Článek
Opravník k rozhovoru Ing. Pavla Potužáka, Ph.D. pro server iHNed.cz (15.07.2024, 07:54)
V pondělí 15. července 24 byl na serveru iHNed.cz publikován rozhovor, který poskytl redaktorům zmíněného média Martinovi Kylarovi a Davidovi Bustovi kolega Ing. Pavel Potužák, Ph.D.
Úvodní část rozhovoru byla věnována vývoji na Národohospodářské fakultě VŠE nejen v závěru akademického roku 23/24, volbě nové děkanky a spekulacím o reakcích studentů.
Při respektu k právu na svobodu projevu v mediálním prostoru a k osobním názorům Pavla Potužáka nemohu jako tiskový tajemník Národohospodářské fakulty nereagovat na několik nepřesností a nepodložených spekulací, které vložil do svých odpovědí na prvních devět otázek zmíněného rozhovoru.
Pro větší přehlednost cituji tuto část rozhovoru v plném znění a své připomínky k podtrženým pasážím textu do něj vkládám v červeném zvýraznění fontu:
Martin Kylar, David Busta
iHNed.cz
15.07.2024, 07:54
Je smutné, že se pro studenty stává značka národohospodářské fakulty přítěží, říká ekonom Potužák
Na základě čeho, tedy jakých konkrétních podkladů Pavel Potužák tvrdí, že „se pro studenty stává značka národohospodářské fakulty přítěží?“ Provedl nějaký relevantní průzkum/výzkum mezi studenty, nebo se na nějaký takový průzkum/výzkum a z něj vyplývající fakta odkazuje? Pokud tomu tak není, jde pouze o osobní dojem Pavla Potužáka, případně několika (kdoví kolika?) náhodně vybraných studentů… Naopak z dotazníkových šetření mezi našimi absolventy magisterských programů jednoznačně vyplývá, že nezaměstnanost našich absolventů je prakticky nulová (jedna ze studentek naší fakulty na toto téma dokonce zpracovala svou bakalářskou práci). Tzn., že titul z Národohospodářské fakulty VŠE rozhodně není pro studenty na trhu práce přítěží, spíše naopak.
Zde stojím, nemohu jinak. Ekonom Pavel Potužák takto uvedl svou nedávnou kandidaturu na děkana Národohospodářské fakulty VŠE. Ta je dějištěm sporů bývalého a odvolaného děkana Miroslava Ševčíka a rektora VŠE Petra Dvořáka. Mezi studenty klesá o fakultu zájem přesto, že se na ní slovy Potužáka stále vyučuje kvalitní ekonomie. „Podle mě fakulta potřebuje zcela nové vedení a nové osobnosti, aby znova nabyla důvěru. Jak v rámci VŠE, tak u studentů, učitelů a veřejnosti,“ říká ekonom a v rozhovoru pro HN popisuje systém, který na fakultě funguje.
Hovoří ale také o stavu české ekonomiky, vysvětluje, v čem naráží myšlenka „ekonomického nerůstu“, v čem ČNB mohla konat jinak nebo jak prostřednictvím ekonomických olympiád pozoruje, že jsou nejlepší studenti stále lepší a lepší.
Rozhovor proběhl už po volbě děkana, ze které vítězně vyšla Adéla Zubíková, která porazila právě Pavla Potužáka a emeritního děkana fakulty Zdeňka Chytila. Rektor Dvořák se na zasedání Akademického senátu VŠE nechal následně slyšet, že pokud Zubíková nepostaví kvalitní tým a situaci neuklidní, mohlo by dojít ke zrušení celé fakulty. Přesto Zubíková navzdory přímé výzvě rektora, aby tak nečinila, jmenovala Ševčíka do pozice proděkana pro ekonomiku.
Rektor VŠE Petr Dvořák přímo vyzval děkanku Adélu Zubíkovou, aby nenavrhla na jednoho z proděkanů doc. Ševčíka? Pokud by tomu tak bylo, hrubým způsobem by porušil autonomii suverénní fakulty, která vyplývá ze zákona o vysokých školách. Právo jmenovat proděkany je totiž podle tohoto zákona jen a pouze v gesci děkana. Pokud rektor Dvořák přímo nevyzval děkanku Zubíkovou, aby nenavrhla na jednoho z proděkanů Miroslava Ševčíka (což osobně předpokládám), výše uvedení autoři textu posouvají realitu a manipulují čtenáři.
Někdy nám přijde, že je národohospodářská fakulta brána trochu tak, jako by se na ní vyučovaly určité alternativní proudy myšlení – třeba rakouská škola. Je to jen pocit?
Mnoho ekonomů, kteří se hlásili k rakouské škole, odešli během první vlny odchodů kolem roku 2013 po sporech s tehdejším děkanem Miroslavem Ševčíkem (Miroslav Ševčík se stal děkanem poprvé v roce 2010 – pozn. red.). Pokud Pavel Potužák v souvislosti s odchodem několika učitelů z fakulty v roce 2013 pouze vágně odkazuje na „spory s tehdejším děkanem Miroslavem Ševčíkem“, je třeba uvést, že podstatou těchto sporů tehdy byly prokazatelné podvody s cestovními výkazy, prostřednictvím kterých tito učitelé celou řadu měsíců fakticky opakovaně kradli veřejné finanční prostředky fakulty. Jádro předmětů, které s kolegy z katedry ekonomie vyučujeme, plně odpovídá mainstreamové ekonomii, od základních kurzů až po pokročilé a podle standardních zahraničních učebnic. Osobně vyučuji jednou za asi tři roky volitelný kurz o rakouské teorii kapitálu a hospodářského cyklu, postavené na teorii Friedricha Augusta von Hayeka a Eugena von Böhm-Bawerka.
Následovaly další vlny odchodů, vy jste ale zůstal a na konci května kandidoval na pozici děkana národohospodářské fakulty. Co vás k tomu vedlo?
Podle mého názoru fakulta potřebuje radikální změnu a chtěl jsem být nositelem této změny.
V čem přesně myslíte změnu?
Podle mě fakulta potřebuje zcela nové vedení a nové osobnosti, aby znova nabyla důvěru. Jak v rámci VŠE, tak u studentů, učitelů a veřejnosti. Na základě jakých konkrétních faktů předpokládá Pavel Potužák, že Národohospodářská fakulta ztratila důvěru „v rámci VŠE, studentů, učitelů a veřejnosti“? Opírá tento svůj předpoklad o nějaká data vyplývající z relevantního průzkumu/výzkumu? Pokud ne, jde pouze o další konstatování, které je pouhým jeho dojmem. Naopak, jak vyplývá z počtu letos podaných přihlášek ke studiu na Národohospodářské fakultě i z aktuálního počtu skutečně zapsaných studentů do prvního ročníku, studenti ani jejich rodiče důvěru v kvalitu vzdělání z naší fakulty rozhodně neztratili. Zde přikládám tabulku počtu studentů, kteří nastoupili do pomaturitního studia na Národohospodářské fakultě VŠE od roku 2020. Stoupající trend v posledních dvou letech je zřejmý:
Rok Počet studentů
2020 455
2021 448
2022 423
2023 466
2024 488
Zdroj: InSIS VŠE
Myslel jste si, že máte reálně nějakou šanci uspět?
Když aplikujeme jednoduchou ekonomickou analýzu na prostředí, které zde panuje, blíží se stavu, kterému se říká zaměstnanecká firma. Systém funguje tak, že děkan rozhoduje o tom, kdo bude zaměstnanec, zaměstnanci volí senát a senát volí děkana. Volební systém se navíc chová jako většinový, jelikož každý zaměstnanec má tolik hlasů, kolik je senátorských křesel za obvod akademických pracovníků (na NF VŠE je 6 senátorů z řad pracovníků, 3 senátoři z řad studentů – pozn. red.). Ano, tak je systém nastaven zákonem o vysokých školách a volby do akademických senátů podle něj probíhají na stovkách vysokoškolských fakult v celé České republice. Naše Národohospodářská fakulta VŠE není výjimkou. Teoreticky pak může 51procentní názorová většina obsadit 100 procent křesel v senátu (určených akademickým pracovníkům – pozn. red.). A dále, každý zaměstnanec má jeden hlas bez ohledu na velikost svého úvazku. Vyučující menšina s plnými úvazky může zůstat bez reprezentace v senátu, jehož složení navolila většina pracovníků s malými úvazky. Nevím, jestli si zákonodárce uvědomoval, že takovéto situace mohou nastat. Domnívám se, že přišel čas na hlubokou institucionální změnu tohoto systému, protože může vést k důsledkům, které jsou asi jiné, než zákonodárce zamýšlel.
Když dnes řeknete, že jste z národohospodářské fakulty, tak první asociace mnohých je, že fakulta upadá a je proruská. Bylo vaší motivací učinit nějaké gesto a dát vědět, že to tak není, že má kvalitní absolventy a studenty?
Toto mě velmi mrzí. Je zde stále množství kvalitních pedagogů, učí se zde velice dobrá ekonomie a je tady mnoho skvělých a motivovaných studentů a studentek. Je strašně smutné, že po pilném a tvrdém studiu jdou na pracovní trh a značka fakulty se pro ně stává přítěží. Viz moje první připomínka hned k titulku rozhovoru. Může Pavel Potužák své konstatování o tom, že „značka Národohospodářské fakulty se pro studenty stává přítěží“ doložit nějakými konkrétními, ověřitelnými fakty? Pokud ne, opět pouze svůj dojem povyšuje na objektivní skutečnost. (Zde si už nemohu odpustit osobní řečnickou otázku – neočekávám na ni odpověď: Proč se kolega Potužák v červenci, rozhodně „už po volbě děkana, ze které vítězně vyšla Adéla Zubíková“, opakovaně vyjadřoval o Národohospodářské fakultě tímto nepravdivým způsobem? Doufám, že bych se mýlil, kdybych si myslel, že motivem mu byl právě jeho neúspěch při zmíněné volbě.)
Proč jste z fakulty ještě neodešel?
Rád učím, dělám výzkum a jsem zde v kontaktu se skvělými studenty. Baví mě s nimi diskutovat, mám tu čest vést některé diplomové a bakalářské práce, jejichž kvalita je často fantastická. A mám radost, když vedu studentovi bakalářskou práci, pak diplomovou práci a vidím ten obrovský skok, který mezitím vykoná. Často mají diplomové práce úroveň odborného ekonomického článku, a tak jsem rád, že jsem mohl přispět k ekonomickému vědění konkrétního člověka.
A neměl byste úplně tu stejnou příležitost i na jiné vysoké škole?
Jsem srdcař VŠE. Zde si opět nemohu odpustit osobní poznámku: Kolega Potužák, tento, jak sám uvádí „srdcař VŠE“, se v průběhu mnoha posledních let ani nepokusil zapojit do organizačních záležitostí spojených s chodem fakulty. To platí s jedinou výjimkou: Pokud vím, Pavlu Potužákovi byla svěřena organizace Středoškolské soutěže o cenu děkana Národohospodářské fakulty. V pokračování organizace této soutěže nakonec odmítl pokračovat z důvodu, že mu organizace této soutěže ubírala prostor pro vědecké a pedagogické činnosti. Nechtěl bych, aby výuka ekonomie na VŠE skončila. Přece jen se ta vysoká škola jmenuje ekonomická. Proč by Vysoká škola ekonomická neměla mít výuku špičkové a pokročilé ekonomie? I zde budu osobní: Pavel Potužák si skutečně myslí, že by „výuka ekonomie na VŠE skončila“, resp. by neprobíhala „na špičkové a pokročilé“ úrovni, kdyby využil „příležitost působit na jiné vysoké škole“? Jsem si stoprocentně jistý, že tomu tak není. Na VŠE a na Národohospodářské fakultě totiž přednáší dlouhá řada vynikajících odborníků a učitelů.
Za roky, které již vyučujete, pozorujete, že se nějak mění studenti?
Musím říct, že ti nejlepší studenti jsou stále lepší a lepší. Jsou schopni si velice rychle osvojit kvantitativní metody a práci s ekonometrickým a modelovacím softwarem. Jsou velice dobří v jazycích. Oni už rovnou čtou zahraniční učebnice a zahraniční články, a tak mají přístup ke světové vědě. Jezdí do zahraničí, komunikují se zahraničními studenty.
Pořádáte zároveň celorepublikovou ekonomickou olympiádu na středních školách, vidíte tedy zvyšování úrovně studentů i tam?
Řekl bych, že studenti, kteří se umístí na špici Ekonomické olympiády, jsou stále lepší. Průměr bodů je v čase obdobný, nebo se malinko snižuje. Dále pozorujeme, že studentky na středních školách dopadají hůře než studenti. Je trošku hádanka, proč tomu tak je. Ve školních kolech, kterých se účastní téměř 30 tisíc soutěžících, je jejich podíl půl na půl, avšak dívky dosahují nižšího skóre. Do krajských kol postupují ze 70 procent chlapci. A ve finále už chlapci zcela dominují. Možná bychom se měli zamyslet, proč toto v našem školském systému pozorujeme. Na druhou stranu, před dvěma lety se na prvních dvou místech umístily dívky. Naším projektem Ekonomické olympiády se zároveň pokoušíme tento takzvaný gender gap snižovat. U studentek Národohospodářské fakulty a věřím, že celé VŠE, nic takového doložitelné není. Naopak z našich statistik vyplývá, že v kritériích výsledků studia, úrovně absolventských prací, ocenění za výkony na nejrůznějších úrovních atd. na Národohospodářské fakultě žádný „gender gap“ neexistuje, výsledky celé řady našich studentek jsou skvělé.
25. 09. 2024
PhDr. Ing. Daniel Váňa, Ph.D.
Tiskový tajemník Národohospodářské fakulty VŠE
