Článek
Snaha o rozřešení této složité spleti zájmů a pohledů na svět nám bude prezentována v českém koprodukčním kriminálním sci-fi thrilleru, jehož režie byla svěřena do rukou Roberta Hloze, pro kterého jde o celovečerní debut. Hlavní vyšetřovatelku ztvárnila Andrea Mohylová, kterou doplňují především Matěj Hádek a Milan Ondrík.
Vzhledem k různým ohrožením v blízké budoucnosti byla lidem poskytnuta jedinečná možnost být v případě nepřirozené smrti opět oživeni z nedávné zálohy. Stručně Bod obnovy. Jak už to v životě bývá, tak spoustě lidí je to silně proti srsti, protože to vnímají jako narušení přirozeného řádu. V čele odporu stojí teroristická organizace Řeka života, jejíž členové se snaží tento systém všemožně sabotovat. V poslední akci jim byla na stopě detektivka Em Trochinowská (Andrea Mohylová), nicméně při tomto zásahu rukojmím vypršel čas k obnově a pachatel zemřel.
Poté je právě ona povolána na místo vraždy jednoho páru, přičemž manžel David Kurlstat (Matěj Hádek) byl prominentním vědcem v rámci programu Bodu obnovy. Mnoho otázek vyvolává, že ona zálohu neměla a ta jeho byla dokonce vymazána. To by nemělo být možné, tudíž kroky Em vedou přímo do nervového centra systému. Od toho je už jenom kousek k prvnímu podezřelému.
Jeho nalezení ovšem přinese více otázek než odpovědí. Na první pohled se zdá, že David Kurlstat byl zabit kvůli klíči do systému Bodu obnovy, čímž se staly zálohy všech lidí ohroženy. Tato jednoduchá představa bohužel pro Em brzy bere za své. Objevují se různé zákulisní hry, skryté úmysly a zastírací manévry, tudíž bude opravdu tvrdým oříškem najít aspoň zrnko pravdy, natož ji odhalit celou.
Film je z velké části střetem dvou zcela odlišných pohledů na svět. Na jedné straně máme víru v dokonalou futuristickou budoucnost, kdy budou technologie ještě více než dnes pronikat do všech odvětví lidské existence a zlepšovat je, čehož je nejvíce zářným příkladem právě Bod obnovy. Ten doslova zatnul klín do základní představy, co znamená pojem život a ten se nyní stává naprosto odlišným. Přirozený běh přírody bere za své. Ale lidský život stejně jako Bod obnovy dokázala více či méně změnit leckterá nová technologie.
Tyto změny doslova drásají mysli těch, kteří se zuby nehty drží svých zajetých kolejí a nechtějí, ať už ze strachu, nebo jiných pohnutek, nic měnit. To provází lidstvo odjakživa a sahá to od počátků civilizace až po 5G sítě. Oba pohledy se bohužel často střetávají, protože spolu všichni sdílíme jednu planetu. Musíme se tolerovat, ale když si každý myslí, že je ten lepší, tak se různě intenzivním třenicím nelze vyhnout. Přitom objektivně si není co závidět.
Mezi těmito mlýnskými kameny musí bruslit především samostatná Em, což je pro ni jako jednu z obětí tradicionalistů obzvlášť náročné, a je tak těžké udržet si nestrannost. Ale jak proniká hlouběji, tak se sympatie proměňují. Ukazuje se, že myšlenky druhé strany mají něco do sebe a přitom to, co považovala za vlastní, skrývá celkem zkažené pozadí. Zkrátka nikdo není dobrý ani špatný, ale tak to na světě chodí, což každý divák jistě potvrdí.
Vidinu utopické budoucnosti narušuje existence velkých korporací, jejichž stav není ani i v současnosti zrovna uspokojivý a film na to poukazuje. Všichni se navenek tváří jako největší neviňátka zlepšující životy miliónů lidí a mající na srdci pouze jejich dobro, ale za zavřenými dveřmi se ukazuje, že peníze jsou až na prvním místě. Hlavně neztratit svoji tvář bez ohledu na to, co se může stát. Jde určitě o jednu z věcí, která dává za pravdu tradicionalistům.
Z pohledu děje to ze začátku vypadá na obyčejné kriminální vyšetřování ve futuristických kulisách, nicméně s tím, jak se postupně objevují různé neobvyklé okolnosti, se z toho stává rozplétání vcelku komplikovaného spiknutí. Každý má různé sobecké záměry, díky kterým je mnohem jednodušší činit i pěkně nehezké věci. Tím se to stává docela temnou podívanou. Samozřejmě některé aspekty jsou vzhledem k zasazení do budoucnost poněkud jiné, ale to dává především mnoho prostoru k originálním nápadům.
Film se nesnaží zaujmout bezduchými kamerovými kejklemi, ale místo toho sází na nadmíru kvalitně zpracované vizuální prostředí. Styl budoucnosti se na první pohled vzhlédl v retro futuristických představách typických pro sci-fi filmy let sedmdesátých, což dnes v popkultuře letí. Mnohem důležitější je pro českého diváka, že to celé stále působí dostatečně východoevropsky, kdy se historické prvky občas trochu necitlivě propojují s modernou. Nezapře se ani inspirace brutalistním stylem z dob komunismu.
Autoři se snažili zapojovat moderní prvky decentně, místo aby se nechali unést směrem k šílenostem amerických blockbusterů. Budovy a městská zástavba je často vcelku současná, nicméně moderností je přesně tolik, abychom časové ukotvení v budoucnosti nenásilně neztratili ze zřetele. Mnohé dnešní budovy jsou třeba pouze vylepšeny, což naprosto stačí.
Futuristické a technické vymoženosti od obřích obrazovek až po nejmenší příruční zařízení jsou dokonale zpracovány jak z pohledu moderních efektů, tak samotného vzhledu. Jejich využití je také v rozumné míře a tvůrci se pro lepší výsledný dojem nepouští tam, kde by konečný výsledek nebyl dostatečně kvalitní.
Na celkovém zapůsobení na diváky má jistě velký podíl i kvalitní zvukový doprovod. Výrazná hudba v těch akčnějších a napínavějších sekvencích se elegantně střídá s tichým ševelením v pozadí během komorních scén, přičemž volba skladeb je pokaždé znamenitá. Ambientní zvuky dále doplňují temnější futuristickou náturu snímku.
S tím, jak se blížíme k závěru se hutná atmosféra stále stupňuje a propletení dosahuje svého vrcholu. Nakonec se všechno rozumně rozřeší a objeví se i několik překvapení. Bohužel je to shrnuto až moc kvapně, tudíž mohou některé informace a odhalení zaniknout, ale výsledný dobrý dojem to nenaruší.
Povedený snímek, který prostřednictvím originálního pohledu na budoucnost lidstva poukazuje na rozdíly ve smýšlení různých druhů lidí o technologickém a společenském pokroku. To je obohaceno prvky kriminálního vyšetřování postupně přecházejícího v rozkrývání spletitého spiknutí. U sci-fi snímku by všechno ostatní bylo zbytečné bez kvalitního audiovizuální zpracování samotné budoucnosti. Zde je vše od největších struktur až po nejmenší drobnosti zpracováno až na hranu dokonalosti, a přitom to není zbytečně dáváno na odiv.
Tento film v celé své kráse ukazuje, čeho je východoevropská kinematografie schopná, obzvlášť v takto specificky náročném žánru. Autoři dokázali naplno využít svých silných stránek a nadbytečně se nepouštěli do náročných vod. Má to své chyby a nedostatky, ale rozhodně jich není přespříliš. Dohromady jde o snímek hodný zhlédnutí vyrovnávající se komornějším konkurentům z velkorozpočtových západních produkcí.
Automobily
Em používá jako služební automobil samořiditelnou Škodu Octavii, nicméně soukromě jezdí v Citroënu Xm. Jejího kolegu od Europolu můžeme vidět za volantem BMW řady 7. Většina vozů byla pro modernější vzhled upravena využitím světelných pruhů přes celou přední a zadní část místo jednotlivých světlometů a digitálních přístrojů v interiéru. Pouze souputnice možného pachatele jezdí ve Smartu Forfour v jeho originální podobě. Dále tady najdeme například Toyotu Previu.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1242515-bod-obnovy/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt9362492/?ref_=nv_sr_srsg_1_tt_7_nm_0_q_restor
Současně publikováno na Blog iDNES.cz
