Článek
To uvidíme ve společensky kritickém komediálním dramatu a thrilleru s důrazem na negativní stránku věhlasu. Režisérskou stoličku zde obsadil vcelku nezkušený Kristoffer Borgli. O ztvárnění hlavní postavy se zdatně postaral Nicolas Cage, kterého doplňují Julianne Nicholson či Michael Cera.
Paul Matthews (Nicolas Cage) je naprosto obyčejný univerzitní pedagog, který v ničem příliš nevyniká. Má svoje kladné i záporné stránky, zkrátka jako každý člověk. Jeho rodina také nijak nevyčnívá z řady. Občas se s někým neshodne, nicméně v práci se mu celkem daří. Kurz jeho života se ovšem brzy diametrálně promění.
Na ulici ho pozorují kolemjdoucí a cizí lidé jsou přesvědčeni, že ho znají. Vysvětlení nakonec přinese setkání s Paulovou bývalou přítelkyní, které se o něm dennodenně zdá. To je přitom pouze špička ledovce, protože doslova masy lidí ho vídají ve snech každou noc. Najednou je vysoce exponovanou osobou, lidé se s ním fotí na ulici a jeho přednášky jsou v obležení studentů, kteří hltají každé jeho slovo. Samozřejmě, že novináři ho také nemohou ignorovat.
Dostává se mu neuvěřitelných příležitostí. Konečně se mu naskytne možnost vydat vědeckou knihu, a to rozhodně není všechno. Nicméně si musí dávat pozor, protože nikdo mu nebude pomáhat nezištně. Navíc Paulovi a jeho rodině se začíná dostávat i nežádoucí pozornosti, která může vyústit ve velké nebezpečí. Záleží pouze na něm, jak to uchopí a zda dokáže převážit pozitiva nad negativy, což bude složitější, než to vypadá.
Ze začátku se to zdá jako příběh obyčejného člověka a jeho rodiny nucených se z ničeho nic vyrovnat se slávou se všemi klady a zápory, které se s tím pojí. Zároveň by účelem byla kritika dnešní populární kultury, kde se lidé mohou stát velkými celebritami bez ohledu na to, zda si to něčím zasloužili. Toto je sice také součástí filmu, nicméně ve výsledku je důležitá především druhá strana téže mince.
Paulův výskyt v cizích snech se postupem času začne měnit v noční můry, ve kterých od něj musí lidé noc co noc snášet mučení a vraždění, které si projektují do jeho reálné podoby. Proti Paulovi se tak zvedá obrovská vlna nevole. Najednou je nežádoucím člověkem, všechno, co udělá je špatně a stále na něj zírají stovky pichlavých pohledů. Je to také věhlas, ale ten, o který nikdo nestojí.
To vše je natočeno a audiovizuálně zpracováno velmi silně a tíživě. Pořád se to stupňuje a konec je v nedohlednu. Život našeho hrdiny jde doslova od desíti k pěti a všem je to naprosto ukradené. Spíše si ještě přiloží, aby se cítili sami lépe. Všechny snahy o zlepšení vycházejí naprázdno. Nikomu nebude příjemné toto sledovat, natož pohledem oběti celého zlého molochu.
Navíc, kdyby se to dělo pouze ve filmu, tak to by to nemělo takovou sílu jako s vědomím toho, že se to děje i ve skutečnosti například domnělým pachatelům trestných činů. Pokud někdy přijde očištění jeho jména, tak to mnoho nezmění a vůbec to nenapraví všechna příkoří. Stejně jako Paul se obětí stávají obyčejní lidé jako vy nebo já.
Celkově jde o dokonalou ukázku a zároveň velkou kritiku takzvané cancel culture jakožto fenoménu, který v současnosti velmi nabírá na intenzitě a jeho obětí se stávají především celebrity. Všechno, co by mohlo někoho naštvat, urazit, poškodit či rozesmutnit se snažíme vypudit na okraj naší společnosti. A je jedno, zda je to věc, člověk nebo pouhá myšlenka. Zkrátka sejde z očí, sejde z mysli a svět je hned lepším místem. Ovšem zdali je to dobrý přístup či se rozměry tohoto směru utrhly se řetězu by měl odpovídat někdo povolanější.
Výsledný dojem povyšuje samotný Nicolas Cage, který dokázal hlavního hrdinu zahrát tak přesvědčivě a důsledně, že si to zaslouží pozornost. Je naprosto výjimečný ve své obyčejnosti a tuctovosti, která by ho na běžné ulici činila naprosto neviditelným. Navíc je smolařem, čemuž nenávist veřejnosti nepomohla. Zahrát hrdinu není zase tak těžké, ale ztvárnit někoho, na kom není naprosto nic zajímavého, to už chce kumšt. Vzhled plešatícího nudného patrona je pouze bonusem.
V menší míře se poukazuje na mladé lidi jakožto generaci sněhových vloček. Obecně jsou viděni jako psychicky křehčí, neschopní odolat nástrahám běžného života a mající pocit vlastní jedinečnosti. To ovšem zaznívá z úst starších spoluobčanů, což z toho činí klasický generační střet. Každá doba má svá vlastní specifika a úskalí, která se poté odráží i v lidech samotných, tudíž se někdy není možné obejít bez mezigeneračních třenic. Možná je to pro účely filmu poněkud zveličeno, ovšem hlavní námět snímku je sám o sobě značně přehnaný.
Samotné sny navzdory jejich důležitosti vidíme pouze jako několik krátkých sekvencí, kde se odehrávají obyčejné věci běžně provázející noční snění. Jedna scéna zastupuje události z hlav mas. Slouží pouze pro dostatečnou představu a pochopení událostí hlavního příběhu. Místo aby poutaly pozornost, tak uvozují děj samotný. Možná byla trochu škoda nevyužít příležitostí poskytované snovým prostředím pro odvázání se a využití fantazie, což by pravděpodobně nebylo na škodu.
Dohromady jde snímek se zajímavým snovým nápadem, který je originálně využit především ke kritice dnešní společnosti. V hlavní roli je tady fenomén vyobcování sledovaný z pohledu oběti s důrazem na negativní vliv na život běžného obyčejného člověka, kterého mistrně ztvárnil Nicolas Cage. Celkově je to zpracované tak, aby si z toho mohl divák skutečně něco odnést.
Vstupování do snů se nakonec ukazuje být vcelku nepodstatným aspektem příběhu, bez kterého by se sice zbytek děje neodehrál, ale dalo by se to nahradit jiným způsobem. Na první pohled to vypadalo zajímavě, ale nakonec provedení zrovna nenadchne. Určitě to není jednoduché odlehčené téma, ovšem pokud vás popis společenské stránky tohoto příběhu zaujal, tak tento film ji nabízí s grácií, a tudíž by to nebyla špatná volba ke zhlédnutí. Celkové hodnocení 67,5 %.
Automobily
Paul během celého filmu jezdí v Jeepu Patriot. Ve snu bývalé přítelkyně můžeme vidět Volvo 240. Jinak tady nenajdeme žádný automobil, který by stál za zmínku
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1246937-to-se-mi-snad-zda/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt21942866/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_2_nm_6_q_dre
Současně publikováno na Blog iDNES.cz