Hlavní obsah

Film Norimberk: Za vlídnou tváří a líbivými frázemi je ukryto nevýslovné zlo (72,5 %)

Foto: Daniel Trojan/Sora

mladý psycholog ve strohé vězeňské cele rozmlouvá s vězněm se záludným pohledem, zatímco se za oknem cely stahují černá mračna

Druhá světová válka dospěla ke svému konci a je nutné se vypořádat s těmi, kteří se nejvíce provinili. Soud je jediný způsob, jak ukázat morální převahu. Nedílnou součástí je snaha o pochopení jejich myslí a odhalení podstaty zla.

Článek

V silném historickém dramatu, které zachycuje pozadí procesu století, se všem viníkům těchto nevýslovných hrůz dostane zaslouženého a spravedlivého trestu. I když by mnozí nejraději postavili válečné zločince ke zdi, tak jedině spravedlivý soud nám umožní povznést se nad jejich úroveň. Ještě předtím přichází na řadu zevrubné psychiatrické zkoumání obviněných, jehož cílem je odhalit kořeny lidské krutosti. Výsledek je pro lidstvo bohužel nelichotivý, a dokonce i samotný psychiatr téměř podlehne kouzlu jednoho z nich. Soud doufejme opět nastolí rovnováhu. Odehrává se to v komorní atmosféře a bez velkých gest, ale v kontextu je to až děsivé. Pouhá slova, a kolik hrůzy se za nimi skrývá.

Režie tohoto neobvyklého snímku se ujal James Vanderbilt, jehož převážně scenáristická filmografie sahá od prostoduchých akčních filmů až po hluboká dramata. Hlavního amerického prokurátora si zahrál Michael Shannon, zatímco psychiatra snažícího se nahlédnout do mysli válečných zločinců ztvárnil Rami Malek. Russell Crowe v roli říšského maršála Hermanna Göringa ztělesňuje samotný nacistický režim.

Právě oni odhalují, jak je jednoduché podlehnout zhoubné ideologii a jejím charismatickým tvářím. Zlo se neskrývá pouze v několika zvrácených jednotlivcích, ale téměř každý dokáže konat ty nejhorší věci. Celý film stojí na silných hereckých výkonech, které působí až děsivě realisticky. Audiovizuální zpracování jim dává tolik potřebný prostor. Všechno důležité se podařilo přenést na plátno, k filmové dramatizaci došlo pouze tam, kde to bylo vhodné. Vrcholí to slovním soubojem dobra proti zlu. Je to silné drama sloužící jako historické varování. Stačí pouhá slova a člověk je na vaší straně a klidně půjde i přes mrtvoly. Někomu může film připadat příliš zdlouhavý, ale ostatní ocení jeho hloubku, kterou nám herci svými výkony přináší.

Druhá světová válka skončila vítězstvím spojenců a opět zavládl mír. Viníci tohoto konfliktu ale nemohou vyváznout bez potrestání. Mnoho nejvyšších představitelů nacistické říše, včetně Hitlera, si zbaběle vzalo život. Ti zbylí, v čele s Hermannem Göringem (Russell Crowe), skončili ve spojeneckém vězení, kde čekají, co na ně osud nachystá. První volbou bylo prosté postavení ke zdi a zastřelení, ovšem to bychom nebyli o nic lepší než oni. Po dlouhých politických a diplomatických debatách se nakonec začíná připravovat soudní proces století v německém Norimberku, na kterém se budou podílet všechny vítězné mocnosti.

Kromě všech právníků, soudců a armádních důstojníků je na místo povolán i psychiatr Douglas Kelley (Rami Malek). Jeho úkolem bylo studovat uvězněné nacisty a pokusit se proniknout do jejich mysli. Pokud možno si získat jejich důvěru a dostat se tak k nejcennějším informacím. Nejde pouze o přiblížení válečných zločinů, ale o odhalení podstaty samotného zla, aby se něco podobného už neopakovalo. Douglas se nejvíce věnuje samotnému Göringovi, který má nejvíce co nabídnout.

Proces může začít, hned jak se opraví soudní síň. Spojenečtí prokurátoři si však příliš nevědí rady s obžalobou. Leží na nich obrovská zodpovědnost, aby udělali všechno správně a neskončilo to fraškou. Nedej bože, aby některý z válečných zločinců vyvázl. Právník Robert H. Jackson (Michael Shannon) zastupující Spojené státy se proto spojuje s Douglasem Kelleym, který může poskytnout ty nejcennější informace. Začíná soud a postupně se odhaluje celá šíře zločinů Říše, které mají tito muži na svědomí. Cesta bude jistě dlouhá, než se všem dostane zaslouženého trestu, pokud se vůbec spravedlnosti dožijí.

Děj se posouvá dopředu jen pomalu a dává prostor k zamyšlení se nad tím, co se za tím vším skrývá. I když je soudní proces tím, k čemu všechno směřuje, tak prim hrají psychologické hry ve vězeňské cele. V hlavní roli vystupují doktor Kelley a Hermann Göring, kteří stojí proti sobě a snaží se navzájem přechytračit. Provází to řada rozprav, které jdou čím dál více do hloubky. Pro doktora to začíná jako hra, která ho může posunout na novou profesní úroveň, zatímco protivníkovi jde o krk.

Jejich vztah postupně vystupuje z profesionální roviny a stává se až příliš přátelským. Najednou není možné určit, kdo z nich tahá za kratší konec provazu. Göring pro Kelleyho najednou není válečná zrůda, ale normální člověk, na kterém mu začíná i záležet. Nebo se mu vězeň dostal do hlavy a snaží se ho využít ve svůj prospěch. Je to hra na kočku a myš, ve které se role prolínají. Atmosféra je mrazivá právě pro svou přátelskost a pozitivní okamžiky. Celé to přitom stojí na skvělých hereckých výkonech, obzvláště Russela Crowea, který umí působit děsivě a zároveň jako opravdový přítel.

Právě v tom tkví historické varování, které film zprostředkovává. Váleční zločinci se bohužel téměř neliší od obyčejných lidí jako vy a já. Když lidé nevědí kudy kam, jednoduše se nechají strhnout zhoubnou ideologií. Ochotně někoho následují, aby nemuseli přemýšlet sami za sebe. Když ostatní mohou dělat zlé věci, tak proč ne já? Záleží pouze na úhlu pohledu. Když se k tomu přidá touha po moci, je zaděláno na katastrofu. Podobná hrůza může opět přijít na přetřes, stačí se rozhlédnout kolem. Každý z nás se musí zasazovat o to, aby se historie neopakovala.

Soudní dějová linka zpočátku hraje druhé housle. Diskuse o potřebě spravedlivého soudu pro válečné zločince přechází v řadu logistických peripetií. Hlavní je samotná podstata soudního procesu v podobných případech. Ukázat, že jsme lepší než oni. Nabídnout jim šanci, kterou oni nikomu nedali. Dát všem hrůzám tvář a ukázat ji v okovech. Netrestat celý národ a podněcovat nenávist, ale odsoudit opravdové viníky.

Audiovizuální zpracování na sebe nestrhává pozornost a dává vyniknout postavám i silnému příběhu. Kamera nabízí blízké pohledy do tváří, ve kterých se ukrývají rozličné emoce. Často mohou klamat a pokoušet se získat trochu soucitu, který si rozhodně nezaslouží. Povedeným detailem je občasný prostřih dobových záběrů ze soudní síně, který nevtíravě dotváří atmosféru. Během naprosté většiny scén zůstává hudba zticha a umožňuje nám se soustředit na projevy herců. Pouze v důležitých prolínacích scénách se ozve velkolepý ryk připomínající pochod do bitvy, který umocní daný okamžik.

Poklidná atmosféra začíná houstnout s tím, jak se blíží soud. Obžaloba potřebuje mít nabito, aby dokázala pokořit samotného říšského maršála. Je to nesmírně těžký úděl a neúspěch by jim vyčítal celý svět. Jazýčkem na vahách se stává doktor Kelley, který ví o Göringovi zdaleka nejvíce. Jenom doufejme, že nepodlehl jeho zlovolnému kouzlu osobnosti a udělá správnou věc.

U podobného filmu je více než důležité, jak moc se blíží skutečnosti. Naštěstí podstatná část příběhu je velmi realistická. Při rozsáhlém psychologickém výzkumu odsouzených opravdu vzniklo nečekané přátelství, které bylo možná ještě silnější, než zde uvidíme. Stejně tak film obsahoval autentické záběry jak ze soudní síně, tak z koncentračních táborů. Autorům slouží ke cti, že nepominuli ani podíl britského žalobce. Naproti tomu podíl doktora Kelleyho na výsledném odsouzení byl ve filmu dosti zveličen. Někomu by mohl proces připadat poněkud zjednodušený. Některé další nepodstatné okamžiky byly zdramatizovány pro lepší filmový zážitek.

Vrcholem je střet obviněného Göringa a hned několika žalobců. Ukázkový souboj mezi dobrem a zlem, který se odehrává beze zbraní. Obviněný, se samolibým úšklebkem na tváři, si je jistý svou nadřazeností, ale je mu sražen hřebínek před zraky celého světa. Na všechny čeká oprátka, ale pouze pokud jako zbabělci nezvolí sebevraždu, aby unikly svému zaslouženému osudu. Samotné oběti s tím budou muset žít dál a ani pro zástupce práva to nemusí mít dobrý konec, ale život se s nikým nepáře.

Automobily

Göring je zatčen poté, co vystupuje z prodloužené varianty Mercedesu-Benz 230. Douglas Kelley se nejčastěji dopravuje v klasickém Jeepu Willys. Předtím než Robert H. Jackson přesvědčuje Kelleyho ke spolupráci, přijíždí na místo v Renaultu Vivastella.

Zdroje

https://www.csfd.cz/film/1574711-norimberk/prehled/

https://www.imdb.com/title/tt29567915/?ref_=fn_t_1

https://www.imcdb.org/movie_29567915-Nuremberg.html

Současně publikováno na Blog iDNES.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz