Článek
Zvyšování důchodového věku je velmi konkrétní věc, kterou si každý dokáže představit a snadno ji promítne do svého vlastního života. Je proto logické, že si na ni každý vytvoří i jasný názor, zvláště pokud se má změna dotknout daného člověka osobně.
Podstatné je, že myšlenka postupného zvyšování důchodového věku není nijak nová a už v současně platné legislativě se s ní počítá. Vláda Bohuslava Sobotky sice v roce 2016 prosadila zastropování věku na 65 letech. Zároveň ale zavedla mechanismus, který v podstatě sledoval délku dožití a předpokládal, že když poroste, může vláda přistoupit ke zvýšení důchodového věku. Přezkoumávání přitom od té doby probíhá každých pět let a naposledy to bylo v roce 2019, kdy vláda Andreje Babiše zvýšení odmítla.
Zajímavé je, že na mechanismu pravidelného přezkoumávání a úpravy důchodového věku se tehdy dohodli politici ČSSD, ANO a KDU-ČSL, kteří byli společně ve vládě. Když dnes ministr Marian Jurečka plánuje srovnatelnou věc prosadit, jde vlastně o něco podobného jako tehdy, jen ke zvyšování důchodového věku nemá být nutná speciální legislativní aktivita vlády, ale vše má probíhat automaticky.
Trochu paradoxní je, že proti zastropování důchodového věku tehdy nejhlasitěji vystupovalo hnutí ANO, které chtělo ponechat v té době platné automatické zvyšování. A naopak KDU-ČSL prosazovala zastropování na 65 letech. (Pro kontext doporučuji například tento zpravodajský článek z roku 2016.) Dnes se role a rétorika vyměnily, což jen dokresluje nepřehlednost celé situace.
Co se má změnit
V současné době vláda Petra Fialy v rámci plánů na důchodovou reformu předpokládá, že důchodový věk postupně poroste i nad hranici 65 let. Konkrétní návrh zákona zatím není napsaný, nicméně ministr Marian Jurečka se snaží docela otevřeně tento parametr vysvětlovat, takže si můžeme udělat srozumitelnou představu o tom, co se má změnit.
Předpokládá se, že důchodový věk se bude postupně mírně zvyšovat, pokud v Česku poroste délka dožití. Vycházet se má z aktuálního údaje o střední délce života v 50 letech, který zveřejňuje Český statistický úřad, přičemž důchodový věk se má každý rok přepočítávat. Jinými slovy každý se ve svých 50 letech dozví, jaký bude jeho důchodový věk, a s tím pak bude počítat. Například pro lidi narozené v roce 1974 budou k určení věku využity údaje z roku 2024.
Přepočet bude probíhat tak, aby průměrná délka pobírání důchodu činila 21,5 let, což je přibližně čtvrtina délky českého lidského života. Je to v podstatě ten stejný parametr, s nímž se už nyní operuje v rámci zmiňovaného mechanismu sledování důchodového věku, který je již nyní platný. Rozdíl bude ten, že nově má toto zvyšování probíhat automaticky a nebude se vyžadovat další krok vlády.
Podle posledních čísel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z roku 2021 nyní lidé pobírají důchod v průměru 23,92 let. Konkrétně v případě mužů je to v průměru 18,88 let a u žen pak 28,07 let. Tato doba kontinuálně mírně roste, pouze v roce 2021 se poprvé po více než dvaceti letech snížila, což způsobila primárně vyšší úmrtnost v době pandemie koronaviru.
Koho se změna dotkne
Vzhledem k tomu, že nové určování důchodového věku by mělo platit od roku 2025, proběhne zřejmě v daném roce první přepočet dle aktuálních statistik. Zatím ale není úplně jasné, kterých všech ročníků se nový přepočet dotkne a zda tam bude nějaký plynulý přechod.
Jisté je, že změny důchodového věku se nebudou týkat dnešních šedesátníků, jejichž postupné zvyšování důchodového věku na 65 let řeší již stávající legislativa. Tady platí, že muži i ženy narození po roce 1965 již mají důchodový věk shodně 65 let, pouze ženy s dvěma a více dětmi ještě mají určité věkové úlevy, ale postupně také dochází ke sjednocování. Poslední výhodu budou mít ženy narozené v roce 1971 s více než pěti dětmi.
Změny dopadnou na lidi, kteří budou v roce 2025 mít 50 let a méně, ti už se s největší pravděpodobností dočkají zvýšení důchodového věku, a to zřejmě o vyšší měsíce nebo nižší jednotky let.
Otazník se ale vznáší nad dnešními padesátníky. Konkrétní návrh zákona zatím není k dispozici, takže nelze odhadnout, jak bude stanoveno přechodné období. Podle vyjádření ministra Mariana Jurečky z května by mělo v roce 2025 dojít ke stanovení nového důchodového věku hned několika ročníkům současně a změna se tak dotkne i lidí krátce před šedesátkou. „Bavíme se o dnešní generaci narozené v roce 1966 až 1971. Tady dojde k posunu z nynější hranice 65 let maximálně o několik měsíců. U ročníku 1971 by se měl důchodový věk posunout maximálně o šest až sedm měsíců,“ vysvětlil ministr.
Ale vzhledem k tomu, že nejdůležitější jednání o finální podobě důchodové reformy budou probíhat na podzim a plánuje se do nich zapojit i prezident Petr Pavel, nelze vyloučit, že v tomto ohledu ještě dojde k určitému zmírnění. Osobně se sám kloním k tomu, aby se změna důchodového věku nedotkla nikoho, kdo bude mít více než 50 let. V tomto ohledu si myslím, že je nutné zachovávat předvídatelnost a pravidla se nesmí měnit v průběhu.
