist: co si projít tento týden
- Inventura kontaktních míst. Kde všude dnes AI mluví s lidmi vaším jménem: web, telefonní linka, sociální sítě, e-mail.
- Přiznání chatbotů a voicebotů při prvním kontaktu, jasně a srozumitelně.
- Dotaz na dodavatele generativních nástrojů: jak řeší strojové značení výstupů.
- Redakční proces pro publikované AI texty: určený člověk s odpovídajícími znalostmi, který text věcně kontroluje a schvaluje, a určená fyzická nebo právnická osoba, která nese redakční odpovědnost.
- Kontrola zakázaných praktik: nikde neběží biometrické rozpoznávání emocí zaměstnanců ani jiná praktika zakázaná článkem 5.
- Mapa budoucího vysokého rizika: pokud používáte nebo plánujete AI v oblastech přílohy III, typicky nábor, hodnocení lidí nebo úvěrové skórování (rozhoduje konkrétní zamýšlené použití), odklad na prosinec 2027 není amnestie. Systém, který stavíte dnes, stavte rovnou tak, aby obstál.
Jedna poznámka na závěr
Nejsem právník a tento článek není právní poradenství. Je to technický pohled člověka, který AI systémy pro firmy navrhuje a staví. Pro výklad na míru vaší situaci se obraťte na advokáta. S čím naopak pomoci umím, je implementační stránka: stavím firmám zabezpečenou AI nad jejich interními daty, kterou lze podle potřeb firmy provozovat on-premise nebo v evropské infrastruktuře bez předávání dat do třetích zemí, navrženou tak, aby požadavky na transparentnost splňovala od prvního dne. Víc o lokální a bezpečné AI píšu v seriálu na svém blogu dangottwald.cz.
Časté otázky
Musí se můj webový chatbot od srpna 2026 přiznat, že je AI?
Ano, pokud to není zjevné z kontextu. Nejjednodušší řešení je jasné pojmenování a úvodní věta při prvním kontaktu. U hlasových botů je přiznání nutné prakticky vždy.
Platí ještě, že vysoce riziková AI musí vyhovět v srpnu 2026?
Ne. Nařízení (EU) 2026/1744 posunulo samostatné vysoce rizikové systémy podle přílohy III na 2. prosince 2027 a produktové systémy podle přílohy I na 2. srpna 2028. Zákazy i povinnosti transparentnosti se ale používají dál.
Musím označovat firemní texty psané s pomocí AI?
Texty informující veřejnost o věcech veřejného zájmu ano, ledaže prošly lidským přezkumem nebo redakční kontrolou a redakční odpovědnost za ně nese fyzická nebo právnická osoba. Interní dokumenty a běžná obchodní komunikace pod povinnost označování veřejně publikovaného textu nespadají. U autonomně komunikujícího AI systému je ale třeba samostatně posoudit povinnost informovat člověka, že mluví se strojem.
Shrnutí v bodech
- Role: poskytovatel = vyvíjí nebo si nechá vyvinout a uvádí pod vlastním jménem na trh (může dopadat i na firmy mimo EU). Zavádějící subjekt = používá systém profesně. Osobní použití je vyňaté, za zaměstnance jednající podle pokynů vystupuje firma.
- Chatboty (čl. 50/1): jasná informace od začátku první interakce u systémů pro přímou obousměrnou komunikaci s lidmi. Výjimka zjevnosti se vykládá restriktivně.
- Strojové značení (čl. 50/2): nesou poskytovatelé generativních systémů. Mimo rozsah: krátké sekvence znaků, zdrojový kód, výstupy bez vystavení člověku, nefinální výstupy v uzavřeném prostředí. Výjimky: asistenční funkce a standardní editace bez podstatné změny vstupu a významu, zákonné použití pro trestní řízení, dle pokynů Komise i úzké B2B a průmyslové kontexty.
- Emoce a biometrika (čl. 50/3): zavádějící subjekt informuje vystavené osoby, v reálném čase i při zpětném vyhodnocení.
- Deepfake (čl. 50/4): tři kumulativní kritéria (podobnost, existující či realisticky myslitelná předloha, falešný dojem autenticity). Zveřejnit viditelně či slyšitelně při prvním vystavení, strojová značka od poskytovatele nestačí. Umělecká díla: vhodná forma.
- AI texty (čl. 50/4): označit publikovaný text informující veřejnost o věci veřejného zájmu, ledaže proběhl věcný lidský či redakční přezkum s konečnou redakční odpovědností. Korektura nestačí.
- Kodex správné praxe: dobrovolný, posouzený Komisí i Evropskou radou pro AI jako odpovídající. Nesignatáři prokazují soulad jinak a mohou čekat víc dotazů dozoru.
- Termíny: čl. 50 od 2. 8. 2026. Systémy na trhu před tímto datem: značení do 2. 12. 2026. Starší obsah se zpětně neoznačuje (Komise ale doporučuje).
- Dozor a pokuty: národní orgány dozoru nad trhem, Úřad pro AI jen u vymezených systémů (model i systém od téhož poskytovatele, velké platformy dle DSA), u orgánů EU inspektor ochrany údajů. Až 15 mil. eur nebo 3 % celosvětového obratu za předchozí účetní rok, mimo SME a small mid-cap vyšší z hodnot, u nich nižší.
