Článek
Praprateta Martina měla konzervatoř, hrála na housle a učila malé žáčky. Martinova maminka od mládí zpívala v chrámovém sboru a stále zpívá. Vždy obdivovala klasickou hudbu a své děti v tom podporovala. Martinovi bráškové? Ti zas hráli na klavír, trubku, také na varhany. Nejmladší z jejích synů, Martin, u hudby už zůstal. Dnes je profesionálním hudebníkem i pedagogem na hudební škole.
Mladý umělec k tomu všemu říká: „Můj první nástroj byl klavír, na který mě vyučovala naše varhanice z úvalské farnosti.“ Časem se rozhodl pro hraní na kytaru, i když umí ovládat i klávesy.
Vybral si kytaru
Ke kytaře se dostal v 11 letech na Základní škole sv. Voršily v Praze. Nejdříve hrál v kroužku asi jen pro pět lidí. O rok později začal chodit na individuální lekce k panu učiteli Konstantinovi Moravenovi, který Martina dovedl až na konzervatoř. Martin je absolventem Pražské konzervatoře v oboru klasická kytara. Absolvoval také dvouletý kurz ve hře na varhany při Arcibiskupství pražském a měl hodiny u regenschori v katedrále sv. Víta. Když přišel do Prahy na základní školu, byla tam spousta kroužků. Učitel mu řekl, že má talent. Už po tříměsíční výuce hrál na školní akademii sólovou skladbu. Kantor také dodal: „Za dvacet let praxe jsem měl jen dva velké talenty. Dřívějšího žáka a Martina, doporučil jsem mu konzervatoř.“ Učitelka hudební nauky Martina ale upozornila, že dostat se na konzervatoř je obtížné, protože berou málo žáků. Přitom se jich hlásí spousta. A jsou mezi nimi ty největší talenty.
Zkoušky na konzervatoř byly perné
V roce 2010, kdy se Martin na hudební konzervatoř hlásil, brali ke všemu jenom čtyři adepty. Na zkoušky přesto přišel. Pak byl závěr plesu základní školy a spolužačka Martinovi řekla, že ve škole uviděla na nástěnce jeho jméno. „Ráno jsem to našel na internetu. Vzali mě. Volal jsem hned mámě, měla velkou radost,“ vzpomíná si na ty perné chvíle talentovaný kytarista.
Během studií klasické kytary na Pražské konzervatoři u profesora Petra Paulů se pak Martin Homola věnoval klasické i populární hudbě. Stal se účastníkem významných kytarových festivalů, jako např. Kytarový festival Mikulov, Třeboňská letní setkávání, zúčastnil se kytarových soutěží Kytara napříč žánry, jejímž zakladatelem je významný kytarista Stanislav Barek, i soutěže Ivana Ballu v Dolném Kubíně na Slovensku.
Hrát s kluky Z HECU nebylo jen z hecu
Hrál s kamarády v kulturních domech, později se skupinou Z HECU ve vinohradské Rybě Naruby v Mánesovce. V roce 2015 se jako talentovaný sólový kytarista představil posluchačům v nostalgické malostranské Kavárně Čas na Kampě. Pořad moderoval redaktor z dětského rozhlasového vysílání. Jen co se ještě víc mladý Martin Homola, Marek Kuta a Ondra Kuta rozehráli, měli úspěšné pořady i v Malostranské besedě. Martin (sólová kytara) vystudoval hudbu, Marek (zpěv, kytara) moderátorství a Ondra (bicí) média. To vše se jim pro muzicírování a vystupování na podiích hodilo.
Upozornili na sebe melodickými písničkami, duchaplnými texty a skrz naskrz vlastní tvorbou (Labyrint, Pompeje, Lanový most, Iluzionista, U nás v šantánu, Vzkaz pro cizí planetu). Soutěžili s velkým úspěchem na festivalech Porta, Mohelnický dostavník i v rozhlasových hitparádách, na Bontonu písnička Pompeje se dostala na páté místo z dvanáctého umístění.
Pětinásobný úspěch na Portě
Dostali se do Country radia. Křtili debutové CD Na gumičku nos v Malostranské besedě, to už měli v roce 2015 za sebou i velký úspěch na zmíněné Portě a vítězství ve všech pěti kategoriích: za vlastní tvorbu, vlastní hudbu, texty, interpretaci i cenu diváků. Tehdy zabodovali písničkou Vzkaz pro cizí planetu.
„Velice nás to napružilo pro další hraní, na Portě si nás všimli lidé z Country radia“, říká s úsměvem Martin Homola. Dostali se do televize NOE. Přišlo hraní v Rock Café v Praze, také v zahraničí, Německu, v Berlíně. Martin hrál v ulicích v rámci festivalu „Praha žije hudbou“ s vokálním uskupením Voices.cz, vystupovali také se skupinou Z HECU v Mělníku na slavném vinobraní.
Buskoval v Cambridgi, hrál v Cavern clubu
Potom přišlo v roce 2016 - 2017 několikaměsíční kytarové hraní v zahraničí na jazykovém pobytu angličtiny. K tomu říká: „Půl roku jsem buskoval ve studentském městečku Cambridge, vystupoval v klubu a podíval se do Londýna.“ Zahrál si také v liverpoolském The Cavern Clubu, kde začínali The Beatles. Ti jsou mu dodnes velmi blízcí.
„Ta energie, která byla cítit ve vzduchu, když jsem vstoupil do klubu, byla obrovská. Je neuvěřitelné, že po více jak 60 letech toto místo kapelou stále žije a nezapomíná na ni.“
Velký vzor: Tommy Emmanuel
Tím se mu splnilo první přání. A jaké bylo to druhé? K tomu Martin Homola říká: “ Když jsem se ve Skotsku setkal se svým dalším velkým vzorem Tommym Emmanuelem. Bylo to na kytarovém kempu. Zahrál jsem si s ním třeba i skladbu Classical Gas.“ Nyní Martin vystupuje i se skladbami tohoto žánru, který se nazývá velmi zajímavě: „fingerstyle“. V roce 2017 přišlo angažmá v Dubaji. Vystupoval s dalšími umělci v hotelích a restauracích, také u největších hotelů Burdž al-Arab a Atlantis.
Po svém návratu v roce 2018 doprovázel svojí už vybroušenou kytarovou hrou zpěvačku Debbi a navázal spolupráci s výrazným pěveckým souborem Marika Singers, Voices a talentovaným zpěvákem Dariem Beširevičem, s kterým natočil několik písní a live stream ze studia v době covidu.
Doprovází zpěvačku Sabinu Olijve
Dnes vystupuje Martin Homola nejvíce se zpěvačkou Sabinou Olijve, která zpívá u nás i v zahraničí. Česky, slovensky, anglicky, španělsky a italsky. Na soukromých, narozeninových, svatebních i veřejných akcích, pravidelně v centru Prahy U Rarášků a také v hotelu Kings Court. Sabina začala pracovat i na vlastních autorských skladbách. V roce 2025 si Martin Homola zahrál a zazpíval na velmi úspěšném koncertu „Johnny Cash Tribute“ se zpěvákem, kytaristou a skladatelem Liamem Staynerem.
Je snadné se dnes prosadit?
Martin Homola se v roce 2020 umístil na třetím „bronzovém“ místě v americké kytarové soutěži The Southern Guitar Festival. Jak přemýšlí nad důležitými vlastnostmi dnešního mladého hudebníka, sám za sebe, ale i za své studenty kytary? Jaké věci nejvíc rozhodují o dnešním úspěchu? Co je zapotřebí, aby se mladičký adept kytary a hudby vůbec v současné „bezbřehé“ konkurenci prosadil? K tomu Martin říká:
„K uplatnění v hudbě je zapotřebí hned několik věcí. Pracovitost. Vytrvalost. Pokora. Snaha zlepšovat se. Posouvat hranice. A k tomu je třeba i štěstí, být obklopen těmi správnými lidmi. Když se daří, je to pak velká radost! A tahle radost je zas motorem ve snaze vytrvat. Krůček po krůčku jít vstříc tomu přání: Prosadit se.“
Zdroj: rozhovor s umělcem, videonahrávky na youtube, plakáty a live informace z koncertů Martina Homoly
