Děti a daně. Jak stát zvýhodňuje výchovu dětí?

Narození dítěte je velkým milníkem v životě člověka. Z páru se stává rodina a z „Marušky“ a „Franty“ mamka s taťkou. Málokdo v okamžiku narození dítěte pomyslí na to, že právě dostal přidáno.

Myšleno je to samozřejmě obrazně. Narození dítěte vám nezakládá žádný nárok na nárůst mzdy. Ovšem již v měsíci narození potomka můžete čerpat daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pro uplatnění zvýhodnění je v případě zaměstnance třeba doložit zaměstnavateli rodný list dítěte, potvrzení zaměstnavatele druhého rodiče o neuplatnění zvýhodnění (pokud je zaměstnán), v případě OSVČ a nezaměstnaných stačí čestné prohlášení o neuplatnění. Zároveň je třeba aktualizovat prohlášení poplatníka k dani (existuje na to speciální kolonka).

O jakou konkrétní částku si platově polepšíte si povíme níže, nyní je třeba blíže specifikovat komu je daňové zvýhodnění určeno.

Dle zákona o daních z příjmů lze daňové zvýhodnění uplatnit na vyživované dítě, které s vámi žije ve společné domácnosti.

Za vyživované dítě je považováno vlastní dítě, osvojenec, dítě v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk/vnučka nebo vnuk/vnučka druhého z manželů. Z definice je tak zřejmé, že okruh příjemců je poměrně široký a podpora rozhodně není adresována pouze biologickým rodičům dítěte.

V jaké výši je možné uplatnit daňové zvýhodnění?

Sleva na první dítě, situace popsaná v úvodu článku, je stanovena zákonem na 15 204 Kč ročně (1 267 Kč měsíčně). Jako zaměstnanec si tak o tuto částku polepšíte již ve výplatě, kdy se vám dítě narodilo. OSVČ si musí počkat, zvýhodnění uplatní až v rámci daňového přiznání.

Výše uplatnitelného zvýhodnění roste se zvyšujícím se počtem dětí. Na druhé dítě uplatníte zvýhodnění ve výši 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně). Na třetí a každé další dítě dokonce 27 840 Kč ročně (2 320 Kč měsíčně).

V případě, kdy je dítěti přiznán průkaz ZTP/P, zvyšuje se zvýhodnění na dvojnásobek.

Zákon zároveň stanoví, jak lze zvýhodnění na děti čerpat. Nabízí 3 možnosti:

Zvýhodnění může být uplatněno jedním nebo oběma rodiči, například půl roku jeden a další půlrok druhý z rodičů. Pro zjednodušení v příkladech uvádím situaci, kdy je zvýhodnění uplatněno vždy jen jedním z rodičů, a to v plné výši.

A jak to funguje v praxi?

Nyní si prakticky ukážeme, jak jednotlivé možnosti uplatnit. Příklady jsou zjednodušené a mají ilustrativní charakter. V příkladech uvádím hrubou mzdu zaměstnance a jí odpovídají čistou mzdu. Procesu, jak se z hrubé mzdy získá čistá mzda jsem věnoval samostatný článek, viz odkaz:

Příklad: Panu Františkovi se právě narodil první potomek. Má se čile k světu a rodičům přináší samou radost. S dítětem zůstává doma Františkova partnerka. František je zaměstnaný a jeho hrubá mzda činí 50 000 Kč měsíčně (39 270 Kč čistého). Své mzdové účetní doložil vše potřebné pro přiznání zvýhodnění. Františkovi čistá mzda tak vzroste o 1 267 Kč na 40 537 Kč.

Výpočet a zobrazení na výplatní pásce je následující:

Záloha na daň před slevou: 50 000 Kč * 0,15 = 7 500 Kč

Sleva na poplatníka: (-) 2 570 Kč

Daň po slevě: 4 930 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě: 1 267 Kč

Sleva na dani: (-) 1 267 Kč

Záloha na daň: 3 663 Kč

Čistá mzda: 40 537 Kč

Výše popsaný postup dobře ilustruje situaci, kdy je zvýhodnění čerpáno formou slevy na dani.

Pozn.: Mzda za měsíc, ve kterém se dítě narodilo, se bude pravděpodobně značně lišit od mzdy uvedené v příkladu. Otcové jsou dnes běžně u porodu a zároveň mohou čerpat speciální placené volno, otcovskou poporodní péči, která je upravena zákonem o nemocenském pojištění. O ní se nyní nebavíme a její vliv není zohledněn.

Kombinace slevy na dani a daňového bonusu

Další situace, která může nastat: kombinace čerpání zvýhodnění na děti formou slevy na dani, která může vypočtenou daň snížit až na nulu, a daňového bonusu. Daňovým bonusem je zbývající část uplatnitelného zvýhodnění, které nebylo čerpáno prostřednictvím slevy.

Pro konkrétní příklad si upravíme vstupní parametry modelového páru a posuneme se v čase o nějaký ten rok dopředu. Panu Františkovi a jeho partnerce se po prvním potomkovi narodila dvojčata! Pro zjednodušení, František vydělává stále stejně.

Výpočet:

Záloha na daň před slevou: 50 000 Kč * 0,15 = 7 500 Kč

Sleva na poplatníka: (-) 2 570 Kč

Daň po slevě: 4 930 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě: 5 447 Kč

Sleva na dani (-) 4 930 Kč

Daňový bonus: 517 Kč

Čistá mzda: 44 717 Kč

Z výpočtu je patrné, že Františka se v důsledku uplatněného daňového zvýhodnění daň z příjmů vlastně netýká. Naopak je mu ještě přiznán bonus, který je zaměstnancům vyplacen společně se mzdou. O vrácení vyplaceného daňového bonusu si požádá zaměstnavatel svůj finanční úřad.

Zákon umožňuje čerpání zvýhodnění i plně formou daňového bonusu. Tato situace může v praxi nastat v případě, že má poplatník nízké vlastní příjmy nebo u OSVČ, kteří vykáží velmi malý zisk nebo daňovou ztrátu. Důležité je zmínit, že čerpat daňový bonus mohou pouze osoby s ročním příjmem vyšším než 134 400 Kč (6násobek minimální mzdy). Poplatník, který nedosáhne na tyto příjmy, nemá nárok na daňový bonus a zvýhodnění na vyživované děti se ho tak vůbec netýká. Vypočtená daň bude totiž zcela pokryta základní slevou na poplatníka a daňový bonus kvůli nízkým příjmům uplatnit nemůže.

Jak dlouho můžu čerpat zvýhodnění na dítě?

Zákon umožňuje čerpat daňové zvýhodnění:

Pro přiznání zvýhodnění na zletilé dítě, které stále studuje, je třeba finančnímu úřadu doložit potvrzení o studiu.

Poznámka autora: Daňová problematika je velmi složitá, tento článek má populárně naučný charakter, nezahrnuje všechny situace a podmínky, za kterých lze zvýhodnění na dítě uplatnit.

V žádném případě není účetním či daňovým poradenstvím. O přesném postupu se poraďte se svou mzdovou účetní, účetním nebo daňovým poradcem.

Zdroje:

Zákon č. 586/1992 Sb., Zákon České národní rady o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů)

Zákon č. 117/1995 Sb., Zákon o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (117/1995 Sb. Zákon o státní sociální podpoře)

Zákon č. 187/2006 Sb., Zákon o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (187/2006 Sb. Zákon o nemocenském pojištění)

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákon zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (262/2006 Sb. Zákoník práce)

Nařízení vlády č. 285/2024 Sb., Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 (285/2024 Sb. Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026)

POKYN č. GFŘ – D – 59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (Pokyn_GFR-D-59.pdf)