Článek
Ale co když je nyní vaším největším nepřítelem jen ten nenápadný kolega od vedlejšího stolu, který se s touto novinkou naučil pracovat a jehož výkonnost viditelně vyletěla nahoru?
Administrativní vata: Snadná rovnice pro šéfa
Představte si to: Sedíte v kanceláři a aspoň jednou týdně se ve firmě řeší nějaké to „AI téma“. Polovina týmu to vnímá pozitivně, druhá s nelibostí. To je realita dnešních pracovišť. Do které poloviny patříte vy?
Když se rozhlédnete kolem, spousta činností jsou jen rutinní úkoly, které vám zabírají skoro 30 % času. Je to administrativní vata. AI tuto vatu dokáže už dnes efektivně vysát. Pro vašeho šéfa je to pak snadná rovnice: v týmu o 12 lidech znamená 30% úspora času to, že může „optimalizovat“ náklady o 4 zaměstnance.
A to se AI teprve rozkoukává. V podstatě se dnes díváme na její nejhloupější verzi. Co zvládne při tomto tempu za 10 let?
Střídání stráží na intelektuálním hřišti
Posledních pár let jsou mantrou slova jako optimalizace, efektivita a produktivita. AI tyto trendy vítá s otevřenou náručí. Je to špatně? Jak se to vezme. V oblasti hrubé manuální práce nahrazuje stroj člověka už od dob průmyslové revoluce. Utrpělo tím lidstvo? Z dlouhodobého hlediska se naše úroveň zlepšila a nezaměstnanost spíše klesla. Mohli jsme se soustředit na kreativnější a intelektuálnější práci.
Jenže teď přichází střídání i na tomto hřišti. A tak nás začíná pálit otázka – co budeme dělat nyní? Kde bude naše přidaná hodnota?
Smysl bytí pro neangažované
Možná jsme na prahu doby, která konečně definuje „čistě lidské dovednosti“. Něco, v čem vás sebelepší algoritmus nenahradí. Co to je? Netuším, ale časem se to vybarví.
Podle studií (např. Gallup) je totiž až 60 % zaměstnanců tzv. „neangažovaných“ – práce je pro ně jen čistý obchod, směna času a energie za prostředky na obživu. Dalších 20 % svou práci dokonce otevřeně nenávidí. Dokáže tedy AI najít nový smysl bytí pro tuhle mlčící většinu populace?
Čtyřdenní týden, nebo jen víc práce?
Mnozí z vás v naději vyhlížejí změnu systému a třeba i čtyřdenní pracovní týden. Realita nás však učí, že jakmile dojde ke snížení času potřebného k vykonání úkolu, hned se najde práce jiná. Rozhodně si neodpočinete.
Stojíme na prahu změny srovnatelné s vynálezem knihtisku, elektřiny nebo parního stroje. Výhodou je, že můžeme sledovat historické paralely. Každý si v nich najde to své – optimisté, utopisté i pesimisté. Do jakého tábora patříte vy? Za jak dlouho si myslíte, že vás AI nahradí, nebo definitivně „upgraduje“?
