Článek
Retro zamyšlení …
Nikdy jsme nebyli víc propojení. A stejně jsme sami.
Pamatuju dobu, kdy člověk prostě zazvonil na kamaráda a šlo se ven. Bez plánování týden dopředu. Bez aplikací. Bez sdílení polohy a deseti zpráv okolo.
Dneska máme sociální sítě na všechno. Jsme pořád online, pořád „ve spojení“, ale někdy mi přijde, že si lidé povídají míň než dřív.
Stačí se podívat večer v restauraci nebo v hospodě. U jednoho stolu sedí čtyři lidé a půlka z nich kouká do telefonu. Každý něco scrolluje, něco kontroluje, někdo odpovídá na zprávy.
Jsme spolu, ale zároveň trochu jinde.
A člověk si na to zvykne rychleji, než by čekal.
Někdy večer automaticky otevřu telefon, i když vlastně ani nevím proč. Chvíli sociální sítě, chvíli videa, pár komentářů… a najednou je pryč hodina života.
Možná stárnu, ale někdy mi opravdu přijde, že jsme si byli blíž v době, kdy jsme měli méně technologií.
Neříkám, že sociální sítě jsou zlo. Díky nim člověk najde informace, pobaví se nebo zůstane v kontaktu s lidmi, které dlouho neviděl.
Jen mám pocit, že spoustě z nás začaly nahrazovat normální obyčejný kontakt.
A ten ničím nenahradíš.
Sami mezi lidmi
