Článek
V pracovních smlouvách, mzdových výměrech, případně pracovních nabídkách nalezneme obvykle tzv. hrubou mzdu. Kolik peněz vám ovšem skutečně dorazí na bankovní účet? Jaké položky vstupují do výpočtu vaší čisté mzdy? Jaké položky ji snižují, a které naopak zvyšují?
Práce je nedílnou součástí života člověka. A důstojná odměna za její vykonávání by měla být samozřejmostí, pojďme si společně projít výpočtem čisté mzdy zaměstnance v roce 2026.
Předně upozorňuji, že všechny příklady jsou zjednodušené, mají ilustrativní charakter, do výpočtu nezahrnuji nestandardní situace, náhrady za dovolenou aj.
Jako příklad nám poslouží zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr, se sjednanou hrubou mzdou 50.000 Kč měsíčně. Nemá žádné další příjmy a pracuje pouze u jednoho zaměstnavatele. Kolik takovému člověku přijde na jeho bankovní účet? Jaké budou celkové náklady jeho zaměstnavatele?
Začneme položkami, které mají na výši výplaty negativní vliv. Z hrubé mzdy se odčítají povinné odvody na zdravotní, sociální a nemocenské pojištění a dále záloha na daň.
Zdravotní pojištění
Základem pro výpočet je sjednaná hrubá mzda. Pokud je sjednaná hrubá mzda nižší než minimální mzda (např. při zkráceném úvazku, počítá se z minimální mzdy, letos 22 400 Kč měsíčně).
Její výše je 4,5 % z hrubé mzdy.
V našem ilustrativním příkladu tedy 2 250 Kč.
Sociální a nemocenské pojištění
Sociální pojištění
Základem pro výpočet je opět sjednaná hrubá mzda.
Výše odvodu zaměstnance činí 6,5 %.
Pro našeho pracovníka činí odvod 3 250 Kč měsíčně.
Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění se povinně týká všech zaměstnanců v pracovním poměru dle zákoníku práce, dohody zde neřešíme, tam je situace složitější, to si ukážeme v jiném článku.
Odvod na nemocenské pojištění se počítá jako 0,6 % ze sjednané hrubé mzdy.
V našem případě se jedná o částku 300 Kč.
Pozn. Ve výplatní pásce se odvod na sociální a nemocenské pojištění zobrazuje souhrnně jednou položkou (7,1 %).
Celkové odvody našeho pracovníka tak dosahují částky 5 800 Kč měsíčně.
Daň
Další položkou, která ukrajuje z hrubé mzdy, je daň z příjmů. U zaměstnanců v pracovním poměru se aplikuje tzv. zálohová daň, její výše je u nás částečně progresivní. Ze základu daně do výše 3násobku průměrné mzdy se platí 15% záloha na daň. Z částky převyšující 3násobek průměrné mzdy se potom odvádí 23% záloha na daň.
Průměrná mzda je stanovena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. V roce 2026 činí 48 697 Kč měsíčně. Náš pracovník tak nedosahuje limitu pro zvýšenou sazbu daně a celá jeho mzda bude podléhat pouze základní, 15% sazbě daně.
Záloha na daň se počítá z celkové hrubé mzdy, pro našeho pracovníka je tak výpočet následující:
50 000 Kč * 0,15 = 7 500 Kč.
Pokud by náš pracovník neuplatňoval žádné slevy na dani nebo daňová zvýhodnění, jeho čistá mzda by činila „pouze“ 36 700 Kč. Rozdíl oproti hrubé mzdě ve výši 13 300 Kč spolykají povinné odvody a záloha na daň.
Tolik k položkám, které nám výplatu snižují. Přesuňme se nyní k položkám, které odpočty upravují v náš prospěch.
Sleva na dani
Základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně), může uplatnit každý poplatník daně z příjmu fyzických osob. Aby mohla být základní sleva zohledněna v rámci výpočtu čisté mzdy, je třeba učinit u svého zaměstnavatele Prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžový papír). Toto prohlášení lze v jednom měsíci učinit pouze u jednoho zaměstnavatele. Máte-li současně dva pracovní poměry, prohlášení učiníte pouze u jednoho zaměstnavatele. Zároveň je třeba zmínit, že prohlášení poplatníka je třeba učinit každé zdaňovací období, i v případě, že neměníte zaměstnavatele.
V rámci prohlášení lze uplatnit nejen základní slevu na poplatníka, ale taktéž případné zvýhodnění na vyživované děti. Pokud tak učiníte, zaměstnavatel zvýhodnění zohlední v rámci výpočtu mzdy. Daňovému zvýhodnění na vyživované děti věnuji samostatný článek.
Protože náš modelový pracovník žádné další příjmy nemá, a pracuje pouze u jednoho zaměstnavatele, prohlášení poplatníka učinil.
Do výpočtu čisté mzdy tak bude sleva promítnuta. Jeho čistá mzda se v důsledku toho zvyšuje na 39 270 Kč.
Pro lepší přehlednost si ukážeme výpočet níže:
Hrubá mzda: 50 000 Kč
Záloha na daň před slevou: 7 500 Kč
Sleva na poplatníka (-): 2 570 Kč
Záloha po slevě: 4 930 Kč
Sociální + nemocenské pojištění (7,1 %): 3 550 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 %): 2 250 Kč
Čistá mzda: 39 270 Kč
Celkové daňové a odvodové zatížení našeho modelového zaměstnance, který uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka tak dosahuje 10 730 Kč. Vyjádřeno v procentech činí celkové zdanění práce 21,46 %.
V úvodu jsem zmínil, že si také ukážeme, jaké jsou celkové mzdové náklady zaměstnavatele, protože tak, jak zákon stanovuje povinné odvody na straně zaměstnance, stanovuje obdobnou povinnost i zaměstnavateli.
Zaměstnavatel je povinen nad rámec hrubé mzdy odvést ještě dalších 9 % z hrubé mzdy zaměstnance na zdravotní pojištění a 24,8 % na sociální pojištění. Odvod na sociální pojištění představuje souhrn položek:
- důchodové pojištění (21,5 %)
- nemocenské pojištění (2,1 %)
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %)
Základem pro výpočet je i v tomto případě sjednaná hrubá mzda zaměstnance.
Odvody zaměstnavatele v našem příkladě jsou:
- Zdravotní pojištění: 4 500 Kč
- Sociální pojištění: 12 400 Kč
Rozhodneme-li se nyní zanedbat, komu je stanovena povinnost hradit jakou část odvodů, dojdeme k závěru, že zaměstnavatel zaplatí za odvedenou práci modelového pracovníka 66 900 Kč měsíčně!
Jinak řečeno, stát si odčerpá závratných 41,3 % z celkových nákladů, které zaměstnavatel za práci modelového zaměstnance vynaložil.
Zdroje:
Zákon č. 586/1992 Sb., Zákon České národní rady o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů)
Zákon č. 187/2006 Sb., Zákon o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (187/2006 Sb. Zákon o nemocenském pojištění)
Zákon č. 589/1992 Sb., Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (589/1992 Sb. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)
Zákon č. 592/1992 Sb., Zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (592/1992 Sb. Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
