Fontány ve městech: Budou nám stačit jen ty zpívající a historické?

Vodní prvky zvlášť ve městech, jako je Praha, Hradec, Liberec, Olomouc, Brno, Ostrava, mají nemalou úlohu. Fontány, pítka, bazénky tu nejsou jenom pro parádu. Osvěžují nás i okolní parky, snižují prašnost městského vzduchu a  pomáhají zvlášť, když je v létě venku nepříjemné vedro a sucho.

Proč však fontána na pražské Vltavské ve dnech horka nešumí stále a na Václaváku jen perlí malé rosítko, na tak širokém kamenném prostranství, kde proudí tolik lidí, hlavně v letních dnech? Už v generelech životního prostředí je od počátku 90. let pamatováno a poukázáno na urgentní potřebu takových prvků ve městech a ten význam stoupá s klimatickou zátěží. Poučme se proto od našich předků, kteří na tyto záležitosti pamatovali. Na osvěžení. Najde se vynálezce, který by vymyslel moderní i ekonomický trysk vodních blahodárných kapek pro současná města?

Vodotrysk je složitý vynález

Soustava čerpadel a trysek. Kapky se dostanou do vzduchu, víří a zvlhčí okolní klima. Už staří Římané pamatovali na akvadukty, lázně, pítka. Středověcí architekti stavěli kašny a chrliče.

Potom přišla renesance. Nad Neptunovými vodními hrátkami v italském Tivoli turisté žasnou. Je tu Alej sta kašen! Dianina a Kristova fontána symbolizují koloběh života. A co teprve v Římě Fontána di Trevi, která okouzlila i Federica Felliniho, tvůrce slavného filmu Sladký život, kde si zahráli  známí herci Anita Ekberg a Mastroianni.

V roce 1841 objevil jistý pan učenec Colladon světelný paprsek vstupující do vodního proudu a fontány se rozsvítily. Ve 20. století se naučily zpívat.

Vodní hrátky vybudoval astronom

Kdo by si to pomyslel? Ludvík XIV. dal zbudovat pompézní sídlo a s ním velkolepé fontány, které vytvořil dánský učenec Roemer. Žádný zahradník, ale astronom. A tohle by si jeden taky nepomyslil, že práce na Versailles potrvají celé půlstoletí. Vodním hrám zde dominuje Fontána královská, za Apollonovou fontánou je Velký kanál, zlatý Apollon se zdvihá v paprscích slunce z modravé vodní lázně.

Takovými Versailles, a nejen svými populárními výpravnými zámeckými scenériemi, ale také zahradami, je u nás na Moravě známý a hojně navštěvovaný zámek Lednice. Mají tu i takovouto kašnu, jako je právě ta vyfocená na našem obrázku…

Geniální fontána od pana Křižíka

Impozantní gotickou kašnu má Kutná Hora, v Krumlově mají Neptunovu kaskádovou fontánu. A  historické město Olomouc? To je, jak se říká, přímo rájem kašen. Jak uvádějí olomoucká turistická centra na webu tourism.olomouc.eu, můžeme to považovat za jednu z evropských unikátností. Má kašny ze 17. století, Neptunovu, Herkulovu, z 18. století Jupiterovu, Tritonů, Merkurovu a ještě mladší Ariánovu i Světelnou fontánu. Praha má zas svoji moderní Křižíkovu fontánu na Výstavišti. Vznikla k Zemské jubilejní výstavě v roce 1891, ale o  100 let později přišla modernizace s ještě lepšími funkčními parametry, 1 300 podvodními barevnými reflektory, 55 elektroakustickými zářiči a počítačem.

Poslechněte si fontánu na Hradčanech

Návrh vytvořil v éře velkorysé renesance italský sochař Francesco Terzi, formy zhotovil a fontánu odlil náš zvonař a kovolijec Tomáš Jaroš z Brna. Fontána byla odlita a osazena roku 1568. Tedy téměř před půl tisíciletím. A jak zpívá! Je vyrobena z měkkého bronzu, 94 % mědi, 6 % cínu. Tvoří ji dvě nad sebou umístěné nádrže ve tvaru velkých mušlí, spojené silným sloupem. Voda dopadá na bronzový disk a tímto zajímavým způsobem  vytváří zvuk , takže máte pocit, že zpívá.

Zpívá také fontána v Mariánkách

Ta je o mnoho let mladší. V mělké kruhové bazénové míse o průměru 18 metrů je usazena dvanáctidílná socha velkého kamenného květu. Poprvé se tato fontána rozezněla 30. dubna 1986. Autorem návrhu je architekt Pavel Mikšík, autorem první hudební skladby Hudba pro fontánu je Petr Hapka. Má 10 střikových základních systémů a 330 trysek. Technické zázemí je v podzemí a tvoří je strojovna s deseti čerpadly, akumulační nádrží a elektrickou rozvodnou. Řeknete si, to jsou lázně, tak mají fontány. Jenže neměli bychom na takové nebo jim podobné prvky zapomínat ani ve velkých městech, kde fontány, pítka, rosítka nejsou jen pro okrasu, ale jsou základní nezbytností městské výbavy, zvlášť v létě. Bude jich třeba ještě víc …

A ještě pro zajímavost, na webu Pražské fontány a kašny se lze dočíst, které fontány během času zanikly a které naopak byly v minulých letech dovybaveny vodními prvky.

Text: Daniela Hatinová, autorský článek

Zdroje podkladů a obrázků k článku:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Versailles_(zámek)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fontána_di_Trevi

https://tourism.olomouc.eu/akce/olomoucke-fontany/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Křižíkova_světelná_fontána

https://cs.wikipedia.org/wiki/Královská_zahrada

https://www.prazskekasny.cz/aktualizace/

Hlavní foto: Daniela Hatinová

Fontána di Trevi: Karlj Public domain Wikipedia Commons

Apollonova kaskáda: koakoo Public domain Wikipedia Commons

https://www.prazskekasny.cz/aktualizace/

Kašna na zámku Lednice: Daniela Hatinová

Odkazy na nejaktuálnější články autorky z  dnešního hudebního světa:

https://medium.seznam.cz/clanek/dantin-diana-ross-kdyz-popova-a-soulova-princezna-potkala-sveho-prince-290147

https://medium.seznam.cz/clanek/dantin-duran-duran-ikonicti-romantici-osmdesatek-se-zpevakem-le-bonem-miri-k-nam-277921

https://medium.seznam.cz/clanek/dantin-marika-gombitova-zpevacka-s-kristalovymi-vyskami-a-vlastnorucne-psanymi-pisnickami-238580

https://medium.seznam.cz/clanek/dantin-vladimir-misik-kdyz-uderny-rock-a-etericka-poezie-spoji-svoje-noty-235004