Článek
Co je to švarcsystém?
Velmi zjednodušeně je to práce na fakturu za práci, která je v podstatě stejná jako zaměstnání. Člověk chodí do stejné firmy, poslouchá stejného šéfa, jenže oficiálně je živnostník. Firma za něj neplatí odvody na sociální a zdravotní. On nemá placenou dovolenou, nemocenskou ani výpovědní lhůtu či podporu v nezaměstnanosti.
Dnes je to nezákonné.
To však vláda chce změnit Novela je součástí zákona o platformové práci. Ten přebírá evropskou směrnici a týká se hlavně kurýrů a řidičů platforem jako je Uber, Bolt nebo Wolt. Vláda do něj ale přidala i změnu obecné definice zaměstnání. Ta platí pro celý pracovní trh. Podle zákona je práce zaměstnání, když ji člověk dělá jménem firmy, osobně, podle jejích pokynů a v podřízeném postavení. Od příštího roku by muselo platit šest podmínek najednou. Mimo jiné to, že firma práci organizuje, kontroluje, dává pokyny v určené pracovní době. Odbory v tom vidí mezeru. Když firma jednu z podmínek obejde, třeba tím, že pracovní dobu formálně vůbec nestanoví, o zaměstnání už podle nich nepůjde.
Kolika lidí se to týká?
Agentura PAQ Research spočítala, že dnes splňuje znaky zaměstnání asi šest procent živnostníků. Po změně definice by to bylo 0,8 procenta, tedy zhruba osm tisíc lidí. U dalších 53 tisíc by podle analýzy nebylo možné jejich práci jako švarcsystém postihnout.
Podle stejné analýzy by novela umožnila legalizovat 70 až 90 procent švarcsystému, tedy 50 až 80 tisíc lidí.
Práce těch lidí by přitom zůstala stejná. Změnil by se jen právní status těhle lidí, kteří by tak mohli přijít o placenou dovolenou, nemocenskou, výpovědní lhůtu či podporu v nezaměstnanosti.
Odbory spočítaly: kdyby se ze zaměstnání do podnikání přesunulo 10 tisíc lidí, stát by přišel na odvodech o 2,4 miliardy korun ročně. U 100 tisíc lidí by to bylo 24 miliard ročně.
Co říkají obě strany?
„To, jak už nyní často funguje práce na švarcsystém, by mělo být odstrašujícím příkladem, kterému se budou politici snažit zabránit,“ řekl předseda odborů Josef Středula. Podle něj ministerstvo udělalo pravý opak. Místo ochrany kurýrů a řidičů prý připravilo zákon, který jejich rizika rozšíří na všechny. Středula taky uvedl, že odbory jsou připravené tlak zvýšit, pokud vláda jejich varování nebude brát vážně.
Ministr Juchelka to vidí jinak. Definice se podle něj nemění, jen zpřesňuje podle soudních rozhodnutí. Snižování odvodů označil za strašení. Česko prý volí co nejmírnější převzetí směrnice, aby firmy neměly víc papírování.
Stejný zákon řeší i podporu v nezaměstnanosti
Ke stejnému tisku 300 podala 5. října skupina poslanců v čele s Olgou Richterovou pozměňovací návrh. Ruší sedm bodů, které měly snížit podporu v nezaměstnanosti, a nechává sazby 80, 50 a 40 procent zavedené od letoška.
Podle předkladatelů vyšší podpora na začátku neznamená, že lidé nebudou hledat práci. Naopak jim dává čas hledat lepší místo. Jeden zákon tak řeší definici zaměstnání, práci pro platformy, stejné odměny mužů a žen i výši podpory.
Ovšem kdo pracuje na IČO, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti vůbec. Když mu firma přestane posílat zakázky, nedostane nic. Ne nižší sazbu. Nic. Do téhle skupiny lidí by se podle odborů kvůli nové definici mohlo přesunout až 80 tisíc lidí, kteří za to dělají prakticky to stejné co zaměstnanci.
Co bude dál?
Novela prošla prvním čtením 16. a 20. října a je ve výborech, které ji mají projednat do 30 dnů; další projednávání ve Sněmovně je možné od 20. listopadu. Odbory chtějí vypuštění nové definice a zachování současného znění. Pokud vláda jejich požadavek nezohlední, jsou připraveny k dalším krokům.
