Článek
Vzal jsem svoji skutečnou M. na film o virtuální přítelkyni. Během filmu se mi M. ztratila, jak vidno z fotografie. Pokud se tedy chcete zbavit svého protějšku, jděte na film Virtuální přítelkyně (2025). Ba ne, nebojte se a nevěřte všemu, co píšou na internetu různí podivíni a podvodníci !
A teď k přítelkyni !
Je zbytečné se rozepisovat o fenoménu Only Fans. To už každý zná. Film na příběhu tří žen působících na této platformě popisuje, a pojďme rovnou k věci, vyprázdněnost životů nejen jejich, ale především jejich klientů, kteří jim platí za různé služby od nezávazného povídání (nazval bych jej plkáním) až po porno v přímém přenosu. Na mě a moji M. film zapůsobil až smutným dojmem a to paradoxně i přes radostné téma, jakým je sex. Bezcílnost téměř všech protagonistů včetně partnerů hlavních představitelek (Rosalindy, Tinix a jméno třetí si nepamatuji) byla možná až nechtěně opravdová.
Po filmu následovala debata s psychology, kterou vedla novinářka, která píše blog „Hledání sexuálního grálu“ a také Natali, černé latexové kočky s růžovým ocasem a culíky.
Natali má jiný obchodní model, než holky ve filmu . Nepovídá si s každým týpkem, který jí po ránu napíše, protože, když máš takových sto, tak neděláš nic jiného a vyhoření může být neodvratným důsledkem. Latexová kočka Natali neprodává svůj čas, ale prodává videa s pornem. Akorát, že už to nejsou VHS jako dříve. Za mě, coby ekonoma, to je v pořádku. Natali má především zahraniční klientelu. Čechů moc nemá, protože jsou to prasáci. Vyplývá to z jejího dlouhodobého pozorování.
Moje M. cestou domů prohlásila, že by debata měla následovat po každé projekci. Souhlasím.
Jo a naučil jsem se nová slovíčka.
Parasociální vztah. Co to znamená se však dá z toho slova dobře odvodit. Takový vztah nechcete. Je to však hodně častá věc v naší společnosti.
A také můžete mít parafilii a to asi také nechcete, ale třeba někdo ano… Jsme přece tak odlišní a vlastně v něčem všichni stejní.
