Článek
Snahu o jejich záchranu a mnoho dalšího uvidíme v minisérii na pomezí thrilleru a dramatu založeném na skutečných událostech, o jehož režii se postaral Roman Kašparovský v produkci Voyo. Unesené dívky byly ztvárněny Gabrielou Heclovou a Michaelou Petrekovou, zatímco rozvědku zastupují Petra Gajdošíková, Jan Révai či Jakub Štáfek.
Mladé Češky Dana (Michaela Petreková) a Tereza (Gabriela Heclová) chtěly zažít dobrodružství, tak se vydaly na osudovou cestu přes Blízký východ. Ze začátku bylo všechno v naprostém pořádku. Krásné zážitky i poznávání odlišných kultur, prostě nádhera. Naneštěstí přišly hory v Pákistánu, kde se všechno změnilo. Obě turistky byly uneseny bandou nelítostných ozbrojenců a uvězněny na neznámém místě. Jejich náhlé odmlčení samozřejmě neuniklo rodinám, jejichž členové plni strachu a obav zalarmovali úřady, které řešením pověřily českou rozvědku.
Ujímá se toho plukovnice Leona Váchová (Petra Gajdošíková), která musela chtě nechtě upozadit případ znásilňování nezletilých ještě před jeho vyřešením. Ovšem není čas ztrácet čas, tudíž je pod jejím vedením brzy vytvořen tým, jehož hlavním cílem je dostat unesené dívky zpátky domů za každou cenu. Hlavní hybnou silou řešení případu jsou zkušení terénní agenti Petr Čech (Jan Révai) a Theodor Walla (Jakub Štáfek).
Zatímco se dívky vyrovnávají se svým únosem, uvězněním a všemi nehezkými aspekty s tím souvisejícími, na druhé straně se vyšetřování už rozbíhá na plné obrátky. Hledání stop v dosti nehostinném a nepřátelském Blízkém východě není vůbec jednoduché, přičemž ani na jiných frontách to nelze označit za procházku růžovým sadem, ovšem co by stát neudělal pro záchranu svých občanů. Vedle toho se stále řeší i případ znásilňování nezletilých, který zkrátka nebylo možné nechat u ledu. Je to hezky rozehráno, není-liž pravda.
Na území naší republiky nakonec nejde zase tolik o samotném vyšetřování zločinu jako o spoustu doprovodných aktivit. Začíná to u netrpělivých příbuzných, jejichž marná snaha přispět k záchraně je spíše kontraproduktivním narušením. To je ale teprve začátek problémů.
Především plukovnice Váchová jako velící důstojník musí čelit zákulisním hrám, kde do vyšetřování zasahují politické čachry a další různé zájmy, přičemž cílem každého je snaha aspoň trochu si přihřát polívčičku či dokázat svou převahu. Člověk doslova stojí mezi několika mlýnskými kameny a plýtvá spoustou energie na zbytečnosti. Pro průměrného diváka je dosti náročné něco takového sledovat, ale býti rodičem byl bych znechucen tím, co se odehrává místo soustředění se na záchranu mého dítěte.
Naštěstí i tak zbyla spousta času na skutečné vyšetřování odehrávající se jak v Pákistánu, tak v České republice, které je naštěstí velmi propracovanou podívanou. Postupné hledání a prošetřování stop vede vyšetřovatele krok za krokem cestou za nalezení obou dívek, než bude moc pozdě. Různé linie pátrání se postupně proplétají do komplexního celku. Někdy to je poněkud pomalejší, ale tak to v životě zkrátka bývá.
Realita v tomto směru děje není obětována na úkor podbízení se divákům prostřednictvím velkých efektů a poutavé akce, kterou tady najdeme v malé míře, ale za to ve vysoké kvalitě. Velký podíl na blízkosti skutečnému životu má zařazení bývalého člena těchto jednotek do tvůrčího týmu. Díky tomu a mnohému dalšímu si opravdu dokážeme udělat představu o reálném fungování podobných jednotek a práci, kterou vykonávají, což rozhodně stojí za pozornost.
Nakonec nesmíme zapomenout na dějovou linii unesených dívek v Pákistánu, bez které by tato minisérie neexistovala. I když jsou tady dobře zobrazovány silné události, které se běžně odehrávají během podobných situací, tak to dnes na málokoho zapůsobí. Mnohem větší sílu má vyobrazení prožívaného utrpení s co největším důrazem na reálné pocity, což tady rozhodně není dokonalé.
I když jsou tady četné chvíle ohrožující život a jiné drsné peripetie, tak ani po vystupňování z toho nesálá permanentní strach ani beznaděj. S určitostí to nepůsobí tak drsně, jak by se dalo čekat. Vlastně chování k uneseným odpovídá tomu, jakou pozici má každá žena v dané kulturní oblasti. Možná to takto odpovídá realitě, nicméně silné utrpení by na diváka určitě zapůsobilo více, což by prospělo celkovému dojmu.
Oproti tomu lze tuto dějovou linku označit za kvalitní studii reakcí různých druhů osobností na podobnou situaci v čem jsou obě dívky diametrálně odlišné. Zatímco jedna je nezdolným bojovníkem, který se nikdy nepřestane snažit o útěk bez ohledu na následky, tak druhá všechno dopředu promýšlí, není unáhlená, hraje s únosci jejich hru ve vidině lepšího chování k ní. Sice jde o zahrávání si se Stockholmským syndromem, ale jelikož se jedná o dobrou taktiku přežití, tak není místo na výčitky. Z těchto rozdílů vznikají četné spory, kterých využívají i jejich věznitelé, aby je rozdělily a oslabily. Tento aspekt příběhu je zpracován dostatečně poctivě a kvalitně, tudíž rozhodně nezarmoutí.
Vedle hlavního děje se stále řeší případ znásilňování nezletilých, který byť je také kvalitně zpracovaný a dostatečně zajímavý na to, aby zvládl utáhnout vlastní minisérii, nicméně zde mi přišla jeho přítomnost častokrát poněkud rušivá. Zbytečně odvádí naši pozornost úplně jiným směrem a narušuje tím soudržnost hlavního příběhu a potažmo celé minisérie. A když v tom nakonec najdeme smysl, tak by to šlo provést mnohem úsporněji.
Ještě výraznější odbočkou jsou rodinné problémy hlavní vyšetřovatelky, které na můj vkus dostaly také příliš mnoho prostoru. Do vztahového dramatu by to naprosto skvěle zapadlo, ale sem úplně tolik ne. Po důkladném sestříhání všech odboček by celá minisérie bez problémů měla o dva díly méně, což by dozajista nebylo na škodu.
Pro mnohé diváky bude zklamáním pouze velmi volná inspirace případem dvou unesených Češek. O tom, co ve skutečnosti zažily během svého uvěznění nejsou téměř žádné informace, takže bez jejich vyzpovídání a otevření starých ran by se to neobešlo, což by rozhodně nebylo v pořádku. Tím pádem je průběh únosu založený na poznatcích z množství jiných případů, což je záplata více než dostatečná.
Autoři měli velké štěstí v tom, že se podobné případy odehrávají v horách mezi Pákistánem a Afghánistánem, čímž se jim dostalo jedinečné příležitosti využít zdejší poutavé fotogenické prostředí. Na pohled jde o vskutku nádhernou přírodu lákající k navštívení i bez nutnosti kvalitního nafilmování, což naštěstí není případ této minisérie. To navíc doplňuje arabská hudba dotvářející celkovou atmosféru. Je to výrazným kontrastem k tomu, co hrozného a drsného se odehrává v těchto nádherných scenériích.
Poslední díl, a především jeho závěr, je doslova gejzírem emocí, který málokoho nezasáhne. Je to taková houpačka od velmi negativních po ty nejvíce pozitivní pocity, ale stále působící uvěřitelně. Jedna část příběhu sice končí, ale ta následující nebude o nic jednodušší, nicméně o tom někdy příště.
Celkově jde o kvalitní drama s prvky thrilleru přibližující práci tajných služeb jak doma, tak v zahraničí věrně zobrazující všechny klady a zápory podobných organizací. Zároveň se nám tady nabízí náhled do únosů na Blízkém východě z pohledu obětí a bouří odehrávajících se v jejich hlavách. Tempo je pomalejší, ovšem nuda se rozhodně nedostaví. Jediná škoda jsou odbočky odvádějící pozornost od hlavního příběhu, díky čemuž není celková intenzita tak vysoká, jak by mohla být. Tvůrčí tým Voyo opět ukázal své schopnosti v kvalitní poctivé tvorbě, která se nepotřebuje podbízet a rozhodně stojí za zhlédnutí.
Automobily
Obě dívky jsou uneseny z autobusu Ford Transit, zatímco později jsou několikrát převáženy na korbě Toyoty Hilux. Agenti v Pákistánu využívají služeb moderní Toyoty Hilux. Jejich šéfku poté můžeme vidět za volantem Mitsubishi Lancer. Nepohodlný právník je zdiskreditován za volantem Ferrari F8 Spider. Jeho spolupracující náhrada poté jezdí v Land Rover Defender. V závěru hraje důležitou roli Volkswagen Transporter. Na straně české policie najdeme například Škodu Octavii či Volkswagen Transporter.
Zdroje
Současně publikováno na Blog iDNES.cz
